Autoforum

/

Foto: Pixabay, CC0 Public Domain, koláž Autoforum.cz

Tomu se říká politika pro lidi, že? Ale co si Francouzi zvolili, to mají. Argumentace vedení města kvalitou vzduchu je pomýlená - moderní diesely jsou dnes v podstatě čističkami vzduchu. A pokud by šlo o to omezovat ty staré, není nutné brát „šťávu” všem.

„Vive la France”, to už znáte. A „vive l'idéologie”, můžeme rozšířit známý pokřik. Nic jiného než ideologie totiž nestojí za tragikomicky absurdním krokem pařížské radnice, která od 1. října zakázala prodej nafty na většině tamních čerpacích stanic. Tedy zakázala... Radnice neudělala nic, pouze vyhrožovala zákazem, nakonec se ale s firmou Total Energies, která obsluhuje většinu čerpacích stanic ve městě, domluvila na „dobrovolném” zastavení prodeje, čímž bylo nutnosti vyhlásit plošný formální zákaz předejito.

Pokud si nyní kontrolujete kalendář, jestli není 1. dubna, a pak tep, jestli na vás svatý Petr nezkouší nějakou kulišárnu, rozumíme vám, ale je to ryzí fakt. Informují o tom kolegové z belgického GoCaru po osobní zkušenosti. Nafta v Paříži už prostě není k dostání s výjimkou 14 čerpacích stanic rozesetých různě po městě ve větší vzdálenosti okolo vnitřního okruhu zvaného Boulevard Périphérique. Stanice, které naftu dál neprodávají, se tedy nepřekvapivě staraly o dodávky většiny dieselu ve městě.

Jestli si nyní říkáte, že počet naftových aut ve městě je asi tak malý, že je to stejně jedno, pak o Francii víte asi to, o čem slavně zpívala Édith Piaf - rien de rien, tedy vůbec nic. Francie bývala jednou z největších bašt naftových motorů v Evropě i na světě, podíl dieselů na celé flotile aut i podle dat EU stoupal až do roku 2017 někam k 70 procentům (!) a dodnes je nadpoloviční dokonce i v Ile-de-France, tedy jakési širší oblasti okolo Paříže. Jinými slovy, až totalitně uvažující starostka Anne Hidalgo se postarala o to, že většina motoristů v metropoli pomalu nemá kde tankovat.

Je to další neuvěřitelný klacek hozený pod nohy automobilistů ze strany politiků. Hidalgo je bojem proti autům úplně posedlá a po omezení rychlosti na 50 km/h na městském okruhu nebo zavedení extrémně vysokých poplatků za parkování pro SUV přichází tento nesmysl. A jsme docela zvědavi, jak na to místní zareagují. Ono pokud jezdíte jen po Paříži solidním dieselovým autem, tankovat budete snadno jednou za měsíc. To pak může být většině lidí nedostupnost nafty na místních stanicích celkem ukradená - však kdo aspoň jednou za takovou dobu nevyjede z města? A i kdyby měl vyrazit na výlet jen kvůli tomu, je to pořád lepší, než se co pár dnů shánět po nabíječce.

Pikantní jsou v této souvislosti dvě doplnění. Jednak to, že paní Hidalgo argumentuje bojem za čistší vzduch ve městě, což jen ukazuje její pomýlenost. Už na konci minulé dekády Němci zjistili, že moderní diesely vzduch fakticky čistí, neboť jejich anti-emisní systémy (prakticky úplná eliminace pevných částic a NOx) jsou tak efektivní, že potírají nejen své vlastní emise, ale i ty, které se ve vzduchu tak jako tak nachází z jiných zdrojů. Samozřejmě to nebude platit pro starší naftová auta, ale pokud chtěla starostka bojovat za to, za co říká, plošné omezování dieselů nedává smysl. Nemluvě o tom, že to pořád neznamená, že lidé přestanou se svými nafťáky jezdit, jak bylo řečeno výše.

Druhá pikantérie tkví v tom, že zákaz měl platit už od 1. července, vidle do něj ale hodila olympiáda. Důvod? Kdyby prý došlo na krizovou situaci, vozidla záchranného systému (zejména hasiči a záchranáři) by mohli mít problém doplnit palivo do svých vozů, protože hasičská auta i sanitky jsou pořád téměř jen dieselové. Je k tomu vůbec třeba něco dodávat? Zítra už tedy krizová situace nastat nemůže?

Je to jen další ukázka totálně nekoncepčního, nepromyšleného, ideologicky motivovaného jednání, kterého jsme v posledních letech svědky dnes a denně. Pokud se nezmění směřování Paříže či Francie, je jasné, že prodej nafty bude jednoho dne v této metropoli zakázán zcela. Pak bůh s Pařížany, až se tam opravdu něco stane. Také už máte na seznamu měst, kam se rozhodně nemíníte znovu podívat, jedno navíc?

Zdroje: GoCaru, Europa.eu, Statista

Petr Miler