Autoforum

/

Foto: Fiat, koláž Autoforum.cz

Můžeme se na věc podívat i českou optikou, ale nedozvíme se prakticky nic - ekonomický vývoj posledních tří dekád změnil mnohé a před rokem 1989 „tu bejval jinej stát”, jak se praví v jedné písni. Pohled optikou stabilního Nizozemska je přesnější a vpravdě krutý.

Trochu to připomíná debaty o tom, že kdysi býval rohlík za 40 haléřů, zmrzlina za 1 korunu a Coca-Cola za 4 a kde jsme teď. No, jsme v nebi svého druhu, pokud si tyto zdánlivě nízké, nominálně nízké ceny dokážeme dát dohromady a aktuálními příjmy. Nebudu se pouštět do složitých výpočtů, ale zrovna rohlíky jsou dnes pekelně levné.

V roce 1989, kdy rohlík pořád šlo koupit za dva dvaceťáky, jsme v průměru brali 3 170 Kč, takže rohlíků jsme optikou průměrné hrubé mzdy (odlišné způsoby zdanění zanedbáme, tohle není žádná vědecká práce) mohli mít 7 925 za jednu výplatu. Dnes se bere v průměru 43 967 Kč a rohlík se zrovna dnes dá koupit v supermarketu za 2,70 Kč. To je 16 284 kousků, takže jsme králové rohlíků, můžeme si jich koupit násobně víc.

Podobná optika bude platit i v případě aut, ale ne v rámci současného zřízení. Přesto není až tak zle - pokud základní Škoda Octavia stála v roce 2014 jen 335 tisíc Kč a dnes je za 620 tisíc Kč, při srovnání mezd 25 546 Kč vs. zmíněných 43 967 Kč i bez dlouhého počítání vidíme, že jsme si sice nikam nepomohli, reálně jsme na tom ale „jen” o asi 10 procent hůř. Je to i tak tristní, mohlo a mělo by být lépe, ale není to zase taková tragédie.

Nicméně to je naše krásná země, která prošla za poslední dekády obrovskými změnami a z hlediska celoevropského vývoje nevypovídá absolutně o ničem. Má druhá domovská, ne tak krásná, ale pro tento případ podstatně relevantnější země, tedy Nizozemsko, zůstává stabilní demokracií a tržní ekonomikou déle než naprostá většina žijících lidí pamatuje. Právě tam se kolegové z Auto Weeku rozhodli nastínit, kam se posunuly ceny aut za posledních a 50 let nikoli nominálně, ale vzhledem k tamní inflaci a životní úrovni. A to je teprve oči otevírající obrázek.

Pominu nyní, že se kolegové z bůhvíjakého důvodu pokouší věc malovat tak, že se Nizozemci vlastně mají skvěle, protože auta mají dnes hromadu výbavy a kdesi cosi. To je absurdní pohled, konkrétní ztvárnění auta je poplatné technickému vývoji a nelze se utěšovat tím, že dnes sice platíme víc než za Ford Model T, ale máme víc než koňský povoz s motorem. Na poli techniky obvykle platí nepřímá úměra - však vzpomeňte, jaké mobily, také televize, jaké sušičky prádla (atp.) jsme si za jaké peníze kupovali v polovině 90. let a co máme dnes. Nezřídka jde o násobně lepší věci i za nominálně, natož pak reálně nižší ceny. Ve světě auto to neplatí a omlouvat to není na místě.

Nechme ale stranou cizí interpretace dále zmíněného, řekneme jen fakta. To podstatné lze shrnout docela stručně - v roce 1970 činila v Nizozemsku průměrná cena nového vozu 7 456 guldenů, tedy 3 389 Eur. To zní hezky, aby nám ale tato cena něco řekla dnešní optikou, musíme započítat inflaci, která z 3 389 Eur udělá 19 151 Eur, tedy 477 tisíc Kč. To zní jako „soda”, je ale třeba se na věc podívat optikou obecně vysokých nizozemských cen. Aktuální průměrná cena auta v této zemi činí 45 993 Eur, tedy 1 147 000 Kč. Auta jsou tedy objektivně (byť pořád nominálně) 2,4krát dražší, to je po 54 letech vývoje docela absurdní stav sám o sobě.

Ale dobře, životní úroveň se mění i v Nizozemsku, takže se na věc může podívat touto optikou. V roce 1970 byl průměrný příjem v této zemi 5 559 Eur, průměrné auto tedy v té době stálo 61 procent průměrného ročního příjmu. Toto procento do roku 1975 dokonce kleslo na 48 procent, pak dlouho stagnovalo a kolem přelomu tisíciletí začalo jít prudce nahoru. Od roku 2019 je průměrná cena auta nad průměrným ročním příjmem, dnes se průměrné nové auto prodává - bubny - za 111 procent průměrného ročního platu. I touto optikou je tedy dnes průměrný vůz pro průměrného Nizozemce 2,3krát dražší než před 49 roky. Opět tristní stav.

To nejhorší ale nakonec odhalí až třetí pohled na věc - prakticky celé zdražování se odehrálo během posledních asi dvou dekád a půl, předtím byl vývoj velmi pozvolný, ať už jakýmkoli směrem. Takový Fiat Panda stál jako nejlevnější auto na Nizozemském trhu stál v roce 2003 jen 5 559 Eur, i po zohlednění inflace je to 8 362 Eur v dnešních penězích (208 tisíc Kč). Dnes ale stojí nová Panda v zemi 16 990 Eur, což z ní stále dělá nejlevnější auto, korunovou optikou je to 424 tisíc Kč. Bavíme se znovu o víc jak dvojnásobném nárůstu a musíme dodat: Panda tehdy a dnes už nejsou technicky nijak zásadně odlišná auta, ostatně dnes prodávaný vůz tohoto jména je morálně přes 10 let starý.

To je efekt posledních 20 let vývoje, prostě a jednoduše. I když se podíváme na nejlevnější auto roku 1965, bavíme se o 4 600 guldenech, ekvivalentu 2 090 Eur, které dnešní optikou představují 6 869 Eur (172 tisíc Kč). Oproti dnešku jiný svět, ale oproti roku 2003 a ceně Pandy? Žádné velké drama, 37 tisíc rozdíl.

Co takové změny způsobilo? Na to neexistuje jednoduchá odpověď, v případě Nizozemska do hry vstoupily i lokální faktory. Tím hlavním jsou ale kroky EU, které nutí výrobce cpát do auta stále více prvků, které spousta lidí nepotřebuje, a technicky je měnit způsobem, jaký si trh nežádá. Opravdu nás to posouvá vpřed? Srovnejte si, kam se auta dostala mezi roky 1970 a 2000 za přibližně stejných cen, a kam se posunula mezi přelomem milénia výměnou za víc jak dvojnásobné zdražení. Asi vám z toho nebude dobře. A to musíme dodat, že průměr je trochu matoucí, neboť neříká, že opravdu levné vozy z trhu zmizely prakticky úplně. Kdo je tady vítězem?

...a Panda dnes (zde ve verzi Cross) nejsou zase tak jiná auta. To druhé je ale pro Nizozemce objektivně, reálně, tedy nikoli nominálně dnes dvakrát dražší. Takový je vývoj v Evropě v ekonomicky a politicky stabilní zemi. Foto: Fiat

Zdroje: Auto Week, ČSÚ

Petr Miler