Autoforum

/

Foto: ADAC

Něco takového se mohlo stát i v minulosti, ale ne v situaci, kdy se cena benzinu na burze pohybuje okolo 10 Kč za litr. Aktuálně je to možné jen díky masivnímu zdanění.

Nemusíte strávit pět let na ekonomické univerzitě, abyste pochopili, že čím více peněz v ekonomice přerozdělujete na základě pravidel určených v kancelářích politiků a úředníků, tím méně efektivní ji činíte. Je to logické, neboť jakmile začnete do vztahu prodávajícího a kupujícího zasahovat jakýmkoli překážkami či zvýhodněními, začnou se informace o skutečných preferencích zákazníků ztrácet. A tak se dříve nebo později začne vyrábět příliš mnoho věcí, které lidé nechtějí a příliš málo věcí, které lidé chtějí.

V nějaké míře je to udržitelné, pakliže to ale začnete přehánět, snížíte efektivitu lidského fungování na obou stranách obchodních vztahů a roztočíte spirálu, která dříve nebo později povede k ekonomickému kolapsu. Pro příklad nemusíme chodit daleko, sami jsme ještě docela nedávno žili v prostředí, kde někdo na pět let dopředu určoval, čeho se bude kolik vyrábět. A výsledek dobře známe.

Jistě není pravdou, že by fungování dnešních evropských ekonomik či přístup Evropské unie odpovídal centrálně plánovanému hospodářství, v principu se mu ale jednoznačně stále více blíží. Však si vzpomeňte, co všechno kvůli nastavením pravidlům nemůžete mít, i když byste chtěli a co vám někdo nemůže výhodněji prodat, i když by jinak mohl. Tvůrci těchto pravidel mají pocit, že tím jen usměrní lidské chování a donutí zákazníky místo jedné věci kupovat věc jinou. Může se to stát, v určité chvíli ale pravidla způsobí vzdálení nabídky a poptávky od sebe takovým způsobem, že výsledek bude úplně stejný jako při onom centrálním plánování - nadvýroba nežádaného na straně jedné a nevýroba žádaného na straně druhé.

Ve světě aut tento trend bohužel pociťujeme každým dnem, nezdá se ale, že by jej kdokoli z odpovědných lidí vynímal jako nebezpečný. Naopak, šrouby jsou utahovány dále a dále, rychleji a rychleji a někdy je docela bizarní vidět, kam až situace přes veškeré varovné signály zachází.

Jedním z případů je Nizozemsko, země masivně tlačící na rozvoj elektrické mobility. Už tak nečiní ani moc dotacemi, ty jsou dlouhodobě neudržitelné, ale novým a novým zatěžováním všech ostatních aut různými poplatky. Těch je nespočet od registrační daně při koupi až po silniční daň v průběhu provozu, které se všechny odvíjejí od emisí CO2 či typu spalovaného paliva. Základní Octavie tak v Nizozemsku stojí tři čtvrtě milionu a pořádně se „prohnete” i poplatky za její provoz. Elektrické auto je ušetřeno většiny těchto plateb, samo je ale tak drahé, že na něj stejně lidé nemají.

Výsledek si domyslíte - stále více lidí kupuje „nic”. Tedy nic na trhu nových aut, ten se loni propadl na nejnižší úroveň od roku 1968, zatímco trh s ojetinami dosáhl rekordních hodnot, proč asi. Nizozemci ale ví, jak dohnat každého, a tak extrémními daněmi zatěžují i paliva. Nizozemský autoklub ANWB dnes informuje, že ceny benzinu v zemi začaly atakovat hranici 2 Euro za litr kvůli zdražení na světových trzích. Ano, to je faktor, v mezičase ale tamní vláda využila zlevnění k tomu, aby zvýšila daně z nich a teprve to tlačí ceny tak vysoko i v momentě, kdy je benzin sice dražší, ale pořád relativně levný.

Nizozemci tak nyní mají nejdražší benzin v EU, dokonce dražší než Norové (je jistě náhoda, že jde o další trh protěžující elektromobily), když na Natural 95 platí v průměru 1,811 eura, tedy 47 Kč. Problém je, že tento benzin je dnes v Nizozemsku už jen E10, tedy s relativně vysokými příměsi biopaliv, které starším autům už zcela nepochybně škodí. Jejich majitelé tak musí kupovat Natural 98 či vyšší, do něhož se tolik biosložek nemíchá (jde maximálně o E5 a někdy ani to ne) a jeho ceny šplhají až k 1,959 eura. Hranice oněch 2 euro tedy skoro padla a z českého pohledu padla jiná psychologická hranice - je to asi 50,50 Kč za litr.

Padesát korun za litr. To je příšerná cena v momentě, kdy sám benzin stojí okolo 10 Kč - daně a další poplatky tedy tvoří neskutečných 80 %. Musíme se ptát, kam až chtějí Nizozemci v nucení lidí používat elektrická auta zajít? A co se musí stát, aby toho nechali? Z tohoto pohledu žijeme ve skutečně absurdní době, kdy už ani pořádně nevíme, kolik co stojí a nedokážeme se na základě cen rozhodovat pro to správné, efektivní, ekonomické, ekologické.

Svět elektrických aut je v tomto směru mimořádně daleko - na jednu stranu se takto všemi myslitelnými způsoby zatěžují konvenční auta, až v Evropě nakonec někdy stojí i dvojnásobek toho, co na jiných trzích. A současně se dotují na milionu úrovní ta elektrická. Dotované jsou fabriky na akumulátory, peníze tečou do výroby elektrických aut, je tu neskutečné přerozdělování skrze pokuty za nadlimitní emise (podle nich se prodej elektromobilů do loňska počítal jako dvakrát 0 g/km), jsou tu dotace pro kupující... A na konci je stejně dražší vůz, který chce jen zlomek zákazníků. Dokáže vůbec někdo spočítat, jaká je skutečná cena takového auta, kolik vůbec stojí vyrobit třeba VW ID.4, který u nás začíná na 1 milionu Kč?

Podle nás tato hra na moc nad realitou nemůže dopadnout dobře, třebaže se rádi budeme mýlit. V tuto chvíli nám nezbývá než poslat kondolence do Nizozemska, kde některým lidem nezbývá než kupovat litr benzinu za více jak 50 Kč proto, že někdo řekl, že to něčemu pomůže. I když se to nikdo ani nepokusil seriózně spočítat, zda je to pravda.

Zdroj: ANWB

Petr Miler