Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Už jsme vám ukázali, co není radno dělat s manuálem. Také jízda s automatickou převodovky ale má svá pravidla, která není dobré ignorovat.

Psali jsme o nešvarech, kterými si lidé ničí či alespoň nadměrně opotřebovávají auta s manuální převodovkou. Manuálů u nás jezdí naprostá většina a také zapálení řidiči nezřídka volí radši manuál než automat, přesto tyto chyby mnozí dělají a svým autům škodí.

Automatické převodovky jsou u nás v menšině, dostávají se ale do čím dál více obyčejných aut a ve sportovních či luxusních jsou dnes skoro samozřejmostí. Už svým jménem - však se jim česky říká samočinné převodovky - vytvářejí mylný dojem, že se o všechno postarají tak nějak samy. Jenže není to pravda - riziko poškození vozu s automatem je nepochybně nižší, také s automaty ale spousta lidí zachází tak, že přispívají k jejich zbytečnému opotřebovávání. A nebo rovnou rychlé smrti.

Automatická převodovka bude spolehlivě fungovat dekády, pokud bude člověk dodržovat několik zásad. Tou základní jsou pravidelné výměny oleje a filtru převodovky, to je stejné jako u motoru, podobně jako fakt, že k převodovce je třeba chovat se citem. Je ale také nezbytně nutné se vyvarovat zbytečných uživatelských chyb, které vám podrobněji přiblíží pět bodů níže, které sestavil autor kanálu Engineering Explained na Youtube. Tady jsou.

1. Vyřazování na N při jízdě s kopce

Teorie za tímto krokem je úspora paliva, protože když vyřadíte, motor pracuje na volnoběh. Pohonná jednotka tak spotřebovává méně paliva než když ji budete - byť na minimum plynu - držet „v tahu”.

To může a nemusí být správný přístup, záleží na charakteru kopce, okolního provozu a toho, kudy a jak hodláte v jízdě pokračovat dále v jízdě. Někdy to může být zbytečné, protože při brzdění motorem modernější auta zcela odstaví dodávku paliva a nespotřebováváte vůbec nic - energie pohybujícího se auta udrží motor v chodu a udržování nižší rychlosti či postupná decelerace se mohou hodit. Jindy to ale může být správné, však nakonec tzv. „režim plachtění” u nejmodernějších automatů neznamená ve své podstatě nic jiného než obdobu jízdu na neutrál. O to tu ale nejde.

Hlavní důvod je ten, že změna režimu mezi pohybem a stáním - tj. mezi P, R, N a D, je pro převodovku náročnější než běžný chod a jako taková by se měla dělat co nejméně. Měla by také probíhat jen když vozidlo stojí a motor běží na volnoběh, nikdy ne za jízdy. Ono plachtění (coasting) byste si tedy měli nechat jen pro vozy s automaty, které jsou na takové použití stavěné. A to dnes většina zdaleka není.

2. Řazení zpátečky před zastavením vozu

Tohle je podobné jako u manuálu - když chcete změnit chod převodovky z dopředného na zpětný, a je jedno jestli z jedničky na zpátečku nebo z D na R, je potřeba úplně zastavit. Nemusíte stát dlouho, ale kola se musí úplně přestat točit. Až tehdy se totiž zastaví i planetová soukolí v převodovce, pochopitelně. A brzdící pásy v převodovce (na obrázcích níže) se „zakousnou” do stojících bubnů a spojky v převodovce sepnou bez tření.

Právě ono tření je problém a pokud budete řadit z D na R či zpět dřív, než se auto zcela zastaví, bude zbytečně vznikat nadměrné tření, které může vést k dřívější nutnosti výměny či k předčasnému selhání převodovky. Ony brzdící pásy nejsou drahé, stejně jako třeba západka parkovacího režimu, samy o sobě stojí pár korun. Jenže musíte rozebrat převodovku, abyste se k nim dostali a to je velmi náročné. A tedy drahé, zvláště uvážíme-li, do jakých aut se automaty typicky montují.

3. Řazení z N na D při vysokých otáčkách

Když někdo chce rychle vystartovat s automatickou převodovkou, mohlo by ho napadnout vytočit motor se zařazeným N a pak zařadit D. Ovšem, auto docela rychle vystartuje, ale celé pohonné ústrojí a převodovka nejvíc dostanou zabrat jako nikdy jindy při běžném provozu. Zmíněné brzdící pásy a spojky tímto budou trpět nejvíce, protože budete právě po nich chtít, aby přenesly veškerou sílu, na což nejsou stavěné.

