Autoforum

/

Foto: krakatau@Drive2, publikováno se souhlasem

Pokud si někdy připadáte jako Angela Bennett ve filmu Síť, vlastně se vám ani nedivíme. Nad našimi životy stále více dohlíží automatické systémy, které mají stále větší moc.

Už mnohokrát na našich stránkách zaznělo, že elektronické systémy umí být dobrým sluhou, ale velmi zlým pánem. Pokud jsou využívány jako prodloužená ruka člověka, mohou výrazně pomoci zvýšit efektivitu zacházení s tím či oním. Pokud je ale necháme zcela autonomně rozhodovat o osudech jiných či nás samotných, můžeme se dostat do pasti, ze které bývá těžké uniknout.

Jakémukoli systému totiž chybí širší rozhled, nedokáže vnímat věci v souvislostech. Ač v případě některých z nich máme tendenci mluvit o umělé inteligenci, pořád pracují jen se sumou dat, kterými je dokážeme nakrmit a nechat je na základě splnění či nesplnění určitých podmínek učinit určité rozhodnutí. A to může být kvůli nedostatku intuice a širšího rozhledu tak mylné, že nad ním zůstane rozum stát i člověku nepříliš bystrému.

Obvykle tato slova používáme v článcích o systémech autonomního řízení, které je podle nás za současného i jakkoli blízkého stavu techniky nerealizovatelným snem. Za ideálních či alespoň neměnných podmínek nikoli, přejet po dálnici z Brna do Prahy za standardního provozu a nanejvýš obvyklých uzavírek auto jistě zvládne. Ale pusťte jej do městské džungle s nekonečným množstvím proměnných a dříve nebo později fatálně selže. Můžete auto naprogramovat tak, aby předvídalo kde co, třeba i to, že za míčem kutálejícím se do silnice může běžet dítě. Život ale vymýšlí nekonečné množství scénářů, které někdy ani člověk nedokáže předvídat, natož pak počítač. A zpětně jej učit jeden za druhým po každém fatálním selhání je zkrátka pozdě.

Dnes ale nebude řeč o systémech autonomního řízení, ale o systémech autonomního dohledu nad silniční provozem. Radary nebo kamery sledující jízdu na červenou známe i od nás, tyto systémy ale toho umí už mnohem více. Sledují třeba přejetí plné čáry, používání mobilu při řízení nebo nejnověji zapnutí bezpečnostních pásů. A přes snad ušlechtilé záměry jejich tvůrců nad nimi nelze jásat, neboť příliš často chybují.

Je to znovu ta samá píseň - takový systém můžete naučit šedou teorii, ale zelený strom života mu bude unikat. V Rusku používají nově právě systémy hlídající zapnutí bezpečnostních pásů, které fungují zcela autonomně - zaregistrují vůz, „prohlédnou” si řidiče, zjistí nezapnutý pás, „přečtou” si značku a na základě fotek a registru aut rozesílají pokutu 1 000 rublů (asi 288 Kč) za nezapnutí pásu. Být připoutaný za jízdy je základ, o tom žádná, internetem už se ale šíří stížnosti na to, že pokutují i prohřešky, které se nestaly. Jednoduše proto, že systém nedomyslí - on ani nemyslí -, co všechno je také možné.

Mohli bychom jich citovat více, ale získali jsme možnost použít materiály jednoho z takto pokutovaných, 44letého Sergeje, který si na webu říká krakatu. Ten byl přesně výše zmíněným způsobem už několikrát pokutován ve svém Land Roveru Discovery, i když byl připoután. Stačilo, aby auto mělo šedé pásy a on šedou bundu s větším límcem, který kus pásu překryl. Pro systém nebyl jen malý kus šedého pásu na šedé bundě vidět a za Sergejem mířila pokuta.

Systém není úplně hloupý, mění kontrast fotek, aby snáze rozeznal i použité pásy, ve výsledku ale stejně někdy vidí, co neexistuje a jindy nevidí, co by vidět měl. Pokud si vezmete tričko s pruhem namalovaným přes něj, pokutu nedostanete, i když připoutáni nejste - to zase vyzkoušeli jiní. Sergej se pokutě brání a pořídil i fotku, která dokumentuje, jak za volantem seděl - pás je špatně vidět i lidským okem. Na druhou stranu, kontrastní zbarvení fotky ukazuje zdánlivě růžový pás zadního sedadla, ze kterého by člověka mohlo napadnout, že systém jen neviděl šedý pás na šedém podkladu a fotku dále zkoumal. Závěry tohoto malého Velkého Bratra ale nikdo nekontroluje, vše funguje automaticky.

Jsme zvědavi, jak dopadne odvolání, nedivili bychom se ale, kdyby bylo zamítnuto, však pás není vidět a systém je systém. Nakonec už jsme tu měli případ, kdy řidička odporovala zjevně mylnému naměření 703 km/h ve Fordu Focus a policie na zaplacení pokuty přesto trvala - protože to přece zjistil certifikovaný systém. Jistě, tentokrát jde o 288 Kč, to nikoho nezruinuje, ale princip je pořád stejný a někdy může jít o mnohem víc.

Nedivte se tedy, až si někdy budete připadat jako Angela Bennett ve filmu Síť z roku 1995 a budete marně odporovat elektronickému rozhodnutí o čemkoli, i když každému soudnému člověku bude jasné, že je mylné. Protože z dobrého sluhy se stávají zlí pánové a ti, kteří je stvořili s tím, aby jim jen pomáhali, jejich neúmyslné zvůli odmítají bránit.

Zdroj: Drive2

Petr Miler