Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Donald Trump po nástupu do úřadu nemírní svou rétoriku a dále otevřeně vystupuje proti přemíře ekologických regulací. Svět aut to může změnit.

Nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci z pochopitelných důvodů budí vášně. Trump nicméně neotálí a pouští se do práce, která má úzkou souvislost i s dalším vývojem automobilového průmyslu. Jedním z projevů u zmrazení činnosti EPA, Environmental Protection Agency, amerického úřadu ochrany životního prostředí, který momentálně nemůže nakládat s financemi, přijímat nový personál ani poskytovat jakákoli vyjádření pro tisk.

„Environmentalismus se vymyká kontrole,” uvedl Trump na včerejší snídani s řediteli velkých automobilek a dodal, že sám by se označil za environmentalistu - jen ne zase takového. Samozřejmě, EPA se stará o životní prostředí v mnohem širším měřítku, než je spotřeba paliva automobilů, ale právě v téhle oblasti panoval v poslední době značný názorový rozkol mezi automobilkami a EPA. A také právě v této oblasti se Trump v souvislosti s činností EPA angažoval.

Úřad chtěl nařídit průměrnou spotřebu osobních a lehkých užitkových aut 36 mpg (6,5 l/100 km) od roku 2025. Aktuální průměr je na 26 mpg, tedy 9 l/100 km, a automobilky se snažily oněch 36 mpg oddálit. Za vlády prezidenta Obamy bylo politického prostoru k přísným regulacím dost, Trump se naopak bude snažit regulace uvolnit. Spotřeba 36 mpg v roce 2025 ale není nově vytyčený cíl, takže jeho změna může být náročnější, než se zdá.

Gina McCarthy z úřadu EPA standardy spotřeby před nesouhlasem automobilek bránila. „V každém kroku procesu ukázala analýza, že standardy pro osobní a lehká užitková auta zůstávají dosažitelné. Také ušetří Američanům miliardy dolarů u čerpacích stanic a zároveň budou znamenat šetrnost k našemu zdraví a životnímu prostředí,” uvedla dříve v prohlášení.

Samozřejmě, neznáme nikoho, kdo by si stěžoval, že jeho auto má příliš malou spotřebu paliva. Otázkou je, jestli si oni Američané, zejména tedy střední třída, budou moci nová úsporná auta dovolit. Rychlé zvyšování normativních nároků na spotřebu paliva se promítá v ceně nových aut, což znamená, že na ně dosáhne méně spotřebitelů. Zbytek bude dál jezdit ve svých starších autech se vším, co s tím souvisí.

Jak nicméně stojí i výše, EPA nemá na starosti jen spotřebu paliva nových aut. Řeší také např. ekologické havárie nebo testování nezávadnosti pitné vody. A také rozdává dotace na všech úrovních, od lokálních neziskovek po vlády amerických států. Zmrazení financí může všechno tohle ohrozit.

Zatím ovšem není jasné, v jaké míře. Neví se, jestli tato pauza bude mít dopad jen na připravované projekty, nebo i na ty již běžící, které mají údajně hodnotu asi 6,4 miliardy dolarů, tedy asi 160,9 miliardy korun. EPA neodpovídá na telefonické ani e-mailové dotazy médií, ale podle Myrona Ebella, který měl na starosti převedení EPA pod nové vedení, něco takového není úplně bezprecedentní.

„Snaží se zmrazit postup, aby zajistili, že se nestane něco, co nechtějí aby se stalo. Všechny regulace, kontrakty, dotace, nábory lidí - chtějí se na ně napřed podívat,” říká Ebell. Je pochopitelné, že nové vedení nechce odsouhlasit něco, o čem nic neví. Standardů spotřeby se Ebellova slova pravděpodobně nedotýkají. „Tohle zmrazení možná je širší, než jaké přišlo s minulými prezidenty, ale ve své podstatě je podobné,” dodává Ebell.

Prezident Trump jmenoval novým šéfem EPA Scotta Pruitta, generálního prokurátora státu Oklahoma. Pruitt je obviňován ze silných vazeb na ropný průmysl a byl velmi silným protivníkem EPA za prezidenta Obamy. Pro konzervativce, kteří podobně jako Trump mají za to, že to EPA přehání, je ale Pruitt hrdina. Pro ostatní se může zdát kozlem mezi zahradníky, ale kdo říká, v čele podobného úřadu musí stát ekologický aktivista - i v jeho případě půjde o jistý střet zájmů, akorát v opačném smyslu slova.

Na snídani se šéfy velkých amerických automobilek, kde nechyběli generální ředitelé GM, Fordu ani FCA, se hovořilo mimo jiné o výrobě amerických aut v Americe a pro Ameriku a o souvisejícím snížení regulací „o 75 procent” a snížení korporátních daní ze současných 35 % na 15 - 20 %. Nic konkrétnějšího sděleno nebylo, ani Fields, Barra a Marchionne po odchodu nic moc víc neřekli. Všichni ale byli velmi pozitivně naladěni a uváděli, že budou jen rádi, když pod novým prezidentem dojde k uvolnění trhu takovým způsobem, aby výroba aut jimi řízených firem mohla probíhat v USA, jak si přeje nový prezident.

Zastavme se ještě jednou u amerických aut, vyráběných v Americe a pro Ameriku. V rámci globalizace je obrovská spousta součástek vyráběna všude po světě a dovážena do USA, kde se auta dávají dohromady - a to nejen auta amerických značek, ale i evropských a japonských. Honda Accord vyráběná v Ohiu v sobě má 80 % americké práce, naopak pick-up truck RAM má v sobě jen 59 % americké práce.

Dopady Trumpovy administrace na Evropu samozřejmě mohou být mizivé, ale také mohou být poměrně velké. Případné rozvolnění amerických limitů spotřeby může znamenat snahu automobilek o zmírnění tlaku i v EU, protože nebudou chtít vyrábět např. BMW 330i jednou pro USA a podruhé pro Evropu se zásadními odlišnostmi typu úplně jiný motor. Jestli se ale díky Trumpovi vrátí do aut prodávaných v Evropě objemnější motory, je zatím předčasné předjímat...

V sídle EPA teď zřejmě též není veselo

Zdroje: Autoblog, Pro Publica

Marek Bednář