Autoforum

/

Foto: Opel

Ještě před šesti léty to byl jeden z nejprodávanějších Opelů v Česku, který si bez problémů hledal zákazníky po tisících. Dnes je celá jeho třída druhem na vymření a umírá s ní i sama Corsa. Vrátit se v čase se ale tak trochu dá, navíc docela levně.

S malými vozy je amen, jakkoli to selským rozumem nedává žádný smysl. Pokud je cílem maximálně efektivní individuální doprava s minimální emisní stopou, měla by být na koni co nejmenší a nejlehčí auta logicky vyžadující ke svému pohybu co nejméně energie. Takhle aspoň velí fyzikální zákony. Podobu světa ale určují zákony schvalované politiky, které nemají problém tvrdit, že jedna a jedna jsou tři. A zavelely k docela jinému vývoji.

Už vynucované osazování konvenčních aut nespočtem povinných bezpečnostních, anti-emisních a dalších systémů navedlo automobilismus směrem k eradikaci malých vozů, neboť když každé auto bez rozdílu zatížíte jakýmsi nevyhnutelnými investicemi do těchto věcí, ta malá to diskriminuje. Dokud jde o prvky za pár desítek tisíc, není to takový problém, dnes jsme ale docela jinde, do každého auta bez rozdílu musí automobilky nevyhnutelně investovat mnohem víc.

Hypotetický příklad na vysvětlenou. Když malé auto umíte vyrobit za 100 tisíc, vůz nižší střední třídy za 200 tisíc a auto střední třídy za 300 tisíc Kč, logicky se zájem kupců rozptýlí mezi tyto tři třídy, neboť vůz střední třídy je třikrát dražší. To je velký rozdíl. Když ale všechny vozy zatížíte jakýmsi bazálním nákladem ve výši 200 tisíc Kč, jste rázem u rozhodování, zda mít za 300 tisíc Fabii, za 400 Octavii nebo za 500 Superb. To pak není divu, že stále více lidí řekne, že si raději připlatí 100 tisíc za Octavii a Fabii nechá plavat, však už je to jen o třetinu víc.

Když pak přímo či nepřímo nařídíte elektrická auta, jste ještě jinde. Dnes v podstatě není možné vyrobit elektromobil za méně než nějakých 800 tisíc Kč, třeba taková prťavá Honda e začíná na 939 900 Kč (kéž by to bylo vtip). Dá někdo 940 „táců” za auto s tak omezenou využitelností, když za 1 239 900 Kč můžete mít asi o tři třídy větší Škodu Enyaq? Jsou to nekřesťanské peníze, ale také je to už „jen” o 300 tisíc víc. Politici zjevně trpí neschopností domyslet nevyhnutelné negativní dopady vlastních, snad i dobře míněných rozhodnutí, výsledkem je absurdita non plus ultra. S dvoutunovými SUV si hrajeme na ekologii, zatímco z nabídek vyřazujeme tunová malá auta jako neekologické stvůry? Kam kdo dal hlavu?

Malá auta tedy je stále možné vyrábět, nikdo je nezakázal, za výše popsaných okolností ale není divu, že od nich automobilky stále více dávají ruce pryč. Už dnes je obtížné se s nimi prosadit, pokud přijde Euro 7 v aktuálně předpokládané podobě, bude nemožné je prodávat za méně než půl milionu. A budou-li povinné elektromobily, půjde to dál a dál. Je to naprosto nelogické a jdoucí proti původním záměrům, vysvětlit však něco takového v Bruselu je ovšem stejně nemožné, jako přinutit abstinenta do sebe otočit pár skotských.

Skutečně lze tedy předpokládat, že za pár let dojde k výraznému překreslení automobilové mapy a auta jako Škoda Fabia zmizí v propadlišti dějin. Platí to pak i o takovém Opelu Corsa, jehož stávající generace dorazila jak se spalovacím, tak s elektrickým ústrojím. To nicméně v Česku startuje na 879 990 Kč (znovu bez legrace) - je to jen o málo menší šílenství než cena zmíněné Hondy e.

Výše popsané se zrcadlí v prodejích nových aut - za první kvartál má aktuální Corsa v Česku na triku pouhých 86 prodejů, ještě před šesti léty šly roční prodeje do tisíců. Tohle Opel skutečně nespasí. A pouhé dva kusy připadající na elektrickou verzi teprve ne, navíc je třeba se ptát, kdo elektrické Corsy vůbec koupil. Dovozce? Dealeři? Nedivili bychom se. Běžným lidem totiž bohatě spalovací verze startující na 359 990 Kč, která toho z praktického hlediska nabídne nesrovnatelně víc.

Pokud je nicméně pro vás i tato suma v současné době příliš vysoká, můžete zvolit minulou generaci. Ta dorazila v roce 2015 a jakkoli využívala architekturu svého předchůdce, došlo jak na modernizaci designu, tak na příchod nových pohonných jednotek. Kromě toho si Opel pohrál také s podvozkem a interiérem. Díky tomu Corsa E dokázala v předchozích pěti letech oslovovat pravidelně v Evropě přes 200 tisíc zákazníků ročně.

Takové auto dnes pořídíte klidně už okolo 100 tisíc Kč, na vozy s nájezdem v řádu desítek tisíc km stačí jen o pár desítek tisíc korun víc. To jsou s ohledem na výše popsané velmi přijatelné sumy, Corsa navíc vydrží. V tomto ohledu je ideále jednoduchý, stále atmosférický 1,4litrový čtyřválec s 90 koňmi výkonu. Trhačem asfaltu není, na druhou stranu ovšem zároveň také v nádrži nevytvoří vír a díky své konstrukci není noční můrou servisních techniků - jejich práci mnohdy dokážete zastat i sami. V tomto ohledu lze navíc konstatovat, že náhradní díly, dokonce i ty originální od Opelu, nejsou příliš drahé.

Ojetá Corsa tak opravdu dává smysl, zvláště pokud ještě se zmíněným motorem spojíte níže položené úrovně výbavy. Nebudete se muset trápit se zastarávajícími multimédii, která by jen zbytečně zvyšovala ceny. Nahradit je můžete mobilním telefonem, který navíc mimotovární příslušenství může snadno propojit s palubním audio systémem. Statisticky je to dle dat TÜV průměrně spolehlivé auto ve všech ročnících výroby - jinde můžete koupit lépe i hůře.

Lze už jen dodat, že minulá Corsa byla na rozdíl od té současné k mání také ve verzi OPC, dostupná technika pro tento model je celkově širší a v řadě ohledů i lepší. Ópécéčko disponuje přeplňovanou jedna-šestkou s 207 koňmi, s nimiž lze stovku zvládnout za pěkných 6,8 sekundy. Ceny startující na velmi příznivých 270 tisících Kč jsou rovněž zajímavé, zvlášť pak s ohledem na to, že něco takového brzy nekoupíte zřejmě u žádné z významnějších značek. Prostě berte dokud jsou, nebudou.

Zdroj: TÜV

Petr Prokopec