Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Je to něco, na co se dokola zapomíná, neboť to Brusel po léta umně skrývá před zraky široké veřejnosti. Faktem ale je, že mohutné finanční machinace ve prospěch elektrických aut jsou v chodu roky. Výsledkem je zatím jen enormní zdražování, přesto příští rok zajde EU ještě dál.

Green Deal je v různých podobách tlačen Bruselem již takřka dvě dekády. Po prvních zhruba 15 let se ale držel ještě vcelku při zemi, a tak se jeho tlak v automobilovém světě projevoval „jen” věcmi typu nesmyslný downsizing nebo nechtěný start stop pro všechny. Mimo to ale snahy o zlepšení klimatu nepřinesly nic hmatatelného, což nikoho s alespoň špetkou zdravého rozumu v hlavě nemohlo překvapit. Automobilová doprava se totiž na globálních emisích podílí jen v zanedbatelné míře. A když se zaměříme jen na starý kontinent, rázem tu máme snahu přelít moře s pomocí náprstku na jehly.

Právě to ale nakonec EU paradoxně vedlo k postoji, že je třeba přitvrdit. Za jedinou čistou formou dopravy tedy byla prohlášena elektromobilita, neboť kde není výfuk, tam nejsou emise, že? Dokonale jinou realitu politikům nevysvětlíte, i když se o ní mohou dozvědět přímo v Bruselu. Elektrická karavana tak jede dál, a to bez ohledu na to, zda spalovací motory budou nebo nebudou výslovně zakázány. Je to vlastně jedno, přijde nám to jako snaha odvést pozornost od jiného mechanismu, který je dávno plně v chodu a v jeho britském pojetí jsme jej loni označili za skrytou formu „elektrické totality”. Protože přesně tím je.

Pokud se ptáte, proč se automobilky třeba u nás vůbec snaží prodávat nějaké elektromobily a utrácí miliardy za reklamy a ztrácí tvář zavíráním očí před realitou nebo perzekucí „nepohodlných médií”, je to proto, že i ony se musí snažit dosáhnout nějaké úrovně flotilových emisí prodaných aut. Psali jsme o tom mnohokrát, je to ale pořád skrytý a širší veřejnosti málo známý mechanismus, který má ve výsledku na svědomí úplně všechno od oněch stupidních start-stopů až po dnešní ochotu Škody prodávat nekonkurenceschopný Elroq klidně za cenu prodělků.

Proto jeho existenci připomínají kolegové z Focusu, ke kterým se s gustem (anebo spíš s nechutí, ale nelze to prostě ignorovat) přidáme. Automobilkám je tedy evidován každý prodej auta v Evropě s jejich emisemi CO2, které generují (spalovací auta podle spotřeby paliva, elektrická jsou za 0 gramů, odtud veškerá manipulace). Následně vznikne onen flotilový průměr za všechny prodané vozy, stanoví se hranice, kterou si v Bruselu vysají z prstu, a kdo je přes čáru, pyká.

Je to ďábelský, až brutální konstrukt. Za každé prodané auto a gram CO2 nad limit se platí 95 Eur, takže pokud například prodané 1 000 000 aut a váš průměr je o mrzkých 5 gramů CO2 nad limit, což není prakticky nic, jsou to 2 deci benzinu na 100 km, platí automobilka kolik? No 1 milion krát 5 krát 95, takže sim-sala-bim, je to 475 000 000 Eur, 12 miliard korun. A 5 gramů je skoro nic. Překročte onu spotřebu o litr a emise asi o 25 gramů a jste na 60 miliardách korun. Taková Škoda loni vydělala necelých 48 miliard, takže ano - sim-sala-bim a ze zisku je ztráta. To se pak divte, proč automobilka raději utápí peníze v autech, která téměř nikdo nechce. Anebo zdražuje ta spalovací, protože by na nich jinak prodělávala, i když je někdo chce. Šéf ACEA to nedávno vysvětloval.

Ten hlavní problém je ale nakonec v to, že ony limity klesají níž a níž, takže elektrických aut se musí prodávat víc a víc, aby to vyšlo, popř. těch spalovacích musí být míň a míň. A další velká sekera přijde příští rok, kdy se automobilky budou muset se svou produkcí dostat ze současných 116 na 94 gramů CO2 na kilometr.

