Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Lidé se kolikrát diví, jak se zhoršily vlastnosti jejich auta a přikládají to jeho opotřebení. Často přitom za vším stojí jediná věc - neschopnost starat se o správný tlak pneumatik.

Tlak vzduchu či jiného plynu používaného pro plnění pneumatik je důležitá veličina. Můžete mít sebelepší vůz a sebekvalitnější pneu, pokud je ale „nafoukáte” nepřiměřeně tomu, jak chcete s vozem zacházet a co od něj očekáváte, může jeho chování bez přehánění zruinovat. Proto by jej každý řidič měl u svého auta pečlivě sledovat a případně měnit podle podmínek, za kterých jej používá a s jakým cílem.

Tlak totiž ovlivňuje opravdu hodně věcí, od jízdního pohodlí přes přilnavost, náchylnost k aquaplaningu až po spotřebu paliva, ovladatelnost auta či i životnost pneumatik. A nejednou jsme byli svědky toho, jak si řidič stěžoval na tu či onu špatnou vlastnost auta a s obavami hleděl k příští návštěvě servisu. Jedinou chybou přitom byla neschopnost postarat se o správný tlak pneumatik - stačilo tedy tlak pneu korigovat a problém byl rázem pryč.

Na jakou úroveň? Existují hodnoty předepsané výrobcem, které jsou jakýmsi ideálním průsečíkem zohledňujícím všechny výše zmíněné faktory a nikdy neuděláte špatně, když jej budete dodržovat. Je ale zároveň třeba říci, že volbou jiných hodnot můžete akcentovat jednu vlastnost na úkor druhé dle svých vlastních preferencí a tlak předepsaný výrobcem tedy nemusí být tím dokonalým právě pro vás.

Např. nižší tlak může zlepšit fungování auta na špatném povrchu, zlepšit tedy i jízdní vlastnosti a ovladatelnost, zároveň ale pravděpodobně zvýší spotřebu paliva a sníží životnost pneumatik. Odlišným zacházením s tlakem v předních a zadních pneu lze také ovlivnit náchylnost vozu k nedotáčivosti či přetáčivosti. A zvolený tlak by měl vždy zohledňovat, jak a kde vůz používáte - velmi aktivní jízda za vysokých okolních teplot bude pro dosažení stejných vlastností vozu žádat nižší výchozí tlak než pokud pojedete na spotřebu za teplot nízkých. Proč, o tom všem si dnes povíme.

Než se k tomu dostaneme, sluší se stručně zmínit, jak lze dnes tlak v pneu sledovat. Nová auta bývají někdy vybavena senzory tlaku v pneumatikách a tlak vám ukáží přímo v rámci palubního systému vozu. To je velmi pohodlné zejména pro ty, kteří si s tlakem rádi „hrají”. Pokud tento systém nemáte, dá se velmi podobný dokoupit dodatečně a tlak sledovat skrze speciální čepičky ventilků bezdrátově spojené se zařízením, které vám naměřený tlak ukáže v kabině. A pokud po takových novech netoužíte, pořídit si manometr a udělat to postaru oběhnutím vozu není zase tak drahé a složité.

Níže ve čtyřech bodech probereme, proč je správný tlak v pneumatikách tak důležitý, co jej ovlivňuje a na co má vliv nedostatečné, nebo naopak přílišné nahuštění. Část z nich bude pro některé z vás dobře známá, část může být novinkou nebo alespoň vhodným upřesněním. Každému automobilistovi by ale mělo být ku prospěchu tyto záležitosti dobře znát.

Proč je třeba se pečlivě starat o tlak vzduchu v pneumatikách?

Tlak se citelně mění s teplotou

Mezi teplotou a tlakem v pneumatikách existuje přímá úměra. S každými 10° C se tlak v pneu změní téměř 0,13 bar, což je hodně, uvážíme-li myslitelný rozptyl teplot a tlaky, na které se pneumatiky obvykle hustí. Platí tedy, že čím vyšší je teplota, tím vyšší bude tlak vzduchu v pneumatikách a naopak.

Proto bude mít stojící auto v poledne v červenci vyšší tlak vzduchu, než v pět ráno v lednu. Proto se také měří tlak vzduchu u studených pneumatik, tj. nezahřátých jízdou, neboť jen tehdy jde o správnou výchozí hodnotu, ať už venku panují podmínky jakékoli A právě pro takovou situaci jsou na dveřích či na krytu hrdla nádrže uvedeny hodnoty.

Zároveň je třeba mít na paměti již zmíněný fakt, že pneumatiky neohřívá jen okolní prostředí, ale i styl jízdy. Pokud tedy například vyrazíte se svým autem na okruh (ale i ostrá jízda po oblíbené okresce je ten případ), je třeba výchozí tlak přiměřeně snížit, aby tlak v pneu nebyl příliš vysoký a pneumatiky neztrácely přilnavost (proč se to děje, probereme za chvíli). O kolik, musí každý pilot zjistit sám s ohledem na aktuální podmínky a svůj styl jízdy, nevídané ale není ani „okruhové snížení” o 0,5 bar.

Na štítcích na dveřích najdete vždy hodnoty pro tlak pneumatik za studena, tj. nezahřátých delší či náročnější jízdou

Tlak výrazně ovlivňuje přilnavost

Zmíněná nutnost snížit tlak před ostrou jízdou je dána tím, že čím vyšší je v pneumatice tlak vzduchu, tím menší plochou dosedá pneumatika na asfalt, tj. je menší kontaktní plocha. A to pochopitelně není vhodné, pokud na okruhu toužíte po maximální přilnavosti. Pokud tedy s rostoucí teplotou tlak pneumatikách v pneumatikách snížit, dosáhnete větší kontaktní plochy a auto bude lépe držet na asfaltu.

Toto pochopitelně platí jen do určité chvíle. Bude-li tlak snížen příliš, pneumatika musí být v kontaktu s asfaltem celou plochou, nesmí se prostředek běhounu zvedat - to by znamenalo opět zmenšení kontaktní plochy a jako „bonus” i rychlejší opotřebovávání krajních částí pneumatiky, na které by v tu byla vyvíjena neúměrná zátěž.

Za silného deště, kdy na silnici zůstává hodně vody, ale může být žádoucí pravý opak. Aquaplaning vzniká ve chvíli, kdy tlak pneumatiky působící na asfalt je rovný tlaku vody, která působí na pneumatiku směrem nahoru. Auto ale váží pořád stejně a když je tlak pneumatiky působící na asfalt rozložený na větší ploše, protože jste v pneumatice snížili tlak vzduchu, tlak pneumatiky na asfalt je v přepočtu na cm2 nižší. Aquaplaning tak vznikne dříve.

Když tlak vzduchu v pneumatice zvýšíte, zmenšíte tím kontaktní plochu a tlak pneumatiky na asfalt v přepočtu na cm2 se zvýší. Proto bude odolnost aquaplaningu větší. Dalším faktorem je, že bude-li tlak v pneumatice příliš nízký a střed běhounu se bude zvedat, voda se dostane pod něj, místo aby byla vytlačena pneumatikou do stran. A samozřejmě, je také velmi podstatný vzorek - některé pneumatiky jsou na mokru horší než jiné právě kvůli tvaru dezénu.

Tlakem v pneumatikách má přímý vliv na jejich přilnavost k povrchu

Tlak má vliv na spotřebu paliva

Čím méně se pneumatika při kontaktu s asfaltem deformuje, tím nižší má valivý odpor a tím nižší má ve výsledku vůz spotřebu paliva. To znamená, že snížení tlaku v pneumatice zvýší její valivý odpor a přidá přilnavost, jak řečeno jest v prvním bodě, ale také se zvýší spotřeba paliva, protože bude motor muset překonávat větší valivý odpor pneumatik. Právě proto automobilky při testu spotřeby dle NEDC pneumatiky extrémně přehušťují či dokonce „zapékají” - aby byla co nejmenší kontaktní plocha a s tím i co nejmenší spotřeba paliva.

Michelin provedl výzkum, jak velký vliv tlak vzduchu má na spotřebu. Snížil tlak o 1 bar a zjistil, že to znamená o 30 % vyšší valivý odpor a s tím i o 3 - 5 % vyšší spotřebu paliva. Není to moc, na 5l spotřebě to je 0,15 - 0,25 litru na 100 km, ale zvýšení to je. A protože to platí i naopak a u testu NEDC je potřeba šetřit každou kapku, přehušťování je běžnou praktikou.

Pochopitelně si jím lze „pomoci” i v běžném životě, ale je třeba vzít v potaz i druhou minci téže strany související se ztrátou přilnavosti za většiny podmínek. A jak vám ukáže další bod, co ušetříte na palivu můžete snadno utratit navíc na nadměrně opotřebovaných pneumatikách.

Takto podhuštěné pneu jen zvýší spotřebu paliva vašeho vozu, aniž byste tím něco podstatného získali

Tlak ovlivňuje opotřebovávání pneumatiky

Tento bod je pochopitelně v přímé úměře s tím druhým, neboť je jasné, že ta část pneumatiky, která bude v kontaktu s asfaltem pod největším tlakem, bude nejvíc opotřebovávána. Takže když budete jezdit s přehuštěnými pneumatikami pro co nejnižší spotřebu, dříve je budete muset vyměnit, neboť po stranách budete mít pryže na rozdávání a uprostřed jen kord. A pravý opak se může stát, necháte-li auto z jakéhokoli důvodu jezdit s podhuštěnými pneu.

Pro rovnoměrné sjíždění je potřeba mít pneumatiky správně nahuštěny, tj. tak, aby se povrchem silnice většinu času stýkaly celou svou plochou. Pro většinu řidičů to bude hodnota odpovídající té štítku na dveřích či víku nádrže paliva, ti ostatní s výše zmíněnými informacemi ideální cifry jistě objeví sami...

Nevhodné nahuštění pneumatik bude nadměrně opotřebovávat některou z jejich částí

Petr Miler