Autoforum

/

Foto: Fisker

Za dekády strávené v automobilové žurnalistice jsme poznali leccos, a tak víme, že negativní recenze jsou pro automobilky něco jako červený hadr. Ale aby někdo vytáhl slova takového kalibru, navíc na člověka, který se postaral o zapůjčení vozu, to jsme ještě nezažili.

Pokud se ptáte, proč se v automobilových médiích o tom kterém autě kolikrát dočtete něco úplně jiného, než co si o něm sami myslíte, obvykle to není nekompetencí toho, který o něm píše. Situace je o to bizarnější, že kdybyste se s autorem článku spojili, kolikrát vám mezi čtyřma očima řekne v podstatě úplně to samé, k čemu jste dospěli. Proč to tedy nenapíše i do článku o něm? Stručnou odpovědí budiž, že by se na něj z několika stran sesypal takový hněv, že si to prostě nedovolí, pokud zítra nechce vysvětlovat manželce, proč míří na úřad práce.

Říkat nahlas, co si myslíte, se opravdu nenosí. A situace je rok od roku horší s tím, jak se nabídka automobilek vzdaluje od představ zákazníků, což pochopitelně vytváří pro podobnou tenzi značný prostor. Ti naivnější či odvážnější si přesto troufnou říci, že císař bez šatů je nahý, poté mohou v české kotlině počítat přibližně s následujícím.

Nejprve přímo autora ještě mírně kontaktuje podrážděný zástupce PR oddělení automobilky a začne horovat za úpravu článku. Když nepochodí, začne vyhrožovat omezením či zrušením pozvánek na prezentace novinek či půjčování aut na testy. Když ani to nezabere, obrátí se na nadřízeného v podstatě s tímtéž. Pokud to nevede k úspěchu (a to už musí být), skončí věc v rukou kolegy z reklamního oddělení, který začne vyhrožovat zrušením inzerce. Když to nezabere, do hry vstoupí tlak na reklamní agentury, aby v daném magazínu neinzerovaly ani nepřímo a může to jít dál a dál - také dealeři mají své reklamní rozpočty, existují různé spolupráce s jinými weby, které také dostávají od firmy peníze atd. atd. A to by bylo, aby něco nezabralo.

Otevřenost se zkrátka netoleruje, realita nikoho nezajímá, hraje se o image a nikoho ani nenapadne sypat si popel na hlavu. Co na tom, že negativní reflexi reality si soudný novinář nevycucá z prstu, problém je v tom či onom konkrétním produktu, změnit produkt ale není řešení. Změnit onu reflexi, to je řešení! Žijeme v tom dekády a věřte, že bojovat za docela obyčejné psaní v souladu s vaším nejlepším vědomím a svědomím, je nekonečné mlácení větrných mlýnů dřevěným mečem, nikdy vám nikdo nedá pokoj. Proto žurnalistika vypadá tak, jak vypadá - je plná autocenzury, nikdo nechce mít na telefonu „píáry”, nikdo nechce dráždit nadřízené, nikdo nechce vysvětlovat obchodnímu oddělení, proč mu „zkazil reklamu” apod. Stačí zavřít oči, napsat nesmysl a máte pokoj. Tak proč byste se žinýrovali?

Problémem pro automobilky je, že se obvykle přece jen najde někdo, kdo jim hru na lepší realitu začne kazit, často někdo přece jen zvedne prst a řekne: „Vždyť ten císař je nahý!” A to je pro ně „hnědý kód”, neboť tady se karta začíná obracet. Jakmile někdo řekne pravdu a přitáhne tím pozornost publika, jiná média už neustojí svou hru na ohýbání skutečnosti a začnou do stejné věci kopat též, aby nepřišli o relevanci, čtenáře a ostatní příjmy z reklamy. Automobilky tak neustále musí vymýšlet cesty, jak ten či onen relevantní kanál „zavírat”, protože jinak hrozí přesně tahle řetězová reakce. Americký Fisker Automotive to nyní poznal naplno a jeho reakce jen svědčí o tom, jaký průšvih to je.

Jediný model současného Fiskeru jménem Ocean se nejprve ocitl pod palbou kritiky zákazníků, podle nich se jim doslova rozpadá pod rukama. Odletovat z nich začaly kusy karoserie, pohonné ústrojí se samovolně zapíná a vypíná a brzdy si fungují jen v těch chvílích, kdy chtějí, a tak bychom mohli ještě chvíli pokračovat. Už tohle téma některá média zvedla, protože když něco tvrdí zákazníci, je to i pro méně odvážné autory dobrá „myčka rukou”. Však když vás za tuto reflexi někdo peskuje, snadno řeknete: „My si to ani nemyslíme, vaše azto auto je skvělé, ale říkají to vaši zákazníci, píšou o tom všichni...” To pak hněv být nemusí.

