Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Když si někdo koupí to nejlepší od Mercedesu, BMW nebo Ferrari, může očekávat, že dostane i neprůstřelnou spolehlivost. Realita ale bývá opačná, proč?

Nové technologie se posouvají kupředu ohromným tempem. Co bylo loni nepředstavitelné v nejvyšší třídě aut, se o rok později prezentuje jako samozřejmost v té nejnižší. Dobrá, to trochu přeháníme, bez přehánění ale můžeme říci, že vývojáři automobilek nikdy nespí a dokola překračují hranice nemožného. A činí to ve stále rychlejším tempu.

Průkopníkem novátorských řešení v automobilovém průmyslu bývá Mercedes, který udává tempo pokroku novinkami svých špičkových modelů. Pro běžného smrtelníka je až nepředstavitelné, co všechno za funkce dnes nabízí různé verze třídy S. Právě na ty si posvítil náš přítel Jason Fenske z Enginnering Explained, který jistě přichází s podobnými auty do kontaktu pravidelně. Přesto žasl nad tím, co všechno nabízí dnešní Mercedes S 560 Cabriolet.

Vyjmenovat všechny dnes neobvyklé funkce by dalo na samostatný dlouhý článek, možná i na knihu, a tak za všechny zmiňme jen pár. Už péče o kilma v kabině je neuvěřitelná - je tu dvanáct senzorů sledujících všechno možné od intenzity slunečního svitu z té či oné strany přes po kvalitu nasávaného vzduchu až po senzor rosného bodu předního skla. Ty předávají impulsy systému aktivního řízení klimatu posádky, který se přizpůsobí všem myslitelným okolnostem a umí zahřívat konkrétní části těla či dávkovat vůni vpouštěnou do kabiny. Nemusíte se starat o nic a přesto se uvnitř budete cítit lépe než v jakémkoli jiném autě s manuálním ovládáním čehokoli z toho - pokud je něco z těchto systémů vůbec přítomno na palubě.

Mercedes se snaží navodit pohodu řidiče a posádky i jinak. Jsou tu komfortní sedadla s různými masážními programy, noční vidění, jeden z nejpokročilejších systémů poloautonomního řízení nebo až bizarní preventivní bezpečnostní prvky. Auto samo sleduje provoz za sebou a když uzná, že se vůz za vámi blíží příliš rychle, začne jej upozorňovat různými světelnými signály. Když se přiblíží tak moc, že už váš Mercedes nevěří, že dobrzdí, přitáhne vám bezpečnostní pásy, upraví pozici opěrky hlavy a zabrzdí kola, aby pro vás měl náraz co nejméně citelné následky.

Vyjmenovali jsme pár systémů ze skoro nekonečné mozaiky toho, co třída S dnes nabízí. Je to skutečně království pokroku a jde si jej užívat, i když ani pořádně nejedete. Tedy, dokud vše funguje. A právě tady narážíme na jádro pudla.

Vysoká pořizovací cena hovoří v tomto případě jen o tom, jak pokrokový vůz dostanete - jakou techniku, elektroniku, komfortní či bezpečností prvky budete mít k dispozici. V těchto ohledech dokáže očekáváním dostát na jedničku, vydaná částka ale už neříká nic o tom, jak spolehlivý automobil to bude. Kolikrát je jeho výbava v přímém rozporu s tím - jistě si dokážete představit, kolik se toho může pokazit jen na systému aktivního ovládání klimatu v kabině, natož pak na čemkoli jiném. Nesrovnatelně jednodušší a tedy i levnější vozy takové problémy postihnout nemohou.

Nechceme tím my ani Jason říci, že současná třída S bude nespolehlivá, to v tuto chvíli nikdo neví. Přesto je třeba říci, že v žebříčcích spolehlivosti jen zřídka najdete na vrcholu cokoli podobného špičkovému Mercedesu. Najdete tam obvykle auta jako obyčejné Toyoty, které se k podobným technologickým výstřelkům neuchylují ani v momentě, kdy jsou relativně běžně dostupné. Znamená to ale problém?

Ne nutně, tedy ne pro výrobce drahých aut a jejich „přímé” zákazníky. Mercedes by jistě uměl vzít miliardy investované do vývoje a soustředit je na to, aby jeho eSko (či jakýkoli jiný podobný model jiného výrobce) bylo dokonale trvanlivé. Ale o něco takového vlastně nikdo nestojí, a tak to nedělá.

Až přetechnizované vozy si kupují lidé, kteří stojí primárně o ony pokrokové novinky, které také od Mercedesu dostanou, proto do nich směřují investice do vývoje. Vůz jako třídu S si kupují nebo pronajímají obvykle nanejvýš na tři roky - nejen proto, že na to mají, ale také kvůli tomu, že chtějí mít neustále to nejmodernější a za pár let už půjde zase o něco jiného. Minimum vlastníků vydrží deset roků provozovat jediný špičkový Mercedes, nemají k tomu důvodu. Naopak své prostředky otáčí a stejně jako mobilní telefony jsou pro ně auta spotřební zboží, které morálně zestárne a potřebuje vyměnit.

Během doby vlastnictví prvními majiteli vrcholně pokroková auta problémy nemívají a co se děje pak, už není pro výrobce zase tak podstatné. Přizpůsobili se tomu, cílí na zákazníka, který nemá problém zaplatit vysokou částku za nový automobil nabitý skvělými systémy. Ten se nabaží nočním viděním a masáží zad, ale za pár let chce noční vidění s detekcí chodců a masáž krční šíje. Proto se výrobci tolik nezajímají o životnost všech senzorů, kamer anebo displejů po dobu deseti let a stovky tisíc kilometrů. A proto také tato auta tak rychle klesají na ceně - dokonale spolehlivá nebývají a udržovat jejich výjimečné technologie v chodu bývá velmi drahé. Jejich pokrokovost na trhu vozů z druhé ruky už není pozitivní argument.

Prioritou výrobců těchto aut zkrátka není stavět vozy pro několik pokolení, musí být nejpokrokovější, klidně na úkor životnosti. Zákazníci takových technologických výstřelků budou mít za pět let už úplně jiné auto a co se bude dít s tím jejich není pro automobilky klíčové. Proto se o drahých autech - obvykle právem - říká, že jsou relativně nespolehlivá. Zapadá to schematu, který vyhovuje automobilkám i naprosté většině zákazníků takových aut - ona v tomto ohledu prostě lepší být nemusí...

Zdroj: Engineering Explained@Youtube

Mirek Mazal