Autoforum

/

Foto: Audi

Máte pocit, že diesely jsou pro „sociály”, kteří si nemohou dovolit živit „pořádné” benzinové auto? Pak pozor na to, hra se otáčí. Stačí udělat normu z obtížně použitelného elektrického pohonu a diesely cenově „vyregulovat” až na okraj trhu. A najednou se z naftového pohonu stane záviděný poklad.

Když jsem býval mladý (a není to zase tak dávno, řekněme 30 let zpátky), naftová auta měla image bídnější než Vladimir Putin. Byla to smradlavé, hlučné, vibrující a umaštěné stroje pro zoufalé šetřílky, které sice moc „nežraly”, ale také moc nejely. Můj strýček jedno měl, byl to dovezený VW Golf II 1,6 D, do kterého lil naftu, kterou kradl ze služebního náklaďáku. Tedy co to povídám, neokrádal rodinu tím, že ji pomáhal zlepšovat rozpočet naftou ze služebního auta, samozřejmě. Pamatuji pár zážitků přesně s tímto autem a za „dobrý” bych neoznačil jediný.

Situace se s rozmachem turbodieselů, příchodem motorů TDI a později i rozšířením common-railových jednotek dalece změnila. Diesely pak s pozdějšími evolucemi norem Euro přestaly být smradlavé, nejsou zdaleka tolik hlučné a vibrující, umaštěná je mají jen ledabylí řidiči a s dynamikou problém dávno nemají. Upřímně, už obyčejný 2,0 TDI se 150 koňmi je velmi slušný motor skoro pro cokoli, klidně i větší SUV, šestiválcové diesely pak velmi důstojně obslouží i luxusní auta, o těch osmiválcových ani nemluvě. Měl jsem tu čest s dieselovým Bentley Bentayga a také naftovým Porsche Panamera, v obou případech s motory 4,0 V8 TDI. Pro luxusní cesťáky to byly skvělé pohony, naftové jednotky totiž přes veškeré klacky naházené pod nohy (filtry pevných částic, vstřikování močoviny atp.) nikdy zcela nepřišly o svou vysokou efektivitu, tedy nízkou spotřebu zejména při vyšších požadavcích na výkon.

Diesely tak ze sebe postupně setřepaly image čehosi horšího, motoru pro „sociály”. V očích některých tedy zůstaly tím, čím bývaly, ale tak to prostě je. Obecně se ovšem staly v Evropě dokonce preferovanou volbou a získaly víc jak polovinu trhu. Pak ale přišla Dieselgate a pohádka byla u konce. Víc z ideologických než racionálních důvodů řada automobilek (a mezi nimi třeba i zmíněné Bentley a Porsche) s diesely skončila zcela, další je ponechaly jen jistým tradičním modelům či autům vyšších tříd. A na některých trzích je lokálními regulacemi politici proměnili ve zcela okrajovou volbu, neboť s nimi spojili vysoké daně a postavili jim do cesty jiné překážky.

Mezi takové země patří mé druhá domovina, tedy Nizozemsko. Také tam byly diesely kdysi na koni (kvůli reálně nízkým emisím CO2), teď jejich místo převzaly elektromobily (kvůli na oko nulovým emisím CO2). Uměle vytlačeny z trhu jsou tak moc, že je tam nekoupíte ani do jednoho Volkswagenu, ani do jedné Škody, ani do jednoho Audi... Nekoupíte je do naprosté většiny aut. Takže jsou z nich zase jen auta pro sociály, kteří nakupují „ojeté šunky” v bazarech? Velký omyl.

Nad celou věcí se vtipně zamýšlí kolegové z nizozemského Autoblogu, kteří analyzují současnou situaci na trhu na základě dat RAI. Nové diesely si dnes v Nizozemsku kupuje opravdu málokdo, ale lidé, kteří to dělají, mají k „sociálům” opravdu daleko. Je to neskutečný paradox, ale z 1 až 2 procenta zákazníků tohoto druhu aut se rekrutuje jen z těch nejbohatších kupců.

Průměrná cena nového benzinového auta v zemi dnes činí 35 373 euro, tedy asi 896 tisíc korun. Na české poměry soda, ale v Nizozemsku volba těch nejchudších, tedy pomineme-li auta na LPG, což jsou dnes téměř jen Dacie (průměrná cena 23 646 euro, asi 598 tisíc Kč). Za elektromobily lidé platí v průměru 52 439 euro (asi 1,33 milionu Kč), což nemá daleko k průměrné ceně na celém trhu (48 118 euro, 1,22 milionu Kč), z elektromobilů se v Nizozemsku stala auta pro průměrné. Co tedy kupují ti bohatí?

Jednak plug-in hybridy, které těží z umělých výhod a přesto v zásadě neomezují použitelnost auta, takové vozy stojí v průměru 74 553 euro, což je asi 1,89 milionu korun. Kde jsou tedy diesely? No na vrcholu, to už jste jistě vytušili - lidé za ně v průměru platí 92 117 euro, tedy asi 2,33 milionu korun. To už je opravdu hodně peněz, nemluvě o tom, jak vysoké jsou s takovými vozy svázané silniční daně a další poplatky. Je to volba bohatých, bez nejmenšího přehánění, kteří si jako jediní mohou ještě dovolit takové auto koupit a provozovat. A stoprocentně tak nečiní kvůli nízké spotřebě a levnému provozu v tomto ohledu, finančně se volba dieselu v Nizozemsku nikdy nikomu nemůže vyplatit.

Kolegové to komentují velmi trefně: „U kávovaru můžete žvanit o tom, že dojezd není tak špatný. 'Stejně musíš každý dvě hodiny zastavit, aby ses vyčůral, že jo?' Jenže řidič naftového auta může každé dvě hodiny zastavit také, pokud chce, ale pak nemusí půl hodiny bivakovat u rychlonabíječky. Je to luxus a přáli byste si, abyste si ho také mohli dovolit. Manažerské shrnutí: Lůza čeká u nabíječek, borci valí v naftě,” konstatují.

Berte to s humorem, jak je to ostatně míněno, ale... Není to nakonec pravda? Proč jsou najednou bohatí lidé ochotní platit miliony za v podstatě normální lepší auta jako BMW X5 40d (od 130 874,60 Eur - 3,3 milionu Kč, v Česku o 1,1 milionu levněji!) a další, která se dají v Nizozemsku pořád koupit? Protože už jen s nimi mají opravdu „svobodu dojezdu”, ani plug-in hybridní benziny se svou vysokou hmotností, benzinovou spotřebou a někdy i malými nádržemi (třeba 2,55tunový Mercedes GLE 350e má 65 litrů, co to je?) totiž moc daleko nedojedou. BMW X5 40d má 80litrovou nádrž a i 1 000 km na natankování pořád zvládne levou zadní.

Nizozemci ostatně nejsou sami, kdo něco takového říkají. Vzpomeňme i na britského byznysmena, bývalého pilota Formule 1 a otce pozdějšího pilota a dnešního komentátora ef-jedniček Jonathana Palmera, který je dlouholetým zákazníkem Mercedesu třídy S, kupuje dokola diesely a říká, že dojezd je „luxusní vlastnost”. Takový člověk si může koupit koupit a provozovat prakticky cokoli, ale chce dieselové eSko, protože jen s tím má to, co od auta očekává - schopnost jej prakticky kdykoli přemístit bez odříkání skoro kamkoli. Jistě není náhodou, že v Británii dnes okolo „svobody” volby pohonu auta panuje podobná situace jako v Nizozemsku.

Z dieselů se stala auta pro bohaté, v Nizozemsku zcela zjevně. Tak kdybyste tam náhodou někdy vyrazili se svým Passatem TDI, který se v této zemi dávno prodávat „nesmí”, nezapomeňte mít v audiosystému pro průjezdy po odpočívadlech připravenou píseň se slovy: „They see me rollin', they hatin',” protože tak to v tu chvíli bude.

Zdroje: Autoblog, RAI Vereniging

Petr Miler