Autoforum

/

Foto: Kia

Že vývoj aut posledních dvou dekád nepřináší jen posuny vpřed, pochopil snad i ten nejméně automobilový člověk pod sluncem. Každý kritik moderny má svůj „bod zlomu” jinde, kolegou citovaný technik hovoří jasně: Po roce 2012 už je toho moc.

Prakticky pokaždé, když přesednu z moderního vozu zpátky do rodinné Kie Cee'd, která má na hrbu už 12 let, pochopitelně vnímám, že nejde o nejnovější auto a zub času a najetých kilometrů na něm nějaké následky zanechal. A chvíli postrádám pár moderních vymožeností typu posledních evolucí integrovaných navigací. Jenže uběhne několik desítek minut a ve výsledku mi nic z toho nechybí, ostatně většinu těchto věcí zvládne bez problémů zastat chytrý mobilní telefon.

Když tedy pominu pár vymožeností, které bych v Kie skutečně ocenil (jako třeba ventilaci sedadel), v podstatě neexistuje důvod, proč si stěžovat. Cee'd druhé generace totiž ještě není prošpikován asistenčními systémy, není konstantně připojen k internetu a dokonce používá atmosféricky plněný benzinový motor. Je to díky tomu všemu vůz, který vám „neodmlouvá” a je i díky své konstrukční jednoduchosti neuvěřitelně spolehlivý a levný na servis. Za oněch 12 let mně tak na údržbě nestál víc než 50 tisíc korun.

Je to obrovský rozdíl už třeba oproti Hyundai i30 Fastback, které si má tchýně pořídila v roce 2020. Během oněch čtyř let jí o pár let modernější verze téhož stála daleko víc, přičemž hlavní podíl na tom má filtr pevných částic. Tomu zjevně odešel senzor, načež nefungoval ani při dálničních rychlostech. Ač byl nicméně třikrát v autorizovaném servisu, ten nenašel jediný problém. Pročež při finální návštěvě oznámil, že je PDF ucpaný a je třeba jeho výměna. Pochopitelně za pakatel, jen zhruba nějakých 70 tisíc korun. A je z technického pohledu jedno, jestli je auto ještě v záruce nebo ne, někdo to pokaždé bude muset zaplatit.

Není to ovšem pouze tento případ, podobných mám okolo sebe hodně. Společným jmenovatelem je vždy jediné - moderní vůz. Nechci být ten, kdo říká, že vše nové je špatné a rozpadá se to pod rukama - tak to není a moderní auta jsou vzhledem ke své komplikovanosti vlastně překvapivě odolná. Faktem ale je, že nejsou tak odolná, jak by mohla být, a to právě kvůli množství systémů a doplňků, které prostor pro selhání činí enormním. A nemusí jít jen o vady, které je nutné okamžitě opravovat, život umí znepříjemnit i změny citlivosti některých systémů, které dnes nelze nemít.

Elektronické systémy jsou pak kapitola sama o sobě. Soudný řidič nevydrží žít ani s moderním autem se systémy zabraňující kolizi. Ve svých levných variantách jsou až neuvěřitelně nepřesné, i když si ale koupíte nejnovější Audi s nejpokročilejším systémem Pre-Sense, budete dnes a denně - několikrát denně - konfrontováni s nesmyslnými zásahy do řízení. Auto i při nastavení minimální možné citlivosti zasáhne už kvůli tomu, že nejedete dostatečně uprostřed pruhu dálnice, budete nesmyslně varováni před slepou ulicí, do které vůbec nejedete, jen je značka poblíž, poznáte ostré brzdy a utažení pásů kvůli běžci na chodníku, který vůbec nekříží vaši cestu, nebo autu na dálnici daleko před vámi, které ani nejede ve vašem pruhu, budete doslova týráni brzdami při parkování kvůli pár stéblům trávy, budete... Je to šílené a nedá se to dnes už často ani kompletně vypnout. A pokud přece jen, po startu se celý tento ohňostroj marnosti znovu spustí a vám jeho přítomnost připomene až další nesmyslný zásah, který vyděsí posádku.

Všechny tyto prvky jsou tak ve finále spíše ke škodě než k užitku, neboť vytváří krizové situace a v těch skutečně krizových kolikrát neudělají vůbec nic. Přesto citelně zvyšují pořizovací cenu a jakmile bouráte, může i běžný ťukanec vést k horentní sumě ze servisu nebo rovnou na totální škodu, pokud dojde k poškození „dostatečného množství” senzorů, airbagů, kamer, chytrých světel apod. Navíc jejich kalibraci zvládne jen drahý autorizovaný servis. A zkuste si někdo moderní auto s částečně nefunkčními nebo nezkalibrovanými asistenty - to teprve poznáte, co to je jízda o psychické zdraví nebo dokonce o holý život.

Na toto téma přitom nyní zabrousil i kolega Florin Amariei z Auto Evolution po debatě s automobilovým technikem, který so nepřál být jmenován. Ten radí, aby přesně kvůli výše popsanému nakupovali auta vyrobená před rokem 2012. Jeho zkušenosti jej totiž dovedly k názoru, že cokoli modernějšího je vyrobeno primárně tak, aby prodejce a jeho servisní technici neviděli majitele jen při koupi či pravidelných prohlídkách, ale co možná nejčastěji.

Dle něj za tím stojí to, nač poukazuji výše, tedy hlavně asistenční systémy a jejich radary, senzory či kamery. Auta se totiž jejich zásluhou stávají mnohem komplikovanější, načež mnozí mechanici s čímkoli, co bylo vyrobeno v posledních pěti šesti letech, nechtějí či ani nemohou mít nic společného. To však znamená, že jejich majitelé musí jen do autorizovaných servisů, které jsou si toho pochopitelně vědomy, a i u mainstreamu zvyšují sazby, jakoby šlo o luxusní auta.

Vyšší ceny oprav pak logicky vedou k vyššímu pojistnému, stejně jako se větší množství techniky negativně podílí na hmotnosti. S jejím růstem je pak spojena vyšší reálná spotřeba, stejně jako vyšší opotřebení pneumatik, brzd a podobně. Nepohybujeme se tak ani v začarovaném kruhu, je tu spíš spirálu zmaru. Tedy pro zákazníky, automobilky a jejich dealeři se čertit nemusí. Ale jak dlouho?

Jednak se stále více lidí se stěhuje do měst, kde se výrazně zlepšuje hromadná doprava. Ta sice nenabízí takový komfort jako vlastní auto, ale zároveň u ní nemusíte řešit třeba parkování. Když k tomu ještě přihodíme firmy, jež nabízí buď přepravní služby, nebo carsharing, pak výrobci za chvíli budou čelit odlivu výrazné části zákazníků. Ten nepřijde hned, ale během generace dvou tu může být.

Část ostatních pak může - ostatně už se to dnes děje - stále více zůstávat u starších aut, která lze udržovat při životě docela snadno. A já jim rozumím. I když jsem sám přemýšlel, že onu rodinnou Kiu vyměním za něco novějšího, názor jsem změnil. Nechci totiž pořád někde něco vypínat či řešit, že už pomalu ani nenastartuji, protože někdo při couvání trefil špatný senzor. Samotné auto v principu jiné není, vývoj klíčové techniky v posledních letech razantně zpomalil.

Zdroj: Auto Evolution

Petr Prokopec