Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Naprostá většina automobilek míří při vývoji elektrických aut cestou bateriových vozů, někteří ale věří palivovým článkům. Podle Hakana Samuelssona jsou slepou větví vývoje.

Svět se v poslední době začíná dělit hned na několik nesmiřitelných táborů. Jeden elektromobilitu striktně odmítá, druhý ji pro změnu vítá s otevřenou náručí. Ovšem i v rámci této skupiny si lidé vjíždí do vlasů. Dle některých nedávají smysl bateriové vozy, neboť těžba vzácných kovů potřebných na výrobu akumulátorů zatěžuje životní prostředí více než všechny výfuky světa, navíc jsou tu dobře známé problémy s omezeným dojezdem a komplikovaným dobíjením.

Tito lidé považují za lepší cestu elektromobilitu založenou na vodíkových palivových článcích, která je na první pohled spojena pouze s nikterak nekontaminovanou vodou, jenž odkapává z jejich výfuků. Doplnit energii navíc jde stejně jako u aut se spalovacím motorem dočerpáním nádrže, třebaže se zkapalněným vodíkem je trochu horší pořízení než s benzinem či naftou.

Do tohoto tábora ale rozhodně nepatří šéf Volva. Hakan Samuelsson se totiž v rozhovoru pro německý magazín Automobilwoche proti vodíku ostře postavil. Uvedl mimo jiné, že „celková efektivita bateriových systémů je mnohem vyšší než u vodíkového vozu“. Auta s palivovými články dále považuje za bezednou pokladnu, ze které nikdy žádný zisk nevypadne a byť dnes lze totéž vztáhnout i na akumulátory osazené elektromobily, dle Samuelssona dojde během příštích let k výraznému průlomu, který přinese vyšší dojezdy i nižší cenu.

Šéf Volva ovšem nezůstává pouze u kritiky. Mimo to varuje zejména německé výrobce, aby v podstatě nesedli vodíkovým autům na lep a zbytečně neplýtvali na jejich vývoj penězi i know-how. To samozřejmě může být rada nad zlato, stejně jako může Samuelsson klamat tělem. Je totiž třeba si připomenout, že Volvo se vodíkové technologii samo věnuje. Zvláště proto, že dle šéfa prodeje a marketingu Bjorna Annwalla není mezi tímto systémem a bateriovými vozy až takový rozdíl.

„Nejsou tu až takové odlišnosti, jednoduše jen nahradíte baterie palivovými články. A palivové články jsou ve své podstatě tekutými bateriemi. Nejde tedy o dvě diametrálně odlišné věci, jsou tu značné podobnosti,“ uvedl Annwall. Zároveň však dodal, že v minimálně v nejbližších deseti letech bude z pohledu výrobců mnohem zajímavější elektromobilita bateriová, a nikoliv pouze proto, že na tomto poli vzniká mnohem lepší infrastruktura.

Největším problémem palivových článků je podle nás mizerná celková efektivita procesu elektřina-vodík-elektřina, dle Volva je ale stěžejní i skutečnost, že zhruba 95 procent dnešního vodíku je vyráběno za pomoci fosilních paliv. Dokud tedy nebude možné ve větší míře uplatnit obnovitelné zdroje, nemá de facto tento způsob smysl. Zde bychom ale řekli, že ze stejného důvodu nemá ve spoustě zemí smysl ani elektromobilita bateriová, neboť na začátku stojí vždy elektřina vyráběná stejným způsobem - je pro vodíková auta je ji třeba více.

Pro Švédy nyní na každý pád zůstává prioritou vývoj akumulátorů, jakkoliv Annwall dodává, že v případě technologií bychom „nikdy neměli říkat nikdy“. Ovšem zatím se zdá, že vodíkové vozy dostávají těžce na frak a nejbližší doba na tom naprosto nic nezmění. Ostatně, ani elektromobily s palivovými články zatím nejsou s to rozumně nahradit auta s benzinovými či dieselovými motory, jakkoli k tomu mají z podstaty blíže než akumulátorové vozy.

...jak ostatně značka prokázala nedávno, když přišla s modelem XC40 Recharge. Ten je totiž osazen právě lithium-iontovými akumulátory

Zdroj: Automobilwoche

Petr Prokopec