Autoforum

/

Foto: Nissan

S elektrickými auty je spojena spousta problémů, i když se na ně podíváme jen optikou současné ceny resp. hodnoty za peníze či současné použitelnosti. Co z nich ale zbude za 10 let? Zkušenost s Nissanem Leaf z roku 2012 napoví.

Může se zdát, že na elektrických autech nenecháme nit suchou, vrhání světla nejen na jejich silné, ale i na jejich slabé stránky považujeme za svou povinnost. Stejně jako upozorníme řidiče, pokud se zjevně nepřiměřenou rychlostí blíží k místu nehody či jiné silniční komplikaci, je slušné zmínit se před automobilovým světem o tom, že se do problému řítí nesmyslně plošným a nesmyslně tvrdým tlakem na rozmach elektrické mobility.

I kdybychom pominuli všechny ostatní zjevné problