Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Právník Walkerovy dcery se dostal k interní komunikací Porsche. Ta má dokazovat, že firmy o nebezpečnosti Carrery GT věděla. A nejednala.

Již za pár týdnů, konkrétně 14. dubna, bude mít premiéru nový díl Rychle a zběsile, kterém se poprvé neobjeví Paul Walker. V počátcích této série jediný známější herec z celého osazenstva totiž už jako velká hollywoodská hvězda zemřel v listopadu 2013 při automobilové havárii. Ta se neodehrála na place natáčení sedmé části, přesto však tvůrcům způsobila nemalé potíže. Snímek totiž ještě nebyl dokončen a nikdo v prvé chvíli ani nevěděl, zda k tomu dojde. Nakonec byli povoláni Walkerovi bratři, kteří zesnulého Paula s pomocí počítačové techniky nahradili.

Tato fakta jsou samozřejmě již delší dobu známa, ostatně jak jsme naznačili, od neštěstí uplynuly již více než tři roky. I přesto ale stále není vyřešena soudní pře mezi Walkerovou dcerou Meadow a automobilkou Porsche. Podle obžaloby totiž za havárií má stát německý výrobce, který pustil na trh nebezpečný vůz v podobě modelu Carrera GT. Automobilka sice byla v jiné při už dříve jakéhokoli zavinění zproštěna, nyní má ale soud věc znovu na stole.

Musíme se divit tomu, že i více jak tři roky po Walkerově smrti je tato věc stále přetřásána, navíc z popudu jeho vlastní dcery, která by si více než kdo jiný měl přát otcův věčný klid. Každý ale na podobná traumata reaguje jinak a Meadow Walker se prostě rozhodla u soudu dokázat, že za tragickou nehodu může výrobce auta, ne jeho řidič a majitel, Walkerův přítel, který se zjevně nepřiměřenou rychlostí pohyboval městem na starých pneumatikách. A její právní zástupce nyní tvrdí, že má nové důkazy, které na vinu automobilky poukazují.

Jedná se o interní e-maily z roku 2006, kdy při komunikaci mezi zaměstnanci značky padlo, že během pouhých dvou let výroby bylo při haváriích zničeno 200 exemplářů. Tedy opravdu značné množství, neboť celá výroba čítala 1 280 kusů. V té době samozřejmě smrt Walkera ještě nebyla na pořadu dne, proto věta „Je to dobrá zpráva pro zbývající majitele, neboť GT se stává stále vzácnějším“ dnes působí jako trochu černější humor než tehdy.

O trochu méně zábavný je již úvod e-mailu, kde se píše o „další Carreře GT, která skončila na prach, neboť s ní mechanik lakovny naboural do telefonního stožáru. Dle svých slov přitom jel 30 mil v hodině (50 km/h), podle mne to ovšem vypadá, že jel mnohem rychleji.“ Jiný zaměstnanec značky pak měl uvést, že právě v důsledku častých havárií mívá za volantem vozu velmi nepříjemný pocit.

Právníci tvrdí, že právě toto dokazuje, že Porsche již dávno vědělo o vysoké „úmrtnosti“ Carrery GT a ignorovalo ji - zaměstnanci firmy to v podstatě zesměšňovali. Automobilka tak měla konat a postarat se o lepší bezpečnost vozu, místo toho ale seděla s rukama založenýma v klíně.

Je ale vskutku sporné, zda lze zrovna tato fakta takto interpretovat. Jednak z e-mailu není ani zřejmé, že by si kdokoli z automobilky byl skutečně vědom zničení skoro šestiny Carrer GT už v roce 2006, je to jen otázka. A i kdyby, je obtížné z těchto neštěstí vinit automobilku. Porsche Carrera GT je nepochybně velmi rychlé auto, s nímž je třeba zacházet s respektem a to - ruku na srdce - ne každý majitel dělá. Majitel exempláře, ve kterém zemřel Walker, navíc i v roce 2013 používal originální pneumatiky, a tak zjevně dostatečně nedbal ani o údržbu.

Mimo to Roger Rodas v dané chvíli jel 160 km/h, přestože v daném místě platí limit 72 km/h. Limit nemusí být důležitý, ale když se podíváte na místo havárie... Tohle prostě není to pravé místo na 160 km/h. To jsme ale již zmínili, stejně jako fakt, že se Porsche neúspěšně pokoušela žalovat Rodasova manželka.

Nyní tedy bude vše záviset na důkazní váze zmiňovaných e-mailů, to už je v rukou soudu. Jeffrey Milam, právník Walkerovy dcery, naznačuje, že už fakt, že se automobilka tyto maily snažila ukrýt, svědčí proti ni. Jak se k nim dostal, není zcela jasné - v rámci sporu byly právníkům ze strany Porsche předány v částečně cenzurované podobě, Milamovi se ale měly na jeho domácím počítači zjevit bez cenzury, což dokládá i jeden z přiložených screenů. To je samo o sobě podivné, ale stát se může cokoliv.

Uvidíme tedy, jak se celá záležitost vyvrbí. Pro pozůstalé po Walkerovi i Rodasovi ale může být dobrou zprávou, že policie vypátrala takřka všechny vozy ze sbírky obou automobilových fanoušků, které byly odcizeny krátce po jejich smrti zaměstnancem firmy, jenž měla kolekci spravovat. I nadále je ale postrádáno 47 aut, jenž již měly být odprodány.

Pokud ovšem někde jede rychlostí 160 km/h namísto povolených 72 km/h, navíc na řádně ojetých a roky starých pneumatikách, neměl by se asi divit, že skončí v plamenech. Smutná je celá záležitost jen kvůli Walkerovi, který neřídil, ale stal se obětí důvěry ve schopnosti svého přítele

Auta z Walkerovy a Rodasovy kolekce už byla nalezena a vrácena pozůstalým

Zdroje: USA Today, TMZ

Petr Prokopec