Autoforum

/

Foto: Porsche

Vazba mezi kvalitou a cenou toho, co kupujeme, nikdy není přímočará, přesto jsme si levné věci zvykli vnímat jako pravděpodobně nekvalitní a drahé věci jako pravděpodobné rozmarné. Porsche Macan působí jako to druhé, realita je ale jiná.

Před pár dny se prakticky každému naskytla příležitost vlastnit Porsche. Či alespoň jeho malou část. Německá automobilka totiž zamířila na burzu, díky čemuž jste se mohli stát majitelem většího či menšího počtu akcií. Jelikož každá stála zhruba dva tisíce korun, bylo třeba značného jmění, abyste se dostali k jakkoli podstatné části firmy a investice se vám vyplatila.

V případě vlastnictví akcií vás může hřát, že své jmění máte relativně bezpečně uložené, ovšem to je prakticky vše. Ať již disponujete sebevětším podílem, papíry vás nikam nepřevezou, stejně jako nic neodvezou. Kvůli tomu již potřebujete samotný produkt značky, nicméně ať již jde o jakýkoliv model, sáhnout do peněženky kvůli němu musíte hlouběji než v případě akcií. Na druhou stranu, stejně jako na finančních trzích můžete následně počítat se zhodnocením či naopak se znehodnocením své investice.

Macan je tím modelem, který na ceně asi růst nebude, spíše je třeba díky soustavnému používání počítat se ztrátou hodnoty. Ta je ovšem stále velmi pozvolná, neboť i nejstarší a hodně jeté exempláře stojí pořád okolo milionu. Ojetina tedy nemusí být zase tak nemoudrá volba, neboť jejich ceny se za posledních několik let prakticky nezměnily a veškerý pokles hodnoty si „vyžral” první majitel. Dokladuje to i exemplář, který otestovali naši kolegové z Auto Bildu - ten původní majitel koupil v červenci roku 2015. A jelikož na sobě nehodlal šetřit, cena se vyhoupla přes nemalých 105 tisíc Eur (cca 2,57 milionu Kč). Po najetí 177 355 kilometrů má cenu 36 480 Eur (asi 893 tisíc Kč), což je hodnota, okolo níž se podobné hodně použité kusy pohybují už dva tři roky.

Oproti novému vozu je už pokles hodnoty citelný, pročež by se řada lidí mohla ptát, zda za tím skutečně stojí více než 25 tisíc kilometrů, jenž majitel musel ujet každý rok. Macan byl totiž před dvěma lety hromadně svoláván do servisů kvůli hrozbě samovznícení v důsledku úniku paliva. Mimo to je známo, že u tohoto vozu mohou selhat kompresory vzduchových měchů (pakliže má vzduchově odpružený podvozek). Při návštěvě autobazaru tak rozhodně lpěte jak na testovací jízdě, tak na doložení kompletní servisní historie.

Testovaný exemplář nicméně jen potvrdil, že Macan je statisticky opravdu vyhlášeným „držákem“. V případě karoserie bylo totiž možné počítat jen s několika lehkými oděrkami, uvnitř pak s ošoupanou kůží na volantu a hlavové opěrce. Nicméně v obou případech byly škody spíše mírné, načež byste vozu tipovali spíše poloviční nájezd. Zvláště když s technikou nebyl jediný problém, v rámci diagnostiky se pak na displeji neobjevila jediná chybová hláška.

Je navíc třeba zmínit, že i Porsche má svůj vlastní program, jenž se týká ojetin, a to nikoli pouze takových, které jsou nabízeny u autorizovaných dealerů. Pokud vámi vyhlédnutý exemplář splní kritéria (jde hlavně o originalitu dílů, kdy je Porsche opravdu striktní), můžete počítat s obnovenou plnou garancí automobilky, a tedy i s opravami zdarma. Celkový nájezd nicméně nesmí (v době zahání záruky) přesahovat 200 000 km, kromě toho si musíte připravit 1 055 či 2 850 Eur (25 850 až 69 750 Kč, ceny se mírně liší trh od trhu) na jedno- či tříletou záruku. Přístup Porsche je pak velmi velkorysý, opravuje v záruce vše důležité bez protestů.

Ve finále pak ještě musíme upozornit na jednu okolnost. Kolegové totiž měli k dispozici vrchol řady, tedy Macan Turbo osazený 3,6litrovým šestiválcem naladěným na 400 koní. S tím je sice spojena nadmíru působivá dynamika, ovšem zároveň i 12,5litrová spotřeba. Ta navíc může ještě narůst, pokud opravdu chcete jezdit sportovně, či pokud narvete 1 500litrový zavazadelník až po střechu a ještě připojíte 2,4tunový přívěs.

Macan se tedy jeví být lepší investicí, než se ze značky či ceny vozu může zdát. Je to držák, jehož bezproblémový provoz si lze za zmíněný poplatek pořád pojistit. Je nicméně třeba varovat před až podezřele levnými exempláři, to ale nakonec platí u každé ojetiny.

Zdroje: Auto Bild, TÜV

Petr Prokopec