Autoforum

/

Foto: Silvauto, publikováno se souhlasem

Pár aut, jejichž první majitele vyšlo ježdění s nimi velmi draho, už jsme tu měli, ale tohle je jiná liga. Však si představte, že ráno zajedete pro rohlíky, 2 kilometry tam a 2 zpátky, to je docela normální. Za rohlíky dáte 15 Kč a za cestu autem 3 852 Kč jen na ztrátě hodnoty. Absurdní? Ne s tímto vozem.

Opravdu bohatý člověk se nepozná podle toho, že si může dovolit koupit drahé auto a pak s ním jezdit, ale že si s ním může dovolit nejezdit. Zní to paradoxně, ale je to tak - i když ježdění absolutní náklady na používání takového vozu pochopitelně jen zvyšuje, pořád to znamená, že s ním něco děláte, máte z něj nějaký užitek. Když si schopný byznysmen pořídí kupříkladu Mercedes třídy S, za tři roky s ním „nalítá” 200 tisíc km a stojí ho to třeba 4 miliony korun, je to jistě spousta peněz. Kilometr ho ale stál 20 Kč a při oněch cestách mohl domluvit obchody za mnohonásobně víc.

Pokud si ale někdo takové auto koupí, stojí mu povětšinou v garáži a prodá jej po stejné době s 10 tisíci km, bavíme se o úplně jiné ekonomice. Třebaže celkové náklady vlastnictví poklesnou (řekněme na 3 miliony Kč - většinu stejně sebere ztráta hodnoty, palivo, pneumatiky, servis apod. dražší nebudou), rázem před sebou máme 1 ujetý km za 300 Kč. Kdo na to v tu chvíli „musí mít”?

K podobným matematickým úvahám nás přivádí nabídka jednoho luxusního auta, který si pořídil jako nové jeden z Ital v roce 2006. Není to Mercedes a nejde ani o Audi či BMW, typické to „žrouty” hodnoty, které v této souvislosti s úžasem rádi zmiňujeme v souvislosti s extrémními náklady vlastnictví. Jde o Rolls-Royce Phantom, britského automobilového aristokrata, který se v tomto směru dostává ještě do úplně jiné ligy.

Není to typické, neboť jakmile překročíte určitou „mez přiměřenosti”, auta zase tak moc na hodnotě neklesají. Kupte si sporťák značky Kia za 1,5 milionu a máte za několik málo let v ruce pár set tisíc, protože sporťák, ať už jakkoli dobrý, je na Kiu moc. Ale kupte si Porsche a z 5 milionů za nové máte po 10 letech v rukou klidně pořád 3, zvlášť pokud to bude něco výjimečného. Podobné je to u luxusních limuzín - ani BMW nebo Mercedes nejsou zase tak výjimečné značky, aby špičkové modely za 5 nebo 6 milionů držely cenu, pokud se ale bavíme o Bugatti, může hodnota klidně jen růst, i když jde o vozy za desítky milionů nejméně.

Rolls-Royce je někde mezi a obvykle si drží cenu alespoň nějak. V tomto případě se ovšem minimální používání postaralo o kruté ekonomické následky. První majitel Phantomu na fotkách níže si totiž auto pořídil za cenu lehce přes 500 000 euro, dnes 12,27 milionu Kč. Nyní je ale na prodej za 155 000 euro, což je 3,8 milionu. Po 16 letech pořád fůra peněz, ale podívejte se na odometr...

Onen majitel s vozem za tu dobu najel pouhých 8 797 km, což vede k jednoduché matematice: 12,27 milionu - 3,8 milionu Kč = 8,47 milionu Kč. To vydělíte kilometry a voila, máme tu 963 Kč na 1 ujetý km, devět set šedesát tři korun za každý ujetý km jen na ztrátě hodnoty - bez benzinu, pneumatik či servisních prohlídek u dealera, kde „oblečení technika do overalu” je v ceníku uvedeno s cifrou 5 000 Kč a „zavázání tkaniček od bot” je za pět set. A nebo něco na ten způsob.

Musíme sáhnout po naší oblíbené cestě z Prahy do Brna do legendární D1, je to asi 206 km. Tak si vyrazíte do Brna, že, však Brno je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď, tedy jezdi Rollsem. V takovém případě by to přišlo na 198 378 Kč cestou tam. A 198 378 Kč cestou zpět. V takovém rozpočtu se benzin, pneu, servis i osobní řidič ztratí. Ovšem děvčata v cíli musí být skutečně k nezaplacení...

Ale žerty stranou, výsledkem je pochopitelně i zajímavá nabídka auta - opravdu skrz naskrz zánovní Phantom (podívejte se na fotky, nemá chybu) za 3,8 milionu Kč je ojedinělá možnost zmocnit se této ikony ve stavu 1A. Asi pořád nic pro nás, normální lidi, ale přesto je to o dost blíž než za obvyklých okolností.

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler