Autoforum

/

Foto: Tesla

Pokud se někomu nezdál být jeden okruhový test dost výmluvný, máme tu další, dokonce s autem s českou registrací. A dopadl ještě hůř. Tentokrát nemusíme mluvit jen o přehřívání, brzdy začaly po pouhé čtvrtině kola doslova hořet. A i to stačilo k vyčerpání 10 procent baterek.

Před pár dny jsme vám přiblížili tragické představení nové Tesly Model 3 Performance na jednom britském okruhu. I když šlo o docela krátkou trať, auto bylo po 1,5 ujetého kola zralé na ručník - odcházely mu brzdy, přehřívala se baterie, v podstatě jde o vůz na jedno rychlé kolo a konec. A jedním dechem je třeba dodat, že baterie přes veškerá omezení výkonu vystačí jen na desítky kilometrů takového ježdění.

Vypadalo to jako dost bídné představení na čerstvé faceliftovaný vůz údajně uzpůsobený ostrému ježdění, který dokonce disponuje režimem Track. Fanoušci Tesly něco takového samozřejmě neberou a Model 3 by bránili, i kdyby se rozpadla po 20 metrech, protože přece nejde o okruhové, ale silniční auto. A to přece na okruhu vydržet nemusí. Zní to jako relevantní argument, ale jen do chvíle, než si uvědomíte, že takové zacházení zásadně déle snese i obyčejná Škoda Rapid 1,2 TSI, natož pak cokoli ambicióznějšího. Míra neodolnosti tohoto vozu náročnému zacházení je ve světě moderních výkonných aut nepoznaná a neopakovaná.

Nikdy ale není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř, dosvědčuje o pár dnů později Misha Charoudin, možná největší současný expert na Severní smyčku Nürburgringu. Nedávno tedy osobně ukázal její odvrácenou tvář, nehody ale k pokoušení mezí možností aut všeho druhu na nejnáročnějším okruhu světa prostě patří a Mishu to neodradilo od toho dělat dál totéž.

Tentokrát si tedy „nechal přistavit” Teslu Model 3 Performance, k našemu překvapení dokonce „české” auto. Poznat to není jen podle registrační značky, ale také podle projevu majitele, který úsměvně připomene slavné televizní vystoupení Stanislava Řezáče („very gut vetr, kajn problem” - to snad nemůžete neznat). Ale humor stranou, vlastník vozu se zdá být na majitele Tesly relativně realistický, když při povídání o autě připouští, že udávaný dojezd vozu je „nesmysl” a už při snaze jet 150 km/h po dálnici se nelze bavit o víc jak 300 km, že dobíjení až 250kW výkonem je marketing, neboť trvá tak minutu a už při polovičním nabití výkon klesá někam ke 105 až 110 kW atp.

Asi jen tento přístup mu vůbec dovolil auto k takovému testu poskytnout, neboť prostě musel vědět, že selže. I jeho ale zjevně zaskočilo, jak rychle selhal, to je mu vidět v obličeji. To nejzajímavější z Mishova videa je samozřejmě jízda po slavné Nordschleife, která ale v podstatě dřív skončila než stihla pořádně začít. Ani nemáme pocit, že by Misha dával vozu pořádně za uši, sotva stačí upravenému BMW M2, vyhne se moderní části Nürburgingu (která byla ten den s Nordschleife spojena), což jednak vůz nezatížilo tolik a jednak mu i dalo chvíli vydechnout při objížďce. Přesto trvalo pouze ke sjezdu do Liščí nory (Fuchsröhre), než doslova začal hořet.

Na Nodschleife jsme najezdili nejméně stovky kol desítkami aut všeho druhu a něco takového jsme nikdy s ničím nezažili. Je navíc třeba dodat, že tohle vůbec není část okruhu náročná na brzdy - po startu je jedno ostré brzdění, pak spíše proplétání se středně rychlými zatáčkami, pak dlouhý rovný úsek přes Flugplatz až k Schwedenkreuzu, kdy by měl vůz dávno vychladnout, pak jedno ostré brzdění do střední rychlosti před sjezdem do „nory” a v ní sotva významnější brzdění před kompresí přímo ve Fuchsröhre. Následuje stoupání k Adenaueru a teprve něm přichází místo znovu náročné na brzdy. Toho se ale ty na této Tesle vůbec „nedožily”.

Brzdy se do nepoužitelného stavu dostaly ještě před brzdění za Liščí norou, už to probíhalo za omezeného účinku soustavy s viditelným kouřem jdoucím z auta. Co tohle je? Bavíme se asi o čtvrtině kola, jednotkách kilometrů relativně nenáročné jízdy. Navíc to není vše. Nepřehřejí se jen brzdy, ale stejně jako ve shora zmíněném testu trpí i baterie. Po pouhých pěti a půl minutách jízdy je tak, že dostupný výkon rychle klesá. Postupně klesne z asi 390 kW na přibližně 300 kW a po dalších dvou minutách dokonce až na 200 kW. Auto tak nejede a nebrzdí po jednotkách minut náročného využití. Navíc ještě před selháním brzd přijde během čtvrtiny kola o 10 procent kapacity baterie.

Jsme konsternováni tím, že si někdo dovolí vypustit takto nefungující auto s označením „Performance” a módem „Track” (a brzdy mají být podle automobilky „track-ready”, to je vtip) do prodeje. Je to jedním slovem neuvěřitelné, dekády neslýchané. Misha pak zpomalí a jede tak, jak auto dovolí (s teplotou baterie 58,5 stupně). Výsledný čas okolo 9,5 minuty je pak nepřekvapivě pomalejší než to, co na úplně stejné trati dokázala už před 11 léty úplně obyčejná Škoda Rapid se 105 koňmi, natož pak cokoli ambicióznějšího. A i takový výkon sebral autu třetinu kapacity baterek, takže celkový dojezd už takto dynamicky omezené jízdy bude někde mezi 60 a 70 km. Pokroku, vítej.

Misha jinak auto znovu chválí za jeho jízdní vlastnosti a ovladatelnost, je rád za továrně montované pneumatiky, které nemyslí jen na dojezd atp. To je fajn, ale k čemu to všechno je, když vůz začne po jednotkách kilometrů doslova hořet? Upřímnou odpověď si raději necháme pro sebe a přidáme snad už jen slova Mishy o tom, že tohle je „nebezpečné” auto. A s tím se nelze než ztotožnit - vůz takto dalece nezvládající svůj výkon jsme opravdu dávno nepoznali.

Zdroj: Misha Charoudin@Youtube

Petr Miler