Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Pokud máte pocit, že auta jsou o hodně dražší, než byla, není to mýlka. A neplatí to jen u nás, kde došlo k razantnímu zvýšení životní úrovně. Ve stabilnějším Německu platí, že tamní obyvatelé platí za srovnatelné vozy skutečně podstatně víc.

Po dlouhá léta byl Golf skutečným Volkswagenem. Tedy nikoliv jen jedním z modelů německé automobilky, ale lidovým vozem, po kterém řada zákazníků nejen toužila, ale zároveň si jej i mohla dovolit. Dnes je tomu ovšem poněkud jinak, a to vlastně v obou ohledech, přičemž jeden koresponduje s druhým. Němci totiž u osmé generace v nemalé míře obětovali kvalitu na oltář digitalizace, jenž přitom v jejich podání byla spíše fiasko než závratný úspěch. Vše pak doprovodila až příliš sebevědomá cena, načež se klientela vydala jinam.

Problémů má VW víc, řešení automobilky ovšem pokládá otázku, zda se z nich Němci vůbec chtějí zbavit. Nedošlo totiž na zlevnění, které by zájem nakoplo, nýbrž na zdražení. Ve své domovině tak Golf nyní startuje na 28 330 Eurech (cca 717 tisíc Kč), přičemž základní verze je navíc tou jedinou, která je k dostání pod 30 tisíci Eur (cca 759 000 Kč). Zatím tak jen můžeme být rádi, že u nás je na tom dřívější evropská jednička o poznání lépe, neboť na její pořízení vám stačí 554 900 Kč. Jak dlouho tomu ale tak bude, je ve hvězdách, jde o dočasnou akční nabídku.

Společně s kolegy z německého Focusu si ovšem nyní místo na budoucnost posvítíme na srovnání přítomnosti a minulosti. V roce 2004, kdy byl v prodeji Golf páté generace, totiž na německou ikonu stačilo v její domovině 15 220 Eur (asi 385 000 Kč), o deset let později, kdy dorazila generace sedmá, se pak daná částka zvedla jen o 10,6 procenta na 17 325 Eur (asi 438 000 Kč). Při výše zmíněné aktuální základní ceně je ale nyní třeba počítat se zdražením o 70,8 procenta vůči roku 2014 a o 89 procent (!) oproti roku 2004. To je vzhledem k vývoji v Německu šíleného - neproběhla tam žádná drastická inflace, nezvýšila se podstatně životní úroveň, je to relativně stabilní země. Přesto taková změna.

Je pochopitelně třeba dodat, že část onoho zdražení jde na konto změn v nabídce. V roce 2004 byl každopádně základním modelem třídveřový Golf, jehož atmosférické ústrojí produkovalo jen 75 koní. Dnes má karoserie dva páry bočních dveří, pod kapotou pak i u nejníže postavené verze pracuje přeplňovaná jedna-pětka disponující 116 koňmi. Ale tak to prostě bylo vždy, tomu se říká evoluce, samo o sobě to zvýšení ceny neospravedlňuje.

Kolegové se proto rozhodli hledat další důvody, mezi kterými zmiňují mj. dopady někdejší pandemie. Ta totiž vedla nejprve k zastavení a poté omezení dodávek čipů, které tak rázem výrazně podražily. Víc se ale nyní platí za prakticky veškeré materiály na vstupu, ať už jde o ocel, hliník, měď či třeba plasty. Dražší je rovněž doprava, logistika či elektřina. Dodavatelé přitom byli nuceni tento posun promítnout do svých cen, přičemž výrobci následně vyšší náklady přenesli na zákazníka.

Vyjma toho všeho ovšem v posledních dvou dekádách v automobilové branži nepěkně úřaduje Brusel. Automobilovému sektoru se věnuje více než tisíc úředníků, jejichž souhrnné schopnosti a znalosti techniky jsou menší než u jednoho velmi průměrného mechanika. Nikdo je nevolil, jenže nějakou činnost, aby mohli pobírat vysoké platy, však vykázat musí. A proto ze svých klobouků vytahují jeden nesmyslný nápad za druhým, přičemž vede na straně výrobců k investicím a tedy ke zdražování.

Pokud by kroky Evropské unie vedly ke hmatatelnému zlepšení čehokoli, šlo by je brát, ale kolikrát jde jen o nařízení pro nařízení. Ostatně stále větší požadavky na základní výbavu znamenají zvyšování hmotnosti, které jde přímo proti snižování limitů spotřeby paliva resp. emisí CO2. EU tak vlastně jedním typem regulací popírá efektivitu jiného, neboť čím je vyšší hmotnost, tím víc energie musíte vynaložit na to, abyste ji rozpohybovali a přesunuli z jednoho místa na druhé.

Kromě politických požadavků je navíc ještě třeba kalkulovat s vyšším tlakem Euro NCAP, které dnes zisk populárních pěti hvězdiček podmiňuje značnou přítomností asistenčních systémů. A protože pro marketingová oddělení automobilek je takové hodnocení důležité, mají často nová auta už v základu víc techniky, než tomu bylo před 20 let u vrcholů nabídek. Protože ale dané systémy nejsou neomylné, znovu je třeba na ně často pohlížet jako na kontraproduktivní prvky.

Auta tedy během pár generací a pouhých dvou dekád zdražila opravdu šíleným způsobem, přičemž z velké části se tak děje kvůli stále nesmyslnější legislativě. Oni bruselští úředníci tím jen potvrzují svou nekompetenci, neboť jejich tlak vede pouze k navyšování hmotnosti a cen. První si přitom netyká s vyžadovanou ekologií, druhé pro změnu odrazuje publikum. To ale poté nemůže přesednout do nových aut, díky nimž by jejich cesty byly bezpečnější. Je skutečně třeba vrátit vládu rozumu a kompetenci, z prstu vycucané regulace svět k lepšímu nezmění.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec