Autoforum

/

Foto: Kia

Můžeme se ptát, čí chyba je to primárně, bude to ale jako řešit, zda dříve byla slepice nebo vejce. Výsledek je tak jako tak jeden - firmy měly k dispozici hotové řešení, které mohlo skutečnou spotřebu aut snížit o desetinu a vyplatit se vám. Nenabídli jej jen proto, že očima norem EU by nic nepřineslo jim.

Pro normálního člověka to může být těžké pochopit, už více jak dekádu se ale pokoušíme vysvětlovat, že automobilový průmysl se ocitl v ďábelských kleštích regulací Evropské unie, pod jejichž tlakem plodí stále mizernější produkty. Ony nejsou špatné samy o sobě, rozhodně ale nejsou tak dobré, jak by mohly být. A svým charakterem se stále více vzdalují představám těch, jejichž potřeby mají uspokojovat.

Výsledky činění automobilových firem nemají až příliš často nic společného s poptávkou nebo reálnou efektivitou, ať už ekonomickou či technickou. Však kdo chtěl řešení jako násilný downsizing, který klidně do středně velkých SUV nacpal litrové tříválce volající o život, jakmile je zatížíte pár lidmi a narazíte na první větší kopec? To není řečnická otázka, nikdo takový nebyl. A podobných řešení bych mohl šmahem jmenovat nejméně deset. Jejich nasazení nedává smysl z technického ani ekonomického pohledu, přesto jsme tyto věci dostali. A to nikoli jako jednu z alternativ, ale kolikrát jako jediné řešení, které můžete mít.

Velké finále této habaďůry se blíží, brzy mají všichni dostat elektrická auta nežádaná téměř nikým, neřešící téměř nic, znamenající uživatelsky i ekonomicky dva kroky vzad vedle jednoho vpřed. Do elektromobilů ale dnes šít nebudeme, vrátíme se o pár let zpět v čase do chvil, kdy se nebojovalo za (ehm...) nulovou spotřebu elektroaut, ale o snížení spotřeby paliva spalovacích motorů a vymýšlely se systémy jako start-stop.

Na webu, který víc proslul trochu jinam směřujícími články, totiž vyšlo velmi zajímavé čtení od člověka, který si říká D-Fens a vzpomíná na vývoj systému zvaného e-clutch. Pro ty, kteří ho neznají, dodám, že tento muž, Čech pracoval ve firmě Bosch na vývoji automobilových systémů a stal se v mezičase tak známým, že není problém najít si ani jeho skutečné jméno a vzhled. Měl jsem možnost jej osobně poznat ještě mnohem dříve a přes jeho svéráz nepochybuji o jeho inteligenci, erudici a autenticitě všeho, co popisuje. Pokud jste nadšenci do aut, doporučuji vám si jeho poslední kus přečíst, je to fantastický vhled do pozadí vývoje podobných systémů, ke kterému mám historicky též blízko.

Pokud na to nemáte chuť a nebo čas, v krátkosti shrnu to podstatné. D-Fens s kolegy v Boschi vyvíjel systém elektronicky ovládané spojky, která by neměla přímé spojení mezi spojkovým pedálem a samotnou spojkou. Prostě e-clutch, e-spojka, něco jako elektronický plyn, elektronické brzdy a nejnověji (či svého času) elektronické řízení. Člověk za volantem už v tu chvíli není pánem situace, nic přímo neovládá, ale svými impulsy skrze pedál dává signál řídicí jednotce, která jeho vůli určitým způsobem vyhodnotí a něco udělá sama, zjednodušeně řečeno.

Pokud se ptáte, k čemu je taková věc dobrá, když prostě můžete zmáčknout pedál a o kus dál se může stát přesně to, co jste si přáli, pak odpověď je spotřeba, co také jiného. E-clutch v tisíci a jedné situaci v podstatě jen simuluje to, co byste udělali s pomocí dvou hydraulických válců, v pár dalších situacích ale dokáže něco navíc. Podstatou je v zásadě jen umožnění tzv. plachtění, tj. jízdy auta setrvačností s vypnutým motorem, i když pro to řidič nic aktivně neudělá.

Přijde-li vám to trochu pochybné, pak dodejme, že technicky je to zajímavé a z hlediska provozní efektivity potenciálně skutečně přínosné. Spalovací motor spotřebovává poměrně hodně energie pohonem sebe sama, i když v mnoha chvílích není v podstatě na nic. Řidič prostě dost často jede tak, že plynový pedál jen „šolíchá” a reálně s jeho pomocí nedosahuje ničeho, k čemu by byl běžící potřeba. Systém řídící e-clutch by na základě kombinace vstupních dat (která by zahrnovala třeba i vstupy z navigace, tedy kam auto dále jede) usoudil, že motor je možné vypnout, vůz je možné nechat jen „plachtit” s doslova nulovou spotřebou, zachovat jeho fungování pro řidiče bez změny tak, že v podstatě nechá „vyšláplou” spojku. A jakmile řidič třeba šlápne na plyn (teoreticky je možné splnění kdejaké podmínky, včetně brzdění - a přidání brzdění motorem -, kterému se ale řešení Bosche podle popisu vyhýbalo), motor se zase nahodí a je dále k dispozici. I když má řidič celou dobu třeba zařazenou šestku.

Abych byl zcela upřímný, myslím si, že to je už kvůli své složitosti pitomost. Systém jsem nevyzkoušel, a tak nedokážu zohlednit údajné uživatelské výhody, jinak mi to ale přijde, jako kdybych půl hodiny svolával všechny lidi z ulice, aby mě podrbali na zadku. Co takhle se podrbat sám? Není to možná úplně ono jako stát a nechat si dělat dobře, výsledek ale bude podobný a dosažený v podstatě hned.

Efektivita e-spojky spočívá v podstatě jen v tom, že vypne motor ve chvíli, kdy jakoby vyřadíte na neutrál (s e-clutchem nemusíte), což je velmi triviální věc. Je to takový start-stop za jízdy, který lze u moderního auta nasimulovat i bez špetky vývoje Bosche. I u nejmodernějších aut je možné skoro téhož dosáhnout ručně - při jízdě z kopce vyřadit na neutrál, podržet tlačítko spouštění motoru, zase jej krátce zmáčknout a hle, máte tu tzv. coasting (tedy ono plachtění anglicky) s vypnutým motorem, ale zapnutým zapalováním, kdy vám jde skoro vše - posilovač řízení (protože je dávno elektrický), ventilace, navigace, cokoli... Jen posilovač brzd jednou „dojde”.

Upravit tento systém tak, aby fungoval zcela automaticky a spolehlivě, by bylo jednoduché a odhadem by obstaralo tak 80, možná i více procent efektu celého e-clutche i bez e-clutche. Chtělo by to možná o něco silnější baterku, nejlépe trochu jinou klimatizaci, elektrický posilovač brzd a to je tak vše. Pak už jen říci řidičům: Vyřazujte z kopce, protože spotřeba bude nulová, jako byste brzdili motorem, akorát setrvačnost auta bude větší. Jasně, nutnost lidského vstupu by efektivitu systému učinila nevyzpytatelnou a nedokonalou, ale když si přečtete, co vše e-clutch vyžadoval za - slušně řečeno - patlání a techniky i elektroniky navíc (zákazníka by vše stálo asi 1 000 Eur navíc, to se na palivu hned tak nevrátí), celková efektivita „mého” systému by byla vyšší. A nezatěžovala by vysokou investicí všechny ty, kteří jej z nějakého důvodu nevyužijí.

D-Fens jako geek hledí na věc pozitivněji a říká, že v reálném kombinovaném provozu byl systém s optimálním naladěním schopen ušetřit až 10 % paliva. To je sakra hodně paliva a nemám problém věřit, že je to skutečný přínos při normální pomalé jízdě. Plachtění nízkými rychlostmi s puštěným motorem je krajně neefektivní, motor spotřebovává okolo 1 litru paliva za hodinu a když platíte v 70 km/h... Motor sám udělá klidně desítky procent spotřeby, které byste dosáhli při takto pomalé jízdě, zatěžujíc jej pohonem. Vypnout jej tak skutečně je řešením k podstatně nižší spotřebě a při delších sjezdech jej to ani nebude moc trápit. Nějaká forma „coastingu” s vypnutým motorem tak může být docela efektivní.

Bosch měl popsaný systém prakticky hotový, dostal se až do prototypové fáze. A měl velmi pozitivní výsledky z hlediska efektivity i uživatelské přívětivosti. Tak proč jej ksakru nemáme?

Odpověď je prostá - i když v reálném světě, v tom, ve kterém žijete vy nebo já, fungoval, měl hmatatelný přínos a mohl lidem šetřit peníze, před normami EU neznamenal nic. Cyklus měření spotřeby vyžaduje určitý rychlostní profil, se kterým se ukázal být nekompatibilní a nebyla vůle jej změnit. Skutečný přínos se nezrcadlil v podobě papírové spotřeby, a tedy i papírových emisí CO2, a tak pro automobilky nebyl zajímavý.

Řeknu to ještě jinak pro ty vzadu: Automobilky měly v rukou systém, který mohl šetřit 10 procent paliva ve skutečnosti, rozhodly se jej ale nepoužít, protože v papírovém světě neznamenal žádný přínos, a tak pro ně nebyl zajímavý. Mohly nabídnout, aspoň jako možnost, reálný benefit pro zákazníka a vlastně i pro celý svět, nenabídli ale nic, protože na papíře „to nevycházelo”. Není to žádná konspirace, jen holá fakta. Na konstrukci aut máme zkrátka jako zákazníci už léta zanedbatelný vliv, za nitky tahají jiní.

Vzpomeňte si na tento příběh, až vám zase bude někdo vyprávět něco o efektivitě elektroaut, je to úplně to samé v bledě modré, je to jen jiná fáze téhož procesu. Skutečný přínos těchto aut je pochybný, pokud vůbec nějaký, papírově ale mají spotřebu nulovou, a tak jsou skvělé, nejlepší, neporazitelné. Je bohužel asi čas přepsat výkladový slovník v oblasti zabývající se termíny od písmene Z, navrhuji přibližně toto: „Zákazník (evropské pojetí) - Přijímač nebo odmítač řešení diktovaných euronormami bez podstatného vlivu potenciálního kupce na jejich podobu.” A za sebe bych dodal: Díky bohu ještě alespoň za onu možnost si některé věci nekoupit, ani ta není tak úplně samozřejmá.

Zdroj: D-Fens

Walter Kraft