Britové požadují zvýšení povolené rychlosti na dálnicích, vláda na 59 let starém limitu nesmyslně trvá

Není absurdní, že auta připomínající ve srovnání s těmi dnešními plechovky od sardinek se ještě v roce 1964 mohla po horší verzi stejných dálnic prohánět neomezenou rychlostí, zatímco dnes mohou jet pouze 110 km/h? Ani ve Velké Británii nejsou ochotni reflektovat vývoj.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Život řidiče

Britové požadují zvýšení povolené rychlosti na dálnicích, vláda na 59 let starém limitu nesmyslně trvá

1.6.2024 | Petr Prokopec

Britové požadují zvýšení povolené rychlosti na dálnicích, vláda na 59 let starém limitu nesmyslně trvá

/

Foto: Pixabay, CC0 Public Domain

Není absurdní, že auta připomínající ve srovnání s těmi dnešními plechovky od sardinek se ještě v roce 1964 mohla po horší verzi stejných dálnic prohánět neomezenou rychlostí, zatímco dnes mohou jet pouze 110 km/h? Ani ve Velké Británii nejsou ochotni reflektovat vývoj.

Velká Británie byla vůbec první zemí na světě, kde byl zaveden rychlostní limit. Stalo se tak v roce 1861, tedy dlouho předtím, než Carl Benz stvořil svou motorizovanou tříkolku, která je brána za první moderní automobil, a šlo o 16 km/h. S nástupem spalovacích aut a po vylepšení silnic byl v roce 1903 limit zvýšen na dvojnásobek, o 17 let později nicméně začaly motoristické organizace lobbovat za vyšší tempo, kterého ostatně vozy té doby již byly schopné dosahovat. S příchodem roku 1930 tak byla veškerá omezení pro osobní vozy zrušena a platila pouze pro autobusy a přepravní služby.

Do roku 1934 nicméně vzrostl počet fatálních nehod v zastavěných oblastech, načež v těchto místech začalo platit omezení rychlosti na maximálně 50 km/h. Šlo o kompromis mezi organizacemi zastupujícími chodce, kteří požadovali nižší rychlost, a zástupci motoristů, kteří naopak chtěli jezdit rychleji. Kromě toho byly také zavedeny povinné řidičské testy pro každého nového žadatele, stejně jako přechody pro chodce, před nimiž bylo povinné zastavit. Ona padesátka přitom zůstala v platnosti dodnes, letos tedy od jejího zavedení uplynulo již 90 let.

Mimo města nicméně žádné limity neplatily a po silnicích se tak jezdilo stále rychleji. V roce 1958 začala výstavba dálnice M1, jejíž první úsek byl otevřen o rok později. Na této komunikaci pak rychlejší vozy jezdily opravdu vysokým temperm. To v roce 1964 potvrdila Cobra Coupe GT postavená pro Le Mans, která na M1 dosáhla 298 km/h, a to zcela legálním způsobem.

Onen rok byl ovšem posledním, kdy něco takového bylo možné. Kvůli četnému výskytu mlhy totiž znovu došlo na sérii neštěstí s těmi nejhoršími následky, přičemž vláda usoudila, že rychlost omezí. Na Vánoce roku 1965 tak byl zaveden limit 110 km/h, který měl nejprve platit jen dočasně při špatném počasí. Nakonec se z něj ovšem stalo omezení trvalé, které stejně jako ona padesátka platí dodnes. Ve Velké Británii tedy na rozdíl od většiny zbytku světa, Československo nevyjímaje, došlo k zavedení rychlostních limitů aspoň s nějakou vazbou na bezpečnost, i tak to ale stále stejné limity nepřekvapivě vadí stále více lidem.

Od roku 1965 totiž automobilová branže prošla neskutečným vývojem. Aktivní i pasivní bezpečnost jsou úplně jinde - způsob, jakým dnes Škoda Octavia zvládá rychlost 300 km/h, je přesvědčivější, než jakým tehdy Ferrari zvládala poloviční tempo. Máme tu úplně jiné karoserie, podvozky, pneumatiky, brzdy, asistenční systémy, tisíc podobných věcí. A vysoká rychlost opravdu nezabíjí, v Německu se jezdí legálně klidně 413 km/h a mají tam jedny z nejbezpečnějších dálnic na světě.

Do britského parlamentu tak nedávno zamířila zajímavá petice, jak informují kolegové z Car Throttle. Pod tu se podepsalo 40 tisíc lidí, kteří požadovali navýšení limitu na dálnicích na 100 mph, tedy na 160 km/h. To není žádné zuřivé tempo, pro moderní auta jedoucí po moderní dálnici je to naprosto bezproblémová rychlost. A protože vláda musí písemně odpovědět na jakoukoli petici s více než 10 tisíci podpisy, žadatelé se odezvy skutečně dočkali. Rozhodně ale nebyla taková, v jakou doufali, byť se zamítavým stanoviskem nejspíše museli počítat. A nepomohly ani argumenty, že vyšší tempo by zrychlilo třeba zásobování.

„Vláda nepodnikla v nedávné době žádné kroky vedoucí ke zvýšení národního rychlostního limitu a v současné době ani nemá v plánu podniknout jakékoli zhodnocení učiněné na bázi průchodnosti dopravy či jiných faktorů,“ píše se v oficiálním komuniké. Britové tedy zřejmě budou muset posbírat alespoň 100 tisíc podpisů, aby se celá záležitost probrala přímo na půdě parlamentu. Ovšem ani tak by si po 59 letech neměli dělat velké naděje. Už ten časový odstup, ohromná evoluce na poli aut i silnic a nulová změna rychlostních limitů, navíc v kombinaci s jejich stále drakoničtějším vymáháním, jsou v do očí bijícím, naprosto nesmyslném nesouladu.


Britové požadují zvýšení povolené rychlosti na dálnicích, vláda na 59 let starém limitu nesmyslně trvá - 1 - Nemecko dalnice Autobahn rychlostni limit 2022 01
Zatímco v takovém Německu lze na 70 procentech tamních dálnic jezdit neomezenou rychlostí, Britové musí i nadále počítat s limitem 110 km/h, který byl zaveden před 59 lety. A nic se na tom nezmění ani přes občanské iniciativy usilující o opak. Foto: Pixabay, CC0 Public Domain

Zdroj: Car Throttle

Petr Prokopec

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.