Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Už udávaná teoretická hodnota je v praxi rozumně nedosažitelná, Němci přesto vůz vzali a ujeli s ním dokonce na jedno nabití ještě citelně víc. Ale jak? Je to výsledek, který ohromní leda ty, kteří si z článků čtou jen nadpisy.

Mizerná použitelnost elektrických aut a jejich (v tomto ohledu naprostá) nekonkurenceschopnost vedle těch spalovacích je zcela objektivní, fyzikálně snadno definovatelný problém. Nedá se nijak zamést pod koberec, nedá se nijak skrýt marketingem, nedá se nijak popřít dotacemi a nelze na něj zapomenout pod tíhou povinnosti jen takové vozy prodávat či kupovat.

Pokud máte v autech, které mají obvykle 2 a více tun hmotnosti, mnoho set koní a nejčastěji jde o SUV či něco, co se jim blíží, baterie o kapacitě odpovídající obvykle nanejvýš 20 litrům paliva v nádrži dieselového auta, kterou kvůli limitům baterie či sítě doléváte přibližně tak, jako byste do spalovacího auta nosili palivo injekčními stříkačkami, nebude to nikdy komfortní výchozí stav pro energeticky náročnější ježdění v jakémkoli smyslu těchto slov. Ježdění dlouhé, rychlé, s četnými akceleracemi, s vysokou dodatečnou zátěží nebo čímkoli takovým bude s těmito vozy vždy velmi nepříjemné.

A tento problém nikdy nikam nezmizí, dokud:
- nevzniknou baterie s dramaticky odlišnou energetickou hustotou (bavme se aspoň o desetinásobku, pokud dnes půltunová baterie odpovídá asi 20kilové nádrží na naftu i při zohlednění horší provozní efektivity spalovacích motorů),

- nebudou existovat baterie, které lze „tankovat” výkonem v řádu megawatt a nikoli stovek kilowatt (dnešní tankování odpovídá dobíjecí stanici obsluhující každé auto asi 9 MW elektrického výkonu),

- nebude existovat elektrická síť, která nebude mít problém dodat takový výkon pro několik aut současně na každé z míst, kde to bude třeba (čemuž jsme aktuálně na hony vzdáleni)

- a nebude existovat způsob, jak tolik elektřiny vůbec vyrobit (u nás to vychází asi na dva Temelíny navíc jen kvůli autům).

A to prosím všechno současně. Opakuji, všechno současně, když cokoli z toho nebude fit for... fun, nebude fungovat ani to ostatní.

Můžete nakrásně vymyslet baterie, které nebudou s 80 kWh vážit půl tuny, ale třeba „jen” 100 kg, nic podstatného to ale neřeší, pokud je nedokážete „ládovat” megawatty elektrického výkonu. Můžete nakrásně udělat baterie se skvělou energetickou hustotou a schopností přijmout 100 nebo 200 kWh během pár desítek sekund, ale je vám to k ničemu, pokud nemáte síť, která umí takovou energii někam dopravit. A můžete tohle všechno vyřešit, ale je vám to znovu k ničemu, pokud zásadně nezvýšíte výrobu elektřiny, protože jí dnes prostě není dost na to, aby ke všemu živila ještě stamiliony aut. A vice versa, kterýkoli první z nedostatků probíraný opačnou cestou omezí možnosti zbytku tak, že nás vrátí v podstatě do stejné situace, ve které jsme dnes.

Není už z toho zřejmé, jak obrovskou utopií jakási elektrická revoluce je? Není vůbec fyzikálně a fakticky možné v jakkoli dohledné době dosáhnout stavu, kdy by elektrická auta mohla fungovat aspoň trochu podobně uspokojivě jako ta spalovací. Prostě není a pokud tento závěr odmítáte, jste zaslepení nebo nevzdělaní, protože toto není věc, která by v principu snesla diskuzi.

Také proto je v profesionálních automobilových kruzích stále měně akceptovaný hloupý marketingový termín „range anxiety”, tedy úzkost z dojezdu. Úzkost je iracionální, bezdůvodná obava, prostě ráno vstanete a cítíte se mizerně, i když ani nedokážete říct proč. To nemá s elektromobily nic společného, tam dokáže popsat důvod strachu z používání těchto vozů velmi jasně. Dnes se tedy stále častěji skloňuje spojení „range reality”, tedy realita dojezdu. Problémem je skutečný dojezd (a vše, co s ním souvisí), velmi racionální, faktická potíž, která - jak bylo řečeno - nemá žádné blízké skutečné řešení.

Jistě, můžeme se bavit o tom, že elektrická auta jsou pro spoustu využití dostačující, v tom není žádný problém, dnes se ale nebavíme o tom, že nějaká auta přijdou, někdo si je koupí a fajn. Bavíme se o snaze je „násilně” vecpat absolutně všem a pro všechno. A to se nemůže během pár let povést, však se podívejte, s jakými problémy se potýká už obsluhování současného parku těchto vozů.

Nevíme, jak moc je těžké přijmout tento závěr jako fakt, někomu to ale zjevně dělá problém. Mezi takové patří i koncern VW, který se v elektrické mobilitě vzhlédl jako ve svatém obrázku a soustavně se pokouší malovat černou na bílo. Jeho pokusy jsou trapné a kontraproduktivní, snad žádný dosud ale nebyl tak pitomý jako ten poslední.

VW totiž přišel s bombastickou zprávou, že jeho ID.7 dojel ve verzi Pro S vybavenou 86kWh baterií v jeho vlastním testu na jedno nabití celých 941 km. Tak to už je skoro jako dieselový Passat! Je to pecka, Tomba la bomba, problém není, Miler lhal, Newtown lhal, VW to ohnul, překonal a vyhrál, stvořil semi-perpetuum mobile a vyrazil do budoucnosti kupředu levá, zpátky ni krok.

Zní to úchvatně, akorát to tak vůbec není.

Volkswagen znovu zkouší popřít realitu tak žlučovitě, že znovu zesměšnil sám sebe i elektrická auta. Je to taková nepřímá exhibice jejich nemohoucnosti přesně podle zkraje uvedeného, protože okolnosti, za kterých výše popsané dokázal, jsou naprosto odtržené od reality jakéhokoli normálního využívání osobního auta.

Už dřívější pokusy VW na tomto poli byly naprostou absurditou, ale Němci zas jednou překonali sami sebe. Vzali totiž ID.7 na okruh v Nardó, tedy jiným provozem nenarušované místo, kde je i v zimě kolem 15 až 20 stupňů nad nulou. Tam pak nechali vůz jezdit dokola kolem po rovině konstantní rychlostí až do „umření” po dlouhých 33 hodin a 15 minut! Takže oněch 941 km skutečně ujel, ale průměrnou rychlostí 29 km/h.

Dvacet devět kilometrů v hodině! To je opravdu jízda, i na kole na Tour de France se jezdí podstatně rychleji.

Níže můžete vidět také shrnutí naprosto obyčejné jízdy s dieselovým Audi A4 B9 s jasnou převahou dálnic průměrnou rychlostí 122 km/h, tedy 4,2krát rychleji než v případě ID.7, které při ní bez jakékoli velké snahy vzalo 6,4 litru nafty na 100 km. Takže na 54litrovou nádrž, kterou dotankujete asi za 70-80 sekund u každé vesnické čerpačky, ujede touto rychlosti skoro 850 km. A pořád dokola - 850 km, pár minut u pumpy, 850 km, pár minut u pumpy...

Na Nardó je to z Prahy asi 1 800 km, s dieselovou A4 tam budete asi za 15 hodin i s pauzami na čůrání a kafe. S ID.7 tam popsaným stylem pojedete 62 hodin jízdy plus jedno dobíjení, které může trvat snadno hodinu nebo dvě, navíc spotřeba bude stejně vyšší, neboť v teple a jen po rovině jako v Nardó nepojedete. Těch pauz na kafe a čůrání bude třeba řádově víc, i dobíjení bude třeba víc, protože stylem 100-0 kapacitu baterek nevyužijete, spíš to bude chtít přidat pár nocí v hotelu, protože už 62 hodin je 2,6 dne čistého času. A je třeba se ptát, kam vůbec dojedete, protože až se budete courat 29 km/h po dálnici, dříve nebo později to do vás napálí znuděný kamioňák, nebo vás Italové zavřou za šílenou jízdu i na jejich poměry. Také si všimněte „nastavení” auta při onom pokusu - má dokonce vypnutou ventilaci, ne jen klimatizaci, řidič byl jistě jeden, nedivili bychom se nahustění pneumatik na extrémní úroveň...

Proboha, je třeba to vůbec všechno říkat? Jsou to totálně jiné světy a pokud něco VW svým nesmyslným pokusem dokázal, je to znovu jen a pouze tohle. Prostě není jak to reálně změnit, elektřina na tomto poli absolutně nemá čím konkurovat.

Němci se tedy snaží naznačit, že tohle je spíš reflexe městského ježdění, ale je to tak? Průměrnou rychlostí možná, charakterem ani omylem. A i pokud si řekneme, že s ježděním elektromobilem po městě problém není, je zrovna ID.7 něco, co si koupíte na ježdění po městě a okolí? V jakémkoli jiném prostředí ho jako svíčku sfoukne bazarový dieselový kombík za pětinovou cenu.

A víte, co je nejhorší? VW to všechno moc dobře ví. Nedávno jsme vám ukázali, jak sám uznává, že stačí dálniční jízda v zimě s rodinou a dojezd je ne 949 km, ale 221 km, a to pořád za relativně optimálních okolností a 100 % kapacity baterie, ne za normální jízdy plné zrychlování, zpomalování, „nadměrného” topení, jízdy 200 km/h po Autobahnu, dobití z 15 na 73 % kapacity či cokoli takového. Tak proč se nám nyní pokouší věšet bulíky na nos touto simulací z Narda? Je to naprosto, ale naprosto nevěrohodné, nerealistické a ve výsledku je to jen kontraproduktivní.

Takhle vypadá normální dálková jízda v naftovém kombíku podobné třídy, je to úplně jiný svět od A do Z. Foto: Walter Kraft, Autoforum.cz

Zdroje: Volkswagen, Autoforum.cz

Petr Miler