Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

K podobným autům máme tendenci vzhlížet s obdivem, snadno se ale může stát, že každodenní potřeby obyčejného člověka obslouží hůře než běžné vozy za zlomek ceny.

I mezi lidmi nezajímajícími se o auta jinak než povrchně začal být Chris Harris znám až poté, co se stal jedním z moderátorů „poclarksonovského“ Top Gearu. Ve světě automobilů se ovšem pohybuje mnohem delší dobu, svého času dokonce působil i v časopisu Autocar. A než jej najala televizní stanice BBC, provozoval na YouTube poměrně populární pořad Chris Harris Drives. K tomu se stále zářivější britská hvězda posléze vrátila i pod hlavičkou BBC, přičemž je stejně nekompromisní jako dříve. Pokud se tedy chcete o exkluzivních vozech dozvědět „pravdu”, jste na správné adrese.

V nejnovější epizodě se Harris posadil za volant Rolls-Roycu Cullinan. Jakkoliv přitom na sebe hned v úvodu řekne, že SUV nejsou jeho šálkem kávy, neboť neexistuje jediná oblast, ve které by byly lepší než kombík, novinka britské automobilky jej oslovila. Zejména tichem a komfortem, jenž ve své kabině nabízí. Rolls-Royce totiž konto odhlučnění zatížil téměř sto kilogramy materiálu, díky čemuž posádka mnohdy ani nepozná, že je nastartovaný motor. Zmaten byl ostatně i sám Harris, který po nastartování motor několikrát omylem vypnul v domnění, že se vůbec nerozběhl. Cullinan tak považuje za jednoznačně nejkomfortnější SUV, které kdy vzniklo, což je jistě to, co Rolls-Royce chce slyšet.

Harris zároveň dodává, že jakkoliv je pod kapotou napěchován 6,75litrový dvanáctiválec naladěný na 571 koní a 850 Nm, jenž jsou k dispozici již při pouhých 1 600 otáčkách, dynamika vozu není nikterak ohromující a konkurenční Bentley Bentayga je dynamicky úplně jinde. A sešlapávání plynového pedálu až na kobereček v Cullinanu obecně není vítanou kratochvílí - hmotnost vozu se v závislosti na výbavě pohybuje mezi 2 660 a 3 000 kilogramy. Zastavení takové masy z vyšších rychlostí zkrátka není jednoduché, stejně jako vás neohromí její krocení v zatáčkách.

Nedá se ovšem předpokládat, že majitel vozu by hnal Cullinan až k elektronicky omezené maximálce 250 km/h. Stejně jako se nedá počítat, že by příliš často vyrážel do terénu, ač k tomu svádí jak stálý pohon všech kol, tak velkorysá světlá výška. Ta při jízdě po hladkém asfaltu činí 193 milimetrů, nicméně stiskem tlačítka „Everywhere“ jsou aktivovány vzduchové měchy, jenž podvozek přizvednou o dalších 40 mm. O stejnou porci je ale rovněž možné výšku snížit pro usnadnění nastupování.

Spíše než hrátkám s podvozkem se ovšem Harris věnuje hrátkám s dveřmi, které stejně jako v případě modelu Phantom ovládá elektromotor. To znamená, že se nemusíte zbytečně natahovat pro kliku, abyste za sebou dveře zavřeli, místo toho jen stisknete další tlačítko. Nad velikostí některých však novinář žasne. Ergonomie na středovém tunelu a konzoli totiž není dle něj zrovna vytříbená, a tak zkrátka spoustu ovladačů na první pohled nevidíte či nerozpoznáte, k čemu slouží, design a styl tady dostaly přednost.

To ovšem podle Harrise pořád není ta největší slabina vozu, vidí dvě jiné. Tou první je z jeho subjektivního pohledu vzhled, který je možná majestátní, stejně jako pozice za volantem, kdy shlížíte jako král z trůnu na plebs pod vámi, nicméně do kolen prý nikoho nedostane. Harris říká, že to možná není důležité, pro něj osobně ale Cullinan nepředstavuje auto, ve kterém by chtěl být viděn, a to za důležité považuje - auto prý snese tak při pohledu zezadu, nikoli však zepředu. Krása je ale vždy v očích toho, kdo se dívá, a tak se spíše zaměříme na faktický nešvar, který je podle Harrise nepříliš velký zavazadlový prostor.

Při pohledu na suchá čísla věci rozhodně nevypadají tak špatně, jak novinář naznačuje. Zavazadelník má standardně objem 560 litrů, pod podlahou pak navíc ještě najdeme 40litrovou schránku. Pokud se přitom zákazníci rozhodnou pro standardní pětimístné provedení s třímístnou zadní lavicí, pak mohou počítat i s jejím sklopením a navýšením kapacity na 1 930 l. Stejně tak mohou sáhnout i po tzv. rekreačních modulech, tedy speciálních kabinetech třeba pro rybaření.

Problémem Rolls-Royce však je, že prostor nad zadní nápravou je nešikovně koncipován. Velikost zde převážených věcí budou v rámci šířky omezovat klenuté podběhy, v případě výšky pak seseklé zadní okno, jehož zlom navíc najdeme až pár centimetrů za odtrhovou hranou víka. „Pokud tedy máte dva labradory, jeden bude muset být dominantní,“ dodává k tomu Harris, který by tak zjevně ještě více trpěl u čtyřmístné konfigurace, jejíž opěradla sklopit nelze. Podle něj dala automobilka přednost prostoru vzadu, který je velkorysý, zavazadelník je ale na poměry tak velkého SUV jednoduše mizerný.

Je tedy docela úsměvné, že typické zákazníky Škody, která své klienty prostorem pro zavazadla doslova rozmazluje, může nejluxusnější, nejkomfortnější a nejdražší SUV světa snadno zklamat, protože se do něj nemusí vejít ani to, co do obyčejné Octavie. A to přesto, že i v zavazadelníku si můžete užít elektronické hrátky. Nejde přitom jen o ovládání opěradel, ale rovněž o skutečnost, že ty jsou po sklopení usazeny o trochu výše než podlaha. Tu je tedy možné pomocí elektromotorů navýšit, abyste měli k dispozici rovné dno umožňující převoz až 2 245 milimetrů dlouhých předmětů. Jen kapacita v takové chvíli půjde znovu dolů.

Cullinan má pochopitelně priority v jiných oblastech a v těch boduje více. Přesto asi z Harrisovy recenze nevyšel tak dobře, jak by si sama automobilka představovala...

Petr Prokopec