Autoforum

/

Foto: BMW

Co je jízda stovkou po dálnici? Šnečí tempo. Co je jízda stotřicítkou po dálnici? Normální legální rychlost, v obou případech se navíc bavíme o nepříliš realistické jízdě konstantním tempem. Přesto už tento rozdíl stačí k tomu, aby se dojezd elektrických aut změnil z mizerného na tragický.

Fyzikální zákony platí pro všechna auta stejnou měrou, a tak některým může přijít zavádějící dávat například dnes probírané téma do souvislosti s vozy jedné koncepce. Obecně je to pravda, zrychlení z nižší na vyšší rychlost bude mít u vozů jinak stejné hmotnosti, velikosti apod. na energetickou náročnost takové jízdy úplně stejné následky bez ohledu na to, jestli vůz pohání nafta, benzin, elektřina nebo třeba krása a bystrost Danuše Nerudové. To ale není celý příběh.

V případě použitelnosti auta vstupují do hry nejméně dva další velmi podstatné faktory, které dávají jinak stejnému zvýšení energetických nároků jiný rozměr. Tím prvním je efektivita, s jakou jsou auta nezbytnou pohybovou energii „schopna vyrábět”, a tím druhým to, z jakého zdroje dokážou čerpat. V tom prvním mohou být elektrická auta velmi dobrá, jakkoli je třeba se ptát, z čeho se vzala elektrická energie, kterou velmi efektivně přetváří v pohybovou - pokud nejprve spálíte naftu k tomu, abyste vyrobili elektřinu, a pak z elektřiny vytváříte pohyb, opravdu na tom nejste lépe, než když naftu rovnou přetvoříte v pohyb, zjednodušeně řečeno. V tom druhém jsou ale velmi, velmi, velmi špatná.

Tento rozbor chce trochu matematicko-fyzikálního myšlení, ale i to můžeme obejít docela selsky. Představte si, že půjdete s kamarádem do posilovny, oba budete potřebovat během hodinového cvičení 1 litr vody, ale zatímco vy si vezmete dvoulitrovou láhev, on si vezme sklenici na dvě deci. Vaše cvičení bude stejné, vaše nároky na doplnění tekutin budou stejné, ale zatímco vy si vystačíte s jednou láhví po ruce, on půjde čtyřikrát dolévat do třeba 100 metrů vzdálené fontánky, kde voda teče rychlostí 1 dcl/min. Najednou přišel o 8 minut doléváním a o dalších 8 chozením, pokud půjde rychlostí 100 metrů za minutu. Pak se rozhodnete zůstat ještě hodinu navíc, on najednou potřebuje další litr a přijde o dalších 20 minut, vy ale pořád používáte stejnou láhev. Vaše cvičení je tak najednou o 36 minut delší jen díky tomu, že jste měli s sebou láhev, která vás v ničem neomezila a ničemu neuškodila.

A teď si představte, že jste druhý den ve stejné pozici, akorát cvičení zintenzivníte tak, že nároky na vodu stoupnou na 2 litry na hodinu, po kterou zůstanete v posilovně. To už najednou kamarád skoro necvičí, stráví polovinu času chozením pro vodu a jejím doléváním, tedy pokud zanedbáme fakt, že v tu chvíli už jí asi ani nebude potřebovat tolik... S auty se spalovacími motory a elektromobily je to hodně podobné.

Problém je v tom, že zatímco koupit spalovací auto třeba s 55litrovou nádrží nafty není žádný problém a v tu chvíli máte v útrobách ekvivalent asi 215kWh akumulátoru, který „dotankujete” za 3 minuty, koupit elektromobil s víc jak 80kWh akumulátorem problém je. A doplňovat jej budete desítky minut, hodinu, hodiny... Jak zrovna „poteče voda”. V tu chvíli hrají jinak stejné energetické nároky určité jízdy docela jinou roli, pro elektromobily jsou naprosto zásadní. A některé testy ukazují, jak tragicky významné pro ně jen drobné zvýšení rychlosti je.

Vtipně to vystihují testy kolegů z nizozemského Autoblogu, kteří zkouší spotřebu resp. dojezd elektrických aut tak, že je vezmou na stejný úsek dálnice a ujedou s nimi 70 km jednou tempem 100 a jednou 130 km/h. Co je to za rychlost? Nic zvláštního, stovka na dálnici je šnečí tempo, stotřicítka na dálnici normální rychlost. Přesto už tento posun použitelnost elektrického auta rozlámává před očima.

Naposledy kolegové takto vytáhli na „okruh” vždy plně nabité BMW iX2. Při stovce bralo 16,7 kWh na 100 km, při stotřicítce 22,3 kWh na 100 km. Pro většinu Čechů to budou nicneříkající čísla, ale to podstatné v tomto článku řeknou jiné hodnoty. Zatímco při stovce to znamená, že na začátku máte dojezd 377 km a po logicky 307 km, při stotřicítce už zbývá jen 244 km, o 63 km méně. Ujeďte tedy jednou stejný úsek tak a podruhé onak a pouhé zrychlení jízdy o 30 km/h vám dojezd zkrátí místo o 70 km rovnou o celých 133 km, skoro o dvojnásobek. To je efekt „malé nádrže”. A zkuste ji rychle dočerpat...

Ještě pozoruhodnější je tentýž test se Škodou Enyaq iV85, kdy navíc do hry navíc vstoupila „rakev”, tedy střešní úložný box. V tomto případě se bavíme o rozdílu v dojezdu po oněch 70 km pomalejší a rychlejší jízdy o přesně 140 km, tedy skutečně o dvojnásobku (450 vs. 310). Přidejte box ve 130 km/h, to je přece pořád normální jízda na dovolenou, a je to ještě horší, to už dojedete místo 450 km jen 264 km.

Všechno to ukazuje jediné - že i relativně banální zvýšení energetických nároků jízdy znamená zásadní snížení akceschopnosti auta, protože baterie jsou prostě malé. Byl by to problém, i kdyby se nabíjely rychle, řekněme v řádu minut, ale ani to nehrozí. Zdráháme se to označit pokrokem jakéhokoli druhu - kdo teď někam míří autem na dovolenou, bude tomu velmi dobře rozumět.

Škoda Enyaq je na tom úplně stejně. Foto: Škoda Auto

Zdroje: Autoblog.nl poprvé a podruhé

Petr Miler