Autoforum

/

Foto: Evgenia Novozhenina, Reuters

Sankce uvalené na Rusko se dotkly i automobilového průmyslu a dopadají i na obyčejné lidi. Ti doufají, že se situace vrátí k normálu a západ se nebude dál střílet do vlastní nohy, nezdá se ale, že by další vývoj mířil takovým směrem.

Od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu utekl již více než měsíc. Svět na to zareagoval sankcemi, které se postaraly mimo jiné o kolaps ruského trhu s novými vozy, během března bylo totiž prodáno pouze 55 129 aut. To představuje propad o 62,9 % a pochopitelně představuje trn v patě pro všechny zúčastněné. Nejde tedy jen o Rusko jako takové, ale i o tamní výrobce i zahraniční výrobce a jejich zaměstnance. Ti doufají, že se západní mocnosti v čele s Evropskou unií a USA nehodlají střelit do vlastní nohy dalšími omezeními, něco takového se ale po událostech uplynulých dnů neděje a není to ani do budoucna moc pravděpodobné.

Situace v některých částech Ruska je tak neveselá, jak dokládá i agentura Reuters. Té se povedlo vyzpovídat některé z obyvatel Kalugy, která je jedním z center ruské automobilové výroby. Továrny zde má Volkswagen, Volvo, Stellantis a Mitsubishi. Automobilky do regionu ležícího 190 kilometrů jihozápadně od Moskvy investovaly od roku 2006 již neskutečných 1,3 bilionu rublů (cca 360 miliard korun). Již v roce 2007 tak mohlo v Rusku vzniknout 2,8 milionu nových aut, loni nicméně již šlo jen o 1,67 milionu kusů z podobných důvodů, které stihly zbytek automobilového světa.

Letošek ale bude jistě horší a to nejen proto, že třeba továrna Volkswagenu zaměstnávající 4 200 lidí stojí již od počátku března, další jsou na tom podobně a nikdo neví, kdy a zda vůbec se znovu rozjedou. Dalším problémem je inflace, která má v Rusku letos dosáhnout až 24 %. Ekonomika tak má klesnout na úroveň z roku 2009, pročež si nový vůz bude moci dovolit jen málokdo. Potvrzuje to i předák továrny VW Alexandr Netesov, který si ještě před invazí objednal Polo se zaměstnaneckou slevou. Nicméně jeho cena od podpisu smlouvy již o pětinu vzrostla.

Pavel Terpugov, který je svářečem v továrně PSMA Rus, což je společný podnik Stellantisu a Mitsubishi, pak uvádí, že na nákup stejného množství potravin nyní potřebuje dvakrát více peněz než před invazí. Jak nicméně sám dodává, snad ještě horší je nejistota. „Není vůbec jasné, co se stane. Nikdo nám nedává konkrétní informace,“ říká. Šéf koncernu Stellantis nicméně již naznačil, továrně zaměstnávající dva tisíce lidí nejspíše dojdou potřebné komponenty, a proto ji s největší pravděpodobností rovněž čeká odstávka.

„Doufám, respektive my všichni doufáme, že se situace v blízké budoucnosti stabilizuje,“ uvedla Angelina Minnigulova, ředitelka společnosti KorsGroup, která prodává vozy Volkswagenu. To si přeje i Valerij Uglov, mechanik pracující pro německou automobilku. Ten se řečnicky ptá: „Má smysl uvalovat sankce na vlastní továrnu a přicházet o peníze? Má smysl připravit se o ruský trh?” a doufá, že de bude moci co nejdříve vrátit do práce. Něco takového se ale v nejbližších týdnech nejspíše nestane, a to i kdyby Rusko své vojáky z Ukrajiny promptně stáhlo.

Sankce Západu se tedy v Rusku nepochybně projevují, jinou otázkou je, jak dopadnou na zbytek světa. I když přímé obchodní vztahy s Ruskem jsou pro málokterou západní zemi klíčové, sekundární efekt nastalé situace může být velmi bolestivý. Jelikož jde ale o prakticky jedinou možnou „neválečnou” odpověď na ruskou agresi, budou Evropa i USA přitvrzovat. Koneckonců, EU již vyrukovala s novým návrhem, který zakazuje dovoz ruského uhlí, stejně jako vývoz některých strojů a technologií do Ruska. Omezen pak bude i přístup tamních silničních a lodních dopravců do EU. Problémy tedy jen narostou. Otázka ovšem zní, jestli to reálně něco udělá s podporou obyčejných lidí tamnímu režimu, která se zatím zdá být neochvějná.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec