Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Evropský lid o uplynulém víkendu promluvil. A byť nemáme pocit, že by nejširším myslitelném měřítku vydal jednoznačný signál, v Německu vnímají výsledek tamní volby jasně - jako porážku „zelené anti-automobilové politiky”.

Nejsme političtí komentátoři a nehodláme si na ně hrát, takže se nebudeme pouštět do sáhodlouhých rozborů výsledků víkendových voleb do Evropského parlamentu. Za sebe ale dodám, že je v případě České republiky vnímám jako nepřekvapivé, ale také nejasné. Je zřejmé, že strany vládní koalice v nich neuspěly, ale asi ani nedostaly tu „ťafku”, v níž někteří její kritici doufali. Vzestup sil, které jsou směrem k některým či rovnou veškerým aktivitám Evropské unie kritické, je nesporný, sám ale vnímám aktuální stav jako velmi chaotický.

Z politické scény se vytrácí tradiční dělení na levicové a pravicové síly a důležitější se pro lidi stává tíhnutí ke konzervativismu nebo progresivismu bez ohledu na to, z jaké strany politického spektra přichází. Přijde mi tak ve výsledku absurdní, že někteří lidé z řad podnikatelů otevřeně volili šéfku komunistické stany coby principiálně kolektivistického uskupení jako bojovnici proti evropskému de facto kolektivismu. A svobodomyslní motoristé na jedné kandidátce s bývalými policisty, zjevnými zastánci pevné ruky, je další úroveň absurdity. Opravdu nevím, co si z českých voleb vzít.

Trochu jiné je to ale v některých zemích západněji od nás, kde se voliči proti onomu progresivismu vymezili mnohem výrazněji. Například v mém druhém domově v Nizozemsku znovu silně uspěla (6 křesel místo ničeho) zejména PVV Gerta Wilderse na úkor většiny ostatních, v Německu pak hlavně zřetelně pravicová AfD (15 křesel místo 9) na úkor zejména Zelených (12 křesel místo 21). A vítězem se stala CDU/CSU, naopak strany vládního „semaforu” obecně pohořely. Němci to vnímají jako jasný signál, jak uvádí mně blízký kolega Sebastian Viehmann z Focusu.

Ten říká, že „politika údajně nadřazené elity ze zeleného hlavního města” se o víkendu rozpadla. Zejména ústup Zelených v evropských volbách napříč kontinentem je podle něj důkazem, že „Němci - a zřejmě i většina Evropanů - chtějí méně paternalismu a méně politiky plné zákazů”. Místo toho dali hlas té, která je založena na ekonomické a sociální realitě, proveditelnosti a pragmatismu.

V praxi si tento postoj otiskl do nutnosti zrušení zákazu spalovacích motorů v EU, které si jako součást svého programu dala i CDU, jednoznačný vítěz evropských voleb v Německu před AfD, která ji bez váhání podpoří. Vidí to jako nezbytné, neboť „pokud nová Evropská komise nezmírní své cíle v oblasti klimatu, které jsou podle mezinárodních standardů mimořádně ambiciózní”, ekonomika, průmysl a především obyvatelstvo trpící masivní inflací cen energií „nedostane prostor k dýchání”.

Volá tak nejen po rychlém zrušení zákazu spalovacích motorů, ale i zamezení pokračování emisních podvodů s elektromobily, které EU stále bere jako vozy s nulovými emisemi, kterými nikdy nebyly a nikdy nebudou. „Místo toho potřebujeme skutečnou bilanci emisí, ve které jsou všechny typy pohonů posuzovány stejně a na trhu zvítězí nejlepší řešení,” říká dále Sebastian a pokračuje: „Například velmi úsporný diesel nebo hybrid, i když funguje na fosilní palivo, není v žádném případě škodlivější pro klima než elektromobil poháněný německým elektrickým mixem.”

Není přitom odpůrcem elektromobilů jako takových: „Protože cílů snížení CO2 nelze dosáhnout pouze s pomocí ekologických paliv, musí elektromobilita samozřejmě šlápnout na plyn. A to stejně dělá, protože na trhu je stále víc lepších modelů. Úkolem politiků ale není vytvářet nové programy financování, které bohatému zubaři poskytnou jeho druhou Teslu dotovanou daňovými poplatníky, ale vytvořit správné rámcové podmínky.”

„Volební prohra semaforové koalice je prohrou i pro zelenou anti-automobilovou politiku. Je nejvyšší čas, aby s ní byl konec. Můžeme začít hned se zákazem spalovacích motorů, protože to nejenže není dobré pro klimatické cíle EU, je to pro ně dokonce kontraproduktivní,” sumíruje kolega Viehmann svůj komentář. Takto situaci vidí v Německu.

Zdroj: Focus

Petr Miler