Autoforum

/

Foto: Aercap, tiskové materiály

Jsou to tak obrovské peníze, že jejich ztráta bude bolet kohokoli, a tak ji nikdo nechce nést na svých bedrech. Je dalším z nepřímých důsledků sankcí západu, neboť právě ty vedly k aktu, který někteří označují jako největší letadlovou krádež v dějinách.

Před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu varovaly zpravodajské služby již loni, málokdo je ovšem bral vážně. Není to až tak překvapivé, neboť prakticky všichni věřili, že Vladimir Putin jen hartusí zbraněmi a i pro něj riskantní operaci neodstartuje. Přesně ta ovšem 24. února začala a její dopady jsou obrovské. V ekonomické rovině se dotýkají prakticky celého světa, neboť co nezpůsobily přímé a nepřímé dopady války, to dorazily zavedené sankce, které nezpůsobují problémy jen v Rusku, ale i všude jinde.

Rusové se navíc nepřekvapivě snaží jejich dopady minimalizovat a údery vrací západu všude, kde si to mohou dovolit. Dotýká se to i letadel, která mají ruské letecké společnosti pronajaté podobně jako většina přepravců z celého světa. A protože je nyní zakázáno Rusům letadla prodávat, je pochopitelně zakázáno jim je také pronajímat. Letecké firmy tak byly vyzvány, aby je vrátily, což se mělo stát nejpozději do pondělí 28. března, k tomu však nedošlo. A nebylo to překvapení - dopravci tak neučinili poté, co Putin vdechl život zákonu, který aerolinkám umožňuje zaregistrovat si pučená letadla jako vlastní.

Pokud máte pocit, že jde o drobnost, pak dodáme, že Rusové mají v tuto chvíli ze zahraničí pronajato přes 500 velkých dopravních letadel, což skutečně není legrace. Rusové v podstatě přistoupili ke znárodnění a následnému rozdání majetku zahraničních společností, což někteří označují největší letadlovou krádež v dějinách.

Nejvíce zasáhla firmu Aercap, která je považována za největšího světového pronajímatele letadel - jen ona ruským firmám pronajímala 135 strojů a 14 motorů. V důsledku invaze již musela odepsat příjmy za zápůjčku za březen (zhruba 33 milionů dolarů, cca 729 milionů Kč), ty jsou ale technicky vzato druhotné, neboť o letadla podle všeho přišla zcela. A to je teprve rána, neboť společnost sídlící v Dublinu takto přišla o 5 procent své celé flotily.

Aercap tak již vznesl pojistný nárok na 3,5 miliardy dolarů (77,3 mld. Kč), neboť až o tolik měla výše popsaným krokem Ruska přijít. „Zatáhnout to” pojišťovna, Aercap to až tak trápit nemusí, sama firma ale očekává, že pojistitelé budou tento nárok rozporovat. Na podobnou situaci nikdo nemyslel a k jejímu navléknutí na jiná krytí pojistnými smlouvami nebudou pojišťovny svolné. Jde o moc peněz, navíc se nejedná jen o Aercap. Jak jsme zmínili, ruské aerolinky si měly ponechat více než 500 pronajatých letadel, bavíme se tu tedy o stovkách miliard korun. Kdo si může dovolit přijít o takové peníze jen tak? Aercap je rád, že se loni po ztrátovém roce 2020 dostal zpátky do plusu.

Aercap ujišťuje investory, že i když na úhradu nároku nedojde, nezbankrotuje, to je ale v tuto chvíli spíše projev pozitivního myšlení než čehokoli jiného - nikdo neví, jaké další rány může firma schytat. I kdyby tomu tak ale bylo, Aercap je gigant, menší společnosti může Putinův krok bolet mnohem víc a krachy mohou přijít. A to jsme pořád u jednoho oboru - přijít může i znárodňování továren zahraničních automobilek a dalších firem. Je pochopitelně otázkou, k čemu to Rusku bude, i ona letadla bude mít problém udržet v chodu a prázdné továrny na auta mu také moc platné nebudou. Nyní si ale obě strany této obchodní války zkrátka snaží uštědřit si co největší rány a ani Rusko nestřílí slepými.

Zdroj: Irish Times

Petr Prokopec