Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Neuvěřitelná série nešťastných událostí, špatných rozhodnutí i nepřízně počasí a osudu stála za tím, že se svět nikdy nedočkal oficiálního času dosud nejlepší, sedmé generace Corvette. Ta osmá ji navíc nemusí překonat kvůli změně koncepce.

Pod sedmiminutovou bariéru se na Severní smyčce Nürburgringu dostaly pouze dvě automobilky, a sice Lamborghini a Porsche. Tedy pokud zůstaneme u sériových produkčních vozů a ponecháme stranou Radical, který definici nepsaných pravidel vyhověl jen díky benevolenci britských úřadů. Z ostatních výrobců byl nejblíže vysněné laťce Dodge, Viper ACR však misi nesplnil kvůli defektu pneumatiky. Šlo navíc o soukromou akci, nikoliv o počin samotné automobilky. Pokud by přitom ta vyrukovala s plnou podporou, mohla „Zmije“ taktéž patřit mezi rekordmany.

Nebo také ne, jak se ukazuje v případě Chevroletu Corvette C7. Sedmá generace byla v pohoří Eifel viděna opakovaně, v mnoha verzích a pokaždé s armádou továrních techniků za zády. Přesto koncern General Motors nikdy nevyrukoval s oficiálním časem, nejlepším počinem vozu zapsaným v historických tabulkách je tak jízda Christiana Gebhardta z německého magazínu Sport Auto, který necelých jednadvacet kilometrů zvládl s provedením Z06 za 7 minut a 13,9 sekundy.

Corvette Z06 přitom není tou nejostřejší verzí v rodině, Chevrolet má k dispozici ještě variantu ZR1 se 765 koňmi a maximálkou 346 km/h. Ta se oněm sedmi minutám ve skutečnosti taktéž přiblížila, úspěch však americké automobilce nebyl dopřán. Nebylo to navíc ani zdaleka poprvé, jak nyní zavzpomínal Jim Mero. Ten byl až do loňského září, kdy odešel do důchodu, pro koncern GM klíčovou postavou spojenou právě s modelem Corvette.

Mero nastoupil do General Motors před 34 lety a v roce 2004 se stal členem týmu vyvíjejícího šestou generaci kultovního amerického sporťáku. Na starosti dostal jízdní chování a ovladatelnost, což byla role, jíž se zhostil na jedničku. Ba co více, jakkoliv nikdy nebyl profesionálním závodníkem na plný úvazek, byl to právě on, kdo v roce 2008 usedl za volant Corvette C6 ZR1, zajel čas 7:26,4 a zostudil tak mnohé sporťáky věhlasných značek s násobně vyššími cenami.

Amerika kvůli tomu počinu začala mít konečně zájem o časy na Ringu, zatímco z Mera se stala hvězda nejen v řadách GM. Ve vývoji Corvette pokračoval, stejně jako v řízení na slavném okruhu. V roce 2011 tak s verzí C6 Z06 snížil laťku na 7:22,68 a pozdější provedení C6 ZR1 dostal dokonce na 7:19,63. Bylo tedy zjevné, že zatímco Porsche pro své rekordní počiny potřebuje profesionální piloty, Chevrolet na to má svého... ehm, mechanika.

Rokem 2011 však Merova stopa v Zeleném pekle oficiálně končí, jediným dalším počinem Chevroletu pak byla v roce 2017 jízda modelu Camaro ZL1 1LE, které okruh zvládlo za 7:16,04. Corvette sedmé generace by ale stoprocentně byla rychlejší, jak ostatně prokázal již Gebhardt, který není zase tak rychlý. Co tedy vězí za tím, že si GM nemohlo připnout na opasek další cenný skalp? Série nešťastných okolností, špatných rozhodnutí i nepřízně počasí a osudu.

Mero vzpomíná kupříkladu na rok 2013, kdy tým vyrazil na Ring s cílem pokořit Porsche 911 Carrera S 991 a jeho čas 7:37,9. V plánu bylo osm měřených kol, do každého však zasáhl déšť či mlha. Nejinak tomu bylo o rok později, kdy standardní provedení Stingray nahradila varianta Z06. S tou Mero na vlhké trati dokonce havaroval.

Výsledkem všech těchto snah tak byl „pouze” čas 7:39 standardního provedení, který se ovšem GM rozhodlo nepublikovat, neboť k pokoření Porsche nedošlo a nebyl zdaleka tak dobrý, jak mohl za optimálních okolností být. A to se zkrátka marketingovému oddělení nelíbilo. To ostatně zasáhlo do hry o rok později, na jaře 2015, kdy se Chevrolet do pohoří Eifel vrátil s další variantou Z06. Ta již byla upravena na spalování 100oktanového benzinu, z čehož vzešel čas 7:10.

Ani tento výsledek však nebyl zveřejněn, neboť jak Mero vzpomíná, dané provedení na jaře 2015 ještě nebylo v prodeji. A když posléze do showroomů zamířilo, chlapík z marketingu měl říci: „To nikoho nezajímá. Lidé chtějí vědět, za kolik to zvládnou bez 100 oktanů.“ Na to však Mero neměl odpověď, neboť měřené kolo dosud nezajel. „V té chvíli to bylo jako mluvit do zdi,“ odkrývá více z pozadí neúspěšných pokusů Mero.

Rok 2016 odstartoval další havárií verze Z06, za kterou stála osudová náhoda. Mero si totiž nastavil vůz jako obvykle, deaktivoval tedy veškeré elektronické asistenty. Následně si ovšem začal hrát s voličem jízdních režimů a z módu Sport přepnul na Eco. V té chvíli veškeré pomůcky opětovně ožily, to si však technik bohužel neuvědomil a usedl za volant. Když poté dupl na brzdy a chtěl zatočit, vůz vyjel z trati.

„Projel jsem Fuchsröhre, kde jedete z kopce a vůz máte přicucnutý k zemi v rychlosti okolo 274 km/h, a poté musíte do kopce a ostře doleva do esíčka Adenauer Forst. Takže jsem šlápl na brzdy, a zkoušel jsem zatočit, nicméně vůz jel rovně, což má udělat v silničním režimu. Sundal jsem nohu z brzdy, projel další zatáčkou, na kterou se váže úzká pravotočivá vlásenka. A v té jsem již jel rovně a narazil do svodidel,“ vyznává se Mero z omylu.

Po tomto incidentu již týmu zůstalo pouze provedení Grand Sport s manuální převodovkou, tedy mnohem nižší specifikace. Mero s ní však přesto zajel velmi působivý čas 7:27. Ani ten však nebyl publikován, neboť při měřeném pokusu tým nepřepnul napájení kamer, jimiž byl vůz oblepen. Dvě zatáčky od konce tak obraz zmrzl a dále již běžela jen časomíra a audio. To však GM zveřejnit kvůli obavám z kritiky nechtělo.

Přesunout se můžeme do loňského roku, jen pár dní před Merův odchod do důchodu. V ten moment Chevrolet zamířil na Severní smyčku znovu, tentokrát dokonce s modelem ZR1. Dočkal se však největšího zklamání, neboť vedení okruhu náhle změnilo pravidla. Zaveden byl blok dvou hodin a náklady na pronájem tratě se rozpočítaly mezi všechny výrobce, kteří se daného testování hodlali zúčastnit.

„Očekávali jsme, že odstartujeme z paddocku jako obvykle, budeme mít zahřívací kolo a poté ostré kolo. Ale hodinu před zahájením jsme se doslechli, že žádná zahřívací kola nebudou a že na trať musíme vjet tam, co veřejnost, tedy na dvou třetinách cílové rovinky. A že tím pádem budeme muset jet skrze šikanu bus-stop hned na počátku,“ osvětluje Mero důvod, proč se 765 koní nedostalo pod sedm minut.

Živoucí legenda GM totiž dostala pouze kilometr a půl a dvě zatáčky na to, aby co nejvíce zahřála pneumatiky. Ani to ovšem nepomohlo a vůz měl zpočátku špatnou přilnavost. Nicméně stovky hodin sledování veškerých dat, stejně jako důkladná znalost vozu, stály na straně Mera. Ten tak nakonec dokázal zajet čas 7:05, nicméně z toho prý tak 1,2 sekundy připadá na zdržení v šikaně bus-stop.

Druhý den měl tým ještě větší smůlu, vůz se totiž přepnul do nouzového režimu a na zadní kola propouštěl jen 625 koní namísto plného výkonu. Jakkoliv na to Mero tlačil jako šílený, pod 7 minut a 6 sekund se již nedostal. I z tohoto času je přitom evidentní, že zcela bezproblémová Corvette C7 ZR1 by se pod sedmiminutovou bariéru dostala, Merovi a jeho týmu ale zkrátka nebylo přáno.

Mero nakonec zamířil do důchodu, ještě předtím se ale stihl podílet i na vývoji osmé generace, která se dočkala přesunutí motoru z přídě doprostřed vozu. GM si kvůli tomu vypůjčil Audi R8, Ferrari 458 Italia, Hondu NSX či dvě Porsche, která následně poměřoval s Corvette Z06 a Z51 Stingray. Ty však dle Mera japonskou i evropskou konkurenci „sfoukly“.

Slavný mechanik z toho důvodu před změnou koncepce vedení varoval, byl však přehlasován. Dle GM totiž běžného zákazníka odměňuje spíše motor usazený uprostřed, který zároveň přináší benefity i v rámci jízdní pozice či výhledu ven z vozu. Negativem je ovšem rozhození ideálního rozložení hmotnosti v poměru 50:50, které má současné provedení.

Mero nyní naznačuje, že po dynamické stránce nová generace velmi pravděpodobně nepřekoná tu starou, tedy ,minimálně za předpokladu, že za volant nebudou usedat pouze profesionálové, kteří dokážou vydolovat z motoru a podvozku absolutně veškerý potenciál. Je tak otázkou, zda absence zápisu na Ringu nebude pokračovat, tentokrát ovšem z jiných důvodů...

Zdroj: Road and Track

Petr Prokopec