Něco takového u některých aut možné je, jde o ekvivalent 4litrové spotřeby u benzinových motorů. Jenže tak nízko se dostanou jen ty nejmenší a nejúspornější z nich, s nimiž je navíc spojena nízká hmotnost. Ve všech ostatních případech již hrozí překročení povolených limitů, které Brusel trestá výše popsaným způsobem. Pokud ale máte klidně i čtyřtunový elektromobil, jehož výroba byla ekologicky náročnější než u deseti spalovacích aut, je vše v pořádku, EU jej bere jako čistý, i kdyby cokoli.

Problémem pro automobilky je ovšem to, že lidé elektromobily nechtějí, popř. si je nemohou dovolit. Místo toho stále ve velkém požadují spalovací auta. Čím víc jich je ale prodáno, tím víc musí být prodáno bateriových aut. A aby ta někdo kupoval, musí být nějak dostupná. Proto Škoda nové elektrického SUV Elroq přiznaně prodává pod cenou - raději prodělá na jejím prodeji a aspoň si udržela kontakt s trhem, než aby musela platit pokuty EU, což jsou peníze vyhozené do kanálu. Tohle Brusel chce.

Vozy s benzinovým a dieselovým pohonem jsou ale kvůli tomu samému stále dražší, protože automobilky jednak musí něčím látat ztráty, jednak si nemohou dovolit jich prodávat moc za ceny, které by jim případě nezaplatily ony pokuty, kterých jsou ony pokuty v podstatě ekvivalentem placeným uvnitř firem, je to dotace z jednoho typu produktu na druhého. Je v tomto kontextu hořce úsměvné, jak EU láteří nad tím, že Čína dotuje výrobce elektromobilů, přitom dělá úplně to samé, akorát takto manipulativně, skrytě, nepřiznaně a podle.

Buď jak buď jsou spalovací vozy spojovány se stále vyššími cenami, ostatně nadmíru zajímavá je v tomto ohledu situace v Německu. Pokud si totiž budete chtít koupit nový VW Golf, najdete pod metou 30 tisíc Eur (cca 760 tisíc Kč) už jen základní verzi. Nově se ale pod touto metou nachází už i základní verze elektrického ID.3. Došlo tedy na vyrovnání cen, ovšem ne přirozeně - realitu vlastně ani neznáme, lidé z automobilek jen od boku střílí, že elektromobily by za skutečné ceny bez všemožných dotací a mechanismů, jako je ten popsaný výše, byly asi dvakrát dražší, než dnes jsou. O kolik by byly levnější spalovací vozy, můžeme jen domýšlet, mohla by to ale být snad i polovina. Tohle všechno je dílo EU a podobných organizací (o Británii byla řeč, v USA mají svou hořkou kávu - CAFE, Corporate Average Fuel Economy apod.). Nemůže za to nikdo a nic jiného jiného, nemá to ani zbla společného s technickým vývojem či trhem.

Pikantní nicméně je, že ani toto umělé vyrovnání stavu nemusí vést k úspěchu elektrických aut, v případě hrozby oněch pokut tak lze očekávat to, co už jsme zmiňovali. Automobilky se dostanou do vysokých ztrát a řešit je budou zavíráním továren a propouštěním, k čemuž teď míří VW. Ostatně je ani nebudou potřebovat, protože spalovací vozy raději ani prodávat nebudou, neboť by jejich ztráty jen zvýšily. A elektrických aut víc také neprodají, prostě dojde ke kontrakci celého trhu.

Další a další umělé zlevňování elektromobilů navíc nedostane do problémů jen automobilky či jejich zaměstnance, ale i ty, kteří si tyto vozy koupili dříve. Slevy nových aut totiž způsobí co? No uhádli jste, přinesou ještě větší propady cen ojetých elektromobilů, v důsledku čehož budou jejich dřívější kupci konfrontováni s ještě vyššími ztrátami hodnoty, což je bude ruinovat a elektrickému pohonu to znovu neudělá dobrou reklamu.

Tím bychom se dostali do začarovaného kruhu, na jehož konci je jen exploze celého systému. Ostatně jaký systém de facto centrálního plánování ekonomiky v historii dříve nebo později nevybuchl? Odpovězte si sami a zvažte, zda by nebylo lepší poučit se z dřívějších chyb, než je znovu opakovat. Platí totiž jen jedno: Dokud elektromobily nebudou plnohodnotnou alternativou spalovacích aut reálně dostupnou za srovnatelnou cenu, jakýkoli pokus ohnout realitu v jejich prospěch se dříve nebo později vyčerpá způsobem podobným tomu, který jsme popsal. Ostatně, skuteční experti před tím varovali už před 7 léty, stačilo poslouchat a přemýšlet.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec