Autoforum

/

Foto: Ferrari

„Je to znak měnící se doby,” podobnými komentáři hodnotí řada médií fakt, že Ferrari s hybridním pohonem se kumulativně prodávají lépe než modely s čistě spalovacími motory. Prima, tak si zítra zkuste koupit něco jiného.

Nejsem věčně nespokojený člověk, nejsem ten, kdo permanentně hořekuje nad přítomností a vzývá minulost, nejsem nic takového. Snažím se být pozitivní, koukat na věci s optimismem a maximum problematických věci si zdůvodnit alespoň nějak dobrými úmysly. Přesto z dnešního světa pravidelně zažívám surreální pocity, kdy se těžko zbavuji představují, že se vznáším nad říší totálního popírání elementární logiky a smyslu pro realitu.

Už to není tak, že se o problematických věcech mlčí či je lidé jinak ignorují, jsme stále častěji svědky toho, jak je černá obracena v bílou, jak je důsledek něčeho nechtěného a přesto nařízeného používán jako důkaz toho, že jsme to tak vlastně chtěli a že se časy změnily. Opravdu čekám každým dnem na článek typu: „Prodeje plastových brček dramaticky klesly!” s dovětkem: „Vidíte, nikdo je nechce.” Že byl jejich prodej předtím zakázán, se jaksi zapomene.

Trochu méně přímočaré je to v případě aut a jejich techniky, princip je ale stejný. Na otázku: „Proč z aut zmizelo to či ono?” existuje tak v 9 z 10 případů stejná odpověď: „Protože to bylo zakázáno nebo jinými způsoby nepřímo vytlačeno z prodeje či upozaděno z nabídky.” Takhle je to jednoduché - auta dnes nemají atmosférické motory nebo hydraulické posilovače řízení nikoli proto, že by o ně přestal být zájem nebo přišlo něco dramaticky lepšího, jen přestaly zapadat do norem minimalizující papírové emise CO2. Pouze - s prominutím - idiot by tak mohl napsat, že jejich odchod do ústraní je znakem měnící se doby a výsledkem nepoptávky po nich.

V případě hybridních a zejména plug-in hybridních pohonů je to to samé, jejich prodej je výsledkem nařízení zejména EU týkajících se normované spotřeby paliva resp. emisí CO2. Tu sice dobíjecí hybridy v praxi nemají šanci dramaticky změnit, když ale řeknete, že elektřina přijela do auta bezemisně vodovodem jako Kryštof Kolumbus v jednom českém filmu, najednou je to skvělá věc. A protože i automobilky jako Ferrari nebo Lamborghini mají od Bruselu schválené své pětiletky, během nichž musí snižovat normované emise svých aut přesně podle síťového grafu, dobíjecí hybridy se rázem hodí. Proto nové masovější modely těchto značek mají obvykle jen hybridní pohon. To je celé, není to výsledek poptávky ani technického vývoje, je to úlitba EU a spol., není v tom ani zbla jiné motivace.

Za takové situace je logické, že se jednoho dne nic jiného prodávat nebude a do té doby se budou hybridy prodávat stále víc. Protože prostě není na výběr. Dá se o tom mlčet, můžeme si nad tím stýskat, novodobé svazáctví ale velí jásat i nad vnuceným nesmyslem jako nad něčím skvělým. A přesně to se děje, jen místo brček jsou to ony hybridy.

Financial Times, Jalopnik a další média tak vydávají pozitivně laděné zprávy o tom, jak Ferrari prodává více hybridních než čistě spalovacích modelů. Je to prý přelomové, ukázka to, jak se doba změnila a lidé vlastně taková auta chtějí, i když se říkalo, že ne. No, když se podíváme do nabídky Ferrari, vidíme v ní modely: SF90 Stradale, SF90 Spider, 296 GTB, 296 GTS, 812 GTS, Purosangue, Roma, Portofino M a Roma Spider. První čtyři jsou vždy hybridy, 812 GTS už snad ani nekoupíte, Portofino M končí a jedině Purosangue jako novinka dostala motor V12 bez turba. Jenže zkuste si ho koupit, produkce je značně omezená (letos bylo v Evropě dodáno pouhých 35 aut, vedle toho je i superdrahá SF90 tuctovka - 658 aut), navíc i to později dostane hybridní pohon. Těžiště prodejů pak spočívá v ryze hybridních typech 296, které se jako jediné dají docela normálně koupit, když na ně tedy máte peníze (letos v Evropě 1 131 aut). To je překvapení, že se hybridy prodávají tak dobře...

Vidí to každý, i od čtenářů Jalopniku můžeme citovat: „No jasně, že jsou. Nejlépe prodávané hybridy jsou nejlevnější a nejběžnější modely Ferrari. Tady žádné překvapení.” S jakou motivací tento výsledek někdo touží předkládat jako něco přelomového, objevného, cokoli dokazujícího či oslavy hodného, nemáme nejmenší tušení.

Zdroje: FT, Jalopnik, JATO Dynamics

Petr Miler