Pokud chcete co nejrychleji vystartovat, existuje druhá varianta, která je pořád dost nešetrná, ale je lepší než v prvním případě. Hydrodynamický měnič točivého momentu má tři hlavní části - první, rotor, se otáčí s motorem, druhá mění směr proudění oleje a třetí, turbína, se otáčí s převodovkou. Z toho plyne, že když vytočíte motor na neutrál, rotor se točí velmi rychle, zatímco turbína stojí, což vytváří tlak.

Pokud tedy chcete rychle vystartovat, je lepší levou nohou sešlápnout brzdu, zařadit D, pravou přidat plyn a pak uvolnit brzdu. Zabrat dostane hydroměnič, který to ale je schopen zvládnout podstatně lépe než brzdící pásy a spojky v převodovce. Ty už mají zařazenu jedničku a chtějí posílat sílu na kola, ale provozní brzdy vozidla jim to nedovolí.

4. Vyřazování na N na semaforu

Existuje teorie, že vyřadit na N při jakémkoliv krátkém zastavení je pro převodovku šetrnější. Pravda, když auto stojí, je to náročně na turbínu v hydroměniči, jenže tyto nároky jsou neporovnatelně menší, než když sešlápnete plyn a normálně zrychlujete. Naopak když vyřadíte na neutrál, používáte spojky a brzdící pásy v převodovce, které se přitom opotřebovávají. Pravda, velmi málo, protože auto stojí, ale přece. A jak stojí i výše, hydroměnič je z principu mnohem odolnější než ony.

Zcela naopak než u manuálu, v tomto případě je lepší nechat zařazeno D a těch pár vteřin držet brzdový pedál. Někteří majitelé automatů jdou tak daleko, že při zařazeném D zatáhnou ruční brzdu a jdou třeba zavřít bránu. To v žádném případě nemůžeme doporučit, protože kdyby ruční brzda povolila, auto vás může přejet, ale princip je stejný - při krátkém zastavení auta je pro mechaniku šetrnější držet vůz provozní (či parkovací) brzdou na místě, než vyřazovat na neutrál.

5. Zařazení P před úplným zastavením

Tenhle bod částečně souvisí s prvními třemi, ale přesto ne zcela. Zařazení P totiž aktivuje parkovací západku v převodovce, která se zaklesne do svého ozubeného kola, a tak zabrání otáčení převodovky a tedy pohybu vozidla. V nějaké toleranci, která je poznat zhoupnutím auta, když zařadíte P a následně v mírném kopci uvolníte brzdový pedál.

Spousta moderních převodovek to vůbec nedovolí, ale některé, zejména ty starší, ano. Pokud to je fyzicky možné, vy zařadíte P při pohybu vozidla, západka se bude snažit zaskočit do zubu a může se zlomit. Pak už pochopitelně nebude plnit svou funkci a v převodovce vám bude létat kus kovu, který může poškodit spoustu jiného.

Tohle je také důvod, proč je nevhodné nechávat auto stát jen se zařazeným P, bez parkovací brzdy, v kopci. Západka není dělaná na to, aby auto brzdila, ani na to, aby držela jeho 1,5 tuny hmotnosti v kopci, od toho je provozní, resp. parkovací brzda. Sama o sobě západka není drahá, ale dostat se k ní vyžaduje rozebrat převodovku.

Závěrem zjednodušeně dodejme dva další body, které jsou známější, ale také nemusí být každému jasné: auto s automatickou převodovkou nejde roztáhnout, pokud motor nenastartuje sám. Jednak proto, že by to mohlo znamenat zničení převodovky nedostatkem mazání, a jednak proto, že to není fyzicky možné - není tu spojka jako u manuálu a motor s koly je spojen vždy pouze hydraulicky v měniči a pomocí planetových soukolí, takže síla z kol na motor nemá žádnou pevnou cestu.

Z prvního zmíněného důvodu též není možné vůz s automatem odkudkoli násilně vytahovat, to platí třeba při snaze jej odtáhnout. Samotný odtah zcela zavržený není, ale vůz s automatem je možné táhnout na laně jen pár kilometrů, jen nízkou rychlostí a jen v případě, že má nastartovaný motor a je vyřazeno na neutrál. Kdyby totiž motor nebyl nastartovaný, v převodovce by čerpadlo neprohánělo olej a ta by se poškodila nedostatkem mazání.

Zdroj: Engineering Explained@YouTube

Marek Bednář