Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Ring je pro mnohé svatým místem. Jenže jen automobiloví bohové se mu mohou vysmívat, my ostatní musíme hlavně dávat pozor.

Severní smyčka Nürburgringu se na našich stránkách objevuje velmi často. Dnes více než kdy dříve je jedním ze středobodů automobilového světa. Výrobci tam buď opravdu nebo jen na oko testují nové modely, popř. se prostřednictvím nejrychlejších časů přetahují o titul pomyslného krále Ringu. Pro mnohé z nás je ale mnohem důležitější fakt, že si tam lze do plna vyzkoušet jízdu po okruhu přirozeného charakteru, kde hladinu adrenalinu nezvyšuje jen samotná rychlost, ale hlavně vědomí, že prostor pro chybu je opravdu minimální.

Právě schopnost neudělat chybu odděluje na tomto pruhu asfaltu obkružujícím jistou zříceninu odděluje řidičské zrno od plev. Nebavíme se při tom jen o schopnosti včas brzdit, správně řadit či řídit, na Nordschleife vstupuje do hry také znalost terénu, kde, jak je ukázáno později, hraji roli, jestli se jede za sucha či za deště. Tím to ovšem nekončí. Žijeme v době, kdy je pro mnohé velmi důležité být zachycen na některém z fandovských videí vznikajících v jedné z jednoduše přístupných zatáček, do hry tak vstupuje i snaha se předvést, zaujmout dav něčím výjimečným, z čehož pak často bývá nejdříve zmíněné video, které nezřídka následují vysoké účty za opravy poškozených svodidel a nabouraných aut.

Seznam chyb, které v Zeleném pekle můžete udělat, je velmi dlouhý, skoro nekonečný. Řada z nich se naštěstí obvykle projevuje jen v době potřebné k obkroužení jednoho kola, jiné ale mívají vážné následky. Ron Simon, zakladatel firmy RSRNurburg, dlouholetý závodník a instruktor závodní jízdy, sestavil svůj pohled na pět nejčastějších chyb, kterých se lze na Nordschleife dopustit.

Mohli bychom vám jen „předhodit” video v angličtině, které pro tento účel dal dohromady, nejsme si ale jisti, jestli by vám samo o sobě řeklo tolik, kolik je třeba. A tak jsme jím popsané chyby podrobněji rozebrali sami v textu - buď jej shledáte přínosným, nebo si pusťte ono video v závěru, které vám něco, ale ne vše z našeho článku popíše v šestiminutové stopáži.

5. Výjezd z Wippermannu

Wippermann je součástí technické sekce, která následuje za známým Karussellem. Nejezdí se zde vyloženě rychle, naopak jde o úsek, kde je důležitý rytmus a hladkost jízdy. Rozpálíte to od panelů a až k Hohe Acht letíte bez výrazných změn rychlosti. Tam je potřeba přibrzdit a už se přes Hedwigshöhe blížíte k esíčku na vjezdu do Wippermannu. Tam si musíte na rovince před první pravotočivou přibrzdit, po jejím projetí na rovince ještě o kousek zpomalit a už jste v šikaně. Oba její vrcholy lze za sucha vzít přes obrubníky a pak to opět zašlápnout plyn do podlahy. Po údolíčku ale přichází výjezd na jehož vrcholu je pravotočivá zatáčka s hupem. Chybou je vjet do ní příliš rychle a pak buď ubrat plyn nebo dokonce brzdit, v zadokolkách pak bývá ošidné, zvláště za mokra jít příliš brzy na plyn. Vše zmíněné obvykle vede k přetáčivému smyku.

Na umístění této chyby v pomyslné top 5 se s autory seznamu úplně neshodneme. Dle našich zkušeností sice nejde o jednoduché místo ke zvládnutí, na dlouhém okruhu se ale najdou i náročnější, která v tomto seznamu nefigurují. Přesto se zde chybuje často, to je fakt.

Nejdříve je třeba správně trefit šikanu, pak včas začít i přestat brzdit.

4. Kallenhard za mokra

Jízda na mokré Nordschleife by stála za mnohem delší rozbor, než který vás čeká v následujícím odstavci. Za zmínku by stál nejen Kallenhard, ale třeba take Schwedenkreuz, kde při dešti přes trať tečou potoky vody a ani za vlhka to není zrovna jednoduchá zatáčka. Podobné nástrahy vyplývající z nerovného povrchu, divného naklopení zatáček či vrstev gumy najdete za každým rohem.

Ovšem Kallenhard vyniká tím, že chytit v něm hodiny lze za mokra i v minimální rychlosti. Stačí zůstat na vnitřní, suché stopě a na problém je zaděláno. Jak ale ukazuje video, za mokra je třeba zůstat vně a vše zůstane pod kontrolou.

Za mokra pokračujte po vnějšku

3. Schwedenkreuz

V případě Wippermannu šlo o technickou část okruhu, kolem Schwedenkreuzu se rozprostírá rychlý úsek začínající už na výjezdu z Hatzenbachu a s výjimkou pomalého Arembergu pokračuje až k Adenauer Forst. Na rovince za Flugplatzem se obvykle dosahují nejvyšší rychlosti a právě z nich se brzdí do levotočivého a svažitého Schwedenkreuzu. Čekají tu na vás dvě překážky za sebou. První je zlom na konci rovinky, který je mimochodem lépe jezdit přes střed na šikmo, tak se za ním přirozeně dostanete na pravý vnější okraj, druhým pak samotný průjezd zatáčkou. Pokud budete na vjezdu příliš rychlí a začnete pozdě brzdit, kombinace odlehčené zádě, nerovnosti na apexu a velké rychlosti vedou ke spektakulárním nehodám.

Naše zkušenost říká, že je dobré raději být připraven jít na brzdy už v okamžiku přejíždění zmíněného zlomu, nikdy nevíte, co vás za ním čeká, přitom není neobvyklé mít na tachometru rychlost začínající dvojkou. Možná tím nějakou tu sekundu ztratíte, ale co je to ve srovnání s potenciálním setkáním se svodidly. Po přibrzdění na rovince za zlomem pak není od věci jít opět kontrolovaně na plyn.

Co asi čeká za horizontem? Hup na vjezdu do zatáčky.

2. Fuchsröhre

Prudký sjezd do liščí nory je jedním z extra zážitků, které vás na Nordschleife čekají. Z dobře projetého Arembergu lze vyrazit na plný plyn a opět dovést auto blízko jeho maximální rychlosti, pokud tedy na to máte odvahu. Platí, že je potřeba se vyhnout obrubníkům a také je nutné držet se před kompresí, kde vám odstředivá síla rve ruce z volantu, vpravo. Pak ji můžete projet rovně a pošle vás to na pravý vnější okraj, kde je třeba opravdu tvrdě brzdit před nadcházející levotočivou zatáčkou na vjezdu do Adenauer Forst. Dávejte ale pozor na to, abyste brzdili buď před nebo až za kompresí, nikdy prudce neubírejte nebo nezačínejte brzdit v ní.

Totéž platí po průjezdu komprese. Za ní musíte jít na brzdy na plno tak, abyste je mohli včas uvolnit před nájezdem do další zatáčky. Ta se na vjezdu lehce lomí, ze stoupání se narovnává a pokud budete mít odlehčenou zadní nápravu, kombinace zlomu, rychlosti, změny směru a v některých případech i relativně vysokého obrubníku vás pošle přímo do svodidel.

Špatný nájezd do Fuchsröhre. Na vrcholu výjezdu je skokanský můstek

1. Brünnchen (Youtube Corner)

Jak už novodobý název napovídá na tomto místě vzniká největší množství videí, které lze následně shlédnout na Youtube. Stává tam totiž nejvíce videí. Jde o kombinaci dvou pravotočivých zatáček, které nejsou úplně triviální samy o sobě. Pokud se ale zapojí řidičova snaha předvést světu, jaký je borec, je na průšvih zaděláno. Základem správného průjezdu je už volba stopy a brzdného bodu v předcházejícím Eschbachu. Na jeho vjezdu brzdíte až po černou ceduli s nápisem Yokohama, pak jej jedním plynulým obloukem pod plynem vykroužíte a dostáváte se na levou stranu, kde máte krátkou rovinku na brzdění. Brzděte ale jen tam, protože i zde platí, že svah kombinovaný s odlehčenou zádí a poměrně ostrým nástupem do zatáčky často vede k hodinám.

Výjezd z Brünnchenu se na první pohled zdá triviální, řada místních borců zde předvádí krásné drifty, problém ale je, že se zde jede do kopce, což odlehčuje přední nápravu a auta zde bez výjimky přirozeně letí po přídí ven. Při přepáleném vjezdu obvykle nepomůže ani začít brzdit, to je zhorší nedotáčivost. Průšvih pak je, když se levým předním kolem dostanete do

Obzvláště pozor si tu dejte za mokra. Na gumě, kterou za sebou nechávají drifteři, to klouže jak na ledu.

Diváci už čekají. Výjezd se zdá lehký, ale není

Tolik RSRNurburg, sami bychom k tomu mohli přidat celou řadu dalších míst, kde hlavně špatná volba stopy vede k hodně ošemetným situacím. To si ale necháme na příště, teď už vám jen přejeme, ať pokaždé dojedete v pořádku tam i zpět. Na závěr se můžete podívat na celé kolo zaznamenané na video při jednom z našich testů...

Mirek Brokeš