Autoforum

/

Foto: BMW

Vyrazit z Česka vyzkoušet něco na Autobahn, to nechce příliš velké odhodlání, pro spoustu lidí je to za rohem. Pro Nora je to už větší oběť, pokud tím ale chtěl ukázat cokoli pozitivního, pak jde vzhledem k příznivým okolnostem jedním slovem o tragédii.

Říká si Bjorn Nyland a možná už jste o něm slyšeli, i na našich stránkách jsme se o něm zmiňovali nejednou. Je to norský fanoušek elektromobilů, zejména pak Tesel (dříve si říkal Tesla Bjorn, ještě teď to má v „logu”), který si díky jejich zatvrzelé propagaci získal pozornost diváků z celého světa. Na rozdíl od řady jiných ale nemá problém ukázat některé věci takové, jaké jsou, i když to pro elektrická auta až tak dobře nevyznívá.

Nejnověji se vydal do Německa vyzkoušet dojezd jednoho z vrcholných elektromobilů BMW, modelu i4 v provedení M50. Ten disponuje výkonem až 544 koní na všech kolech, které auto i při absurdní hmotnosti 2 290 kg rozpohybují na stovku za 3,9 sekundy. Žádný zázrak na 544koňový sedan střední třídy (je to v podstatě elektrická řad 3), takový M3 xDrive je navzdory výkonovému manku v tomto ohledu výrazně lepší, tuplem to pak platí v případě maximálky - i4 se nerozjede na víc než 225 km/h, což je na daný výkon velmi nízký limit, M3 jede „aspoň” 290 km/h, i když jde o pořád o elektronicky omezenou hranici. 544koňový vůz tohoto ražení by měl jet bezpečně přes 300 km/h, takže 225 km/h je opravdu hodně umělé omezení.

To je při testování dojezdu rychlou jízdou po Autobahnu velmi podstatné, neboť to potenciál vozu dramaticky zvyšuje. Podstatné odpory rostou se čtvercem rychlosti a „živit” udržování rychlosti 300 km/h je tak energeticky nesrovnatelně náročnější než v případě 225 km/h, i rozdíl mezi 290 a 225 km/h bude extrémní. BMW i4 navíc při testu přály i jiné okolnosti - bylo pořád relativně teplo (+7,5°C po dobití, pořád citelně nad nulou kdykoli později) a šlo o uměle vytvořené podmínky, takže jízda probíhala od maximálního nabití až po téměř úplně vybití.

Obojí se v praxi může snadno změnit - v tyto dny je výrazně pod nulou, což dojezd stoprocentně výrazně sníží, stejně jako velmi vysoké teploty. Především ale nikdo při současných možnostech dobíjení nebude jezdit ze 100 na 3 % kapacity akumulátorů. I vzhledem k limitům dobíjení a doporučením výrobců sám v praxi málokdy zajdu za rozmezí 80-10 %, spíše končím okolo 20 %. Jsou tedy téměř ideální podmínky, jaké si 544koňový elektromobil pro takový test může přát, zvláště když Bjorn Nyland ani oněch 225 km/h permanentně nevyužívá (rozumějte, že na ně permanentně nezrychluje). Přesto je výsledek tragický.

Auto ujelo pouze 153,2 km při téměř totožné průměrné rychlosti. To není v podstatě žádná rychlá jízda - když na takto, pořád relativně prostupné dálnici (klidně i u nás) „cvaknete” 140 na tempomatu, což dělá kdekdo, dosáhnete velmi podobného průměru, protože vás málokdo podstatně zdrží. V Německu jsme najezdili nespočet kilometrů a pokud si vyberete podobné podmínky jako Bjorn, není problém ani s autem o 300 až 400 koních dosáhnout průměru blížícímu se 200 km/h. Musíte ale skutečně razantně akcelerovat až k vysokým rychlostem za hranici 250 km/h a využívat volného prostoru - to Bjorn pořádně nedělal a dokonale ani nemohl kvůli omezovači na 225 km/h. S 544 koňmi dosáhnout takového průměru je prostě bída, přesto tak malý dojezd na téměř kompletní baterku.

Kdybychom kalkulovali s prakticky reálnějším využitím 75 % kapacity, jsme už jen na 114,9 km. A kdyby šlo o opravdu rychlou jízdu, snadno se dostaneme na nějakých 70-80 km, což je naše praktická zkušenost s takovými jízdami srovnatelnými elektrickými auty. Ale koho to překvapí, že? Ono stačí počítat: i4 M50 má použitelnou kapacitu akumulátorů 80,7 kWh, což je ekvivalent asi 26,8 litrové nádrže na benzin, budeme-li kalkulovat s 35% účinností zážehového motoru. Benzinové auto s 544 koňmi by 150 km na jedno natankování s takovou nádrží ujelo se spotřebou asi 17,8 litru benzinu na 100 km. Je to realistická hodnota při obdobné jízdě po Autobahnu? Asi ano, elektromobily prostě v podobných testech nemají šanci překvapit, fyzikální zákony pro ně platí pořád stejné.

Pokud tedy Bjorn chtěl ukázat něco pozitivního, mohl si předem spočítat, že to není možné, v normální praxi je opravdu rychlá jízda elektromobilem po dálnici záležitostí desítek kilometrů na nabití, poté přijde řada na dlouhé dobíjení. Takový dieselový Passat na Autobahnu zvládne průměr 150 km/h udělat též, ujede tak ale bez potíží přes 700 km na jednu nádrž. A po pár minutách může znovu. Co předvádí i4 M50, je jen marnění 544 koňmi výkonu na 2,3tunové auto, které může být s jinou technikou mnohem lehčí, efektivnější, rychlejší, použitelnější a levnější. Pokrok? Ne, ten vypadá úplně jinak.

Zdroj: Bjorn Nyland@Youtube

Petr Miler