Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Zní to jako dobrá zpráva pro zákazníky, ale bohužel to tak není. Půjde primárně o auta, která jste si stejně nechtěli koupit. A pokud si je přece jen koupíte, proděláte kalhoty. „Když zákazník přijde přes noc o 125 tisíc, přestane být naším zákazníkem,” říká Burkhard Weller.

Pokud bychom měli vývoj na trhu aut v posledních letech definovat jedním slovem lépe než všemi ostatními, pak musíme sáhnout po slovu „zdražování”. Nová auta - a přeneseně i ta ojetá - se stala někdy až násobně dražšími nejen kvůli makroekonomickému prostředí, ale zejména kvůli manipulacím na trhu s nimi. Zdaleka nejen EU tlačí výrobce do elektrických aut, která jsou sama o sobě dražší, snadno násobně, prodávat je ale musí, pokud nemají platit pokuty za nedodržení flotilových limitů CO2 u nově prodaných vozů. Současně ale na něčem musí vydělávat, což všechno dohromady způsobuje tlak na cenu hned z několika směrů. A k tomu přichází nové a nové požadavky na standardní výbavu, která do aut nepřibývá zadarmo.

U každého výrobce bude poměr mezi těmito faktory odlišný, ale v zásadě jde o to, že souběžně:
• musí se přizpůsobovat regulatornímu rámci a vybavovat nová auta vším možným od omezovačů rychlosti až systémy omezující emise nebo hluk, což auta zdražuje,
• musí prodávat elektrická auta, která jsou nežádaná a za svou skutečnou cenu jsou neprodejná, přesto zůstávají dražší,
• aby druhý faktor nepřivedl automobilky do záporných čísel, musí prodeje elektrických aut interně dotovat z peněz vydělaných prodejem spalovací vozy, což je zdražuje,
• pokud se spalovacích vozů prodá „moc”, znamená to nutnost platit pokuty EU za překročení flotilových limitů CO2 (což auta zdražuje), nakoupit si „emisní povolenky” od konkurence (což auta zdražuje), ještě víc zadotovat prodeje nežádaných elektromobilů (což auta zdražuje) nebo omezit výrobu žádaných spalovacích vozů a vytvořit tak přetlak poptávky nad nabídkou (což auta zdražuje).

Jsou to dobře popsané projevy mechanismů EU a jim podobných, které mají skutečně tyto následky, přičemž si můžete jen hodit korunou, který bude u toho kterého výrobce dominantní. Škoda podle svých slov raději prodává elektromobily pod cenou, Fiat zjevně raději omezuje výrobu spalovacích aut, Mercedes prohlásil, že je připraven jít cestou povolenek a Toyota raději zaplatí pokuty, než aby sypala peníze konkurenci či je lila do kanálu elektrických aut.

Jsou to v zásadě tyto čtyři možnosti, kterými se nyní automobilky budou vydávat v boji za dosažením vyloženě z prstu vycucaných cílů, to ale logicky přinese jedno, co dosavadní trend výše zmíněného, skoro univerzálního zdražování popírá. Některá auta zlevní, jenže logicky hlavně ta, která jste si nechtěli koupit, ta, která automobilky musí prodat i za cenu vlastních ztrát. Tedy ta elektrická. A přesně to se už nyní začíná dít, jak v rozhovoru pro Wirtschaftswoche i s peprnými informacemi ze zákulisí uvádí německý dealer Burkhard Weller.

Zní to jako dobrá zpráva pro zákazníka, však aspoň něco zlevní, jenže dobrá zpráva to ve výsledku není. Jako prakticky kterékoli zlevnění, které není dílem přirozených procesů, si i toto vynucené, zřetelně umělé snížení cen vybraných vozů vybere svou daň jinde. Primární je samozřejmě fakt, že tento stav přinese zvýšení prodejů nechtěných, zákazníkům ne zcela vyhovujících elektrických aut, se kterými nebudou schopni tak efektivně zajišťovat své potřeby, což bude mít mnohé drobné sekundární, obtížně kvantifikovatelné následky. Tím viditelným bude ale další a další pokles hodnoty už tak na ceně extrémně rychle ztrácejících elektrických aut, což zákazníci pochopitelně vnímají nebo dříve či později vnímat začnou. A berou to hodně nelibě.