To horší ale přišlo, když si Ocean kvůli recenzi zapůjčil Marques Brownlee, americký expert přes technologie, který umí být otevřený díky své relativně nezávislé pozici (když publikujete na Youtube, páky na vás jsou přece jen menší). Ten auto právě kvůli zejména softwarovým selháním strhal tak, že jej označil za nejhorší vůz, který kdy testoval. A to muselo vyvolat inkvizici. Pikantní pak je, že ani sama automobilka to nemá problém za inkvizici označit, pro tu zjevně účel světí prostředky.

Nejprve - v dobrém, jak jinak - požádala přímo Brownleeho, aby vydání recenze pozdržel, neboť na cestě je prý balík softwarových modifikací, který řadu zjištěných potíží řeší. To nicméně Brownlee odmítl s tím, že bude hodnotit přesně ten produkt, jaký mají zákazníci v rukou. Recenze tak vyšla a jen během chvíle posbírala přes 4 miliony zhlédnutí a vyvolala bouři na sociálních sítích. A to otevřelo i ústa některým novinářům, kteří najednou neměli problém říci, že Ocean měl řadu problémů už loni v létě, také tehdy mu Fisker sliboval brzkou nápravu, kvůli které kritiku vynechal, žádná zásadní aktualizace ale reálně za víc než půl roku nepřišla. Prostě klasická reakce.

Člověk se skoro musí divit, že Fisker Brownleemu auto půjčil, to bylo riskantní, ale on to neudělal, takový člověk by u něj měl stopku předem. Ukázalo se, že Brownlee se přímo Fiskeru vyhnul a auto si půjčil od dealera JS Mitsubishi, který Fiskery také prodává. Automobilka si to postupně zjistila, a tak - když už si na Brownleem nic nevezme -, začala jít právě po dealerovi. A šéf firmy George Saliba zveřejnil hovor se zástupcem Fiskeru na videu, které vyštrachali kolegové z Carscoops a můžete jej vidět níže. Tady už se jedná bez rukaviček.

„Můžu vám v rámci inkvizice servat nehty z prstů?” ptá se bez okolků Saliby zástupce Fiskeru v nahraném telefonátu zjevně naštvaný tím, že dealer Brownleeho k autu pustil. A jede dál po této vlně a pátrá po různých detailech, aby nakonec dál jel stejnou píseň: „Máme software verze 2.0, který spoustu problémů řeší,” uvádí. O všechny potíže se prý sice jednat nebude, ovšem přesto by elektrické SUV posléze mělo být mnohem lepším vozem. Což může, ale také nemusí být pravda. I kdyby ale na zlepšení došlo, firma má nyní na hlavě ještě více másla než kdy dříve právě kvůli odhalení zákulisních praktik, které očividně zachází ještě dál, než je v oboru běžné. Zažili jsme za víc jak 20 let v tomto oboru hodně, ale fyzickým mučením nám ještě nikdo nevyhrožoval. Jak vidno, je ještě kam zajít...

O tomhle všem píšeme jednak proto, aby si laskavý čtenář uvědomil, jaké umí být pozadí tohoto oboru, pokud nedržíte ústa a krok. Také tím ale chceme připomenout automobilkám to, co jsme jim přímo řekli v nespočtu případů - realitu jde vždy ohýbat jen do určité míry, nakonec skutečnost stejně vyjde najevo. Obvykle se najde nějaký „kazisvět”. A i kdyby se nenašel, na problémy ve výsledku narazí zákazníci, kteří auto koupí jednou, ale už se nevrátí.

Nebylo by lepší pro jednou vzít ten kýbl s popelem, přestat jít „proti všem”, nasypat si trochu sypkého materiálu na hlavu a místo nekonečných pokusů o rozbití zrcadel, ve kterých se problematická realita zračí, raději jít k podstatě věci a změnit onu problematickou realitu? My raději přijmeme tisíc nepříjemných telefonátů, než abychom našim čtenářům jednou vědomě lhali.

@georgejsaliba MKBHD reviews the fisker we have in our iventory and tears it apart! Calls it the worst car hes ever reviewed! In this video i get a call from fiskers senior engineer to come and fix the car. #fisker #tesla #mkbhd original sound - George Saliba

Zdroj: Carscoops

Petr Prokopec