Autoforum

/

Foto: Faizi Automobile, publikováno se souhlasem

Pokud jako jediný majitel najedete s autem takové kilometry, výsledkem snad už musí být pouto na úrovni Stockholmského syndromu. Jinak je ostatně těžké si vysvětlit, jak mohl majitel dál s vozem v tomto stavu jezdit, současně je ale třeba obdivovat, že technicky je pořád fit.

Auta milujeme z mnoha důvodů. A zdaleka ne všechny mají co do činění s nějakou povrchní zábavou za volantem, jde často o ryze praktické záležitosti. Patří mezi ně i to, že s nimi lze překonávat obrovské vzdálenosti během relativně krátkého času, a to kdykoli si usmyslíte. Pokud si třeba dnes večer řeknete, že byste se rádi někdy zase podívali do Paříže, můžete to udělat, hned. A ve středu ráno klidně snídat pod Eiffelovo věží. Můžete namítnout, že existují letadla a jiné zdánlivě efektivnější prostředky, ale který vám reálně dává tuto bezprostřední svobodu to okamžitě udělat a nikoho se na nic neptat? Žádný neznáme, alespoň ne takový, který by takovou možnost dopřával téměř komukoli, nikoli jen hrstce vyvolených.

S ohledem na rozličné životní povinnosti něco takového asi udělá málokdo, ale zjevně existují lidé, kteří to dělají co chvíli. Tedy, pravděpodobně si „jen tak” nesjedou do Paříže, bude to součást jejich pracovních povinností v poněkud menší oblasti, kilometrové nájezdy ale odpovídají. Měli jsme tu třeba VW Passat, který každý pracovní den jezdil 1 200 kilometrů, což je naprosto neuvěřitelná hodnota, to na cestu z ČR do Francie i vystačí. Dnes vám ukážeme auto, které jezdilo s o něco menší intenzitou, ale zajímavé je i tak. Jezdilo pro změnu o trochu delší dobu, a tak to s kilometry dotáhlo ještě dál. A je pozoruhodné, že po celou tu dobu patřilo jedinému člověku.

Jde o Škodu Superb druhé generace, která byla poprvé registrována v únoru roku 2011. Aktuálně tedy jde o 13 let starý vůz. Když podobné auto jezdí 30 tisíc kilometrů za rok, je to hodně, jde-li tedy o kousek soustavně ježděný po tak dlouhou dobu. Narazit na Superb II, který za 13 let najel okolo 400 tisíc km v rukou několika lidí, tedy není nic až tak samozřejmého. A pokud se to stane, obvykle jde o auto, které najelo 200 nebo 300 tisíc km v rukou prvního vlastníka během prvních pár let a pak po obvyklých 10 tisících km za rok během zbylých deseti. Tento kousek je úplně jiný.

Najel už 765 tisíc km a přitom po celou dobu své existence patřil jedinému člověku, který se nepřekvapivě zabývá zajišťováním přepravy jiných lidí. A ten s ním prostě jezdil a jezdil. Zvládl kolem 60 tisíc km rok co rok, 5 tisíc km každý měsíc, pořád s jedním autem, pořád dokola. A vůz za celou tu dobu nepotřeboval výměnu jediné klíčové s drahé technické součásti - zejména motor a převodovka jsou pořád původní a prý pořád v bezvadném stavu. Stačí sednout a jet, říká současný prodávající.

Snad mu i věříme, ale sednout do čeho? Je až neuvěřitelné, v jak vizuálně mizerném stavu auto je. Snad na všech myslitelných místech obouchaný interiér bychom ještě přešli, ale interiér je jedním slovem na kaši. To je pojízdný chlív - auto má rozdrbané vše od obšití volantu až po čalounění sedadel, všechno je špinavé, poničené. Na jednu stranu chápeme, že se o to postarali hlavně klienti majitele, ale skoro se divíme, že do takového auta na závěr jeho éry ještě někdo sedl. Nejsem žádná „fajnovka”, ale takového auta se snad i štítím.

O to víc je ale třeba obdivovat, že tenhle Superb pořád hrdě jezdí. Nedá se čekat, že by se zbylé části od majitele dočkaly o mnoho laskavějšího přístupu, přesto fungují a jsou zřejmě připraveny fungovat dál. Nevíme, kdo si tohle auto koupí, ale k mání na každý pád je jako nejlevnější pojízdný Superb II s motorem TDI v prodeji. Má pod kapotou bohužel nejslabší jedna-devítku s výkonem 105 koní s manuálním pětikvaltem, ale jak vidno, zrovna tato nudná kombinace vydrží všeho.

Váš může být za 2 950 Eur alias 72 tisíc Kč a nedovedeme si představit, co by nás přimělo jej koupit. Pokud ale toužíte mít auto s milionový nájezdem, za 72 tisíc dostanete „slušně rozdělanou práci”. Pořádné čistění a výměna několika dílů v interiéru z něj možná ještě udělá vůz, ve kterých těch zbylých 235 tisíc km přežijete se ctí...

Zdroj: Faizi Automobile@Mobile.de

Petr Miler