Snižování cen začíná už teď a bude velmi pravděpodobně pokračovat, říká Weller pro Wirtschaftswoche. Zejména ceny základních elektromobilů koncernu VW jsou citelně levnější, takový ID.3 lze nyní v Německu koupit v základu i za méně než 30 000 Eur, tedy asi 758 tisíc Kč. Také elektrické verze aut jako Opel Corsa nebo Mini Cooper, popř. čistě elektrické modely jako Tesla Model 3 výrazně zlevňují a jsou asi o 10 000 Eur levnější než před rokem. Jenže i tak výrazný posun přinesl elektrickým autům meziroční zvýšení prodejů elektromobilů v Německu pouze o 8 procent. A to nestačí.

Přijdou tak další slevy, prodeje jsou navíc dle Wellera vynucovány všemi myslitelnými prostředky, které veřejnost často nevidí. Něco sleví sama automobilka, ale něco také ne - výrobci připravují své dealery o bonusy, pokud neprodají minimální stanovený podíl elektromobilů, obvykle 10 až 25 procent v závislosti na značce. Ke slevám automobilek se tak přidávají i slevy prodejců, všechno v rámci honu na prodej přirozeně neprodejného.

Motivaci mají všichni podobnou: „Pokud se musíte bát pokuty 6 nebo 7 000 Eur za prodaný objemový model, můžete snadno přidat slevu 5 000 Eur na elektrické auto,” říká Weller. „Je to levnější, prostě a jednoduše,” uvádí pragmaticky. Problém je ale v tom, že tato naprosto uměle vyvolaná cenová válka na poli nových elektromobilů tlačí dolů i ceny ojetých elektromobilů, což je ve výsledku party, kterou někdo zaplatí. A bude to právě razantním poklesem hodnoty dříve prodaných vozů.

„Sleva 5 000 Eur na nový vůz se téměř okamžitě přenese v poměru 1:1 na ojeté modely stejného typu,” varuje Weller s tím, že dřívější kupce to štve a připravuje a spoustu peněz. „Ceny zamíří dolů a prásk, peníze jsou fuč,” uvádí dál s tím, že lidé se pak už pro stejná auta nevrací: „Pokud zákazník ztratí přes noc 5 000 Eur (asi 125 tisíc Kč - pozn. red.), je to tak. Pak už není naším zákazníkem,” dodává smutně.

K celému tomuto mechanismu je tak skeptický s tím, že nakonec to je stejně zákazník, který „se rozhodne, co chce” a elektromobil to vůbec být nemusí. Vzhledem k tomu, že slevy budou pokračovat, není vítězem nikdo - i dnešní kupci zlevněných vozů prodělají ve srovnání s těmi, kteří přijdou později, ti zas ve srovnání s těmi, co přijdou po nich atd. A nikdo nebude mít auto, které chtěl, je to velmi ošidný stav. Weller navíc správně podotýká, že německé ani evropské změny na poli vypouštěných emisí CO2 globální stav nezmění. Protože ale nechce být tím, na koho se snese všechen hněv, dodává jedno z oblíbených pozitivních zaklínadel: „Všichni se teď musíme trochu zapojit, abychom zajistili, že elektrická revoluce uspěje.”

Budiž, ale proč? Popravdě nevíme, proč si to přát. Podíl emisí CO2 z provozu osobních aut na těch celkových je zanedbatelný a tím spíše to bude platit o těch evropských. A to je třeba se ptát, jaký je reálný přínos elektromobilů ve srovnání s efektivními spalovacími, i v Bruselu ho zpochybňují. Skutečně je tedy na místě ohýbat realitu ve prospěch elektromobilů za každou cenu? Odpovězte si sami, náš názor je vám jistě zřejmý i bez jeho konkrétního vyslovení.

Zdroj: Wirtschaftswoche

Petr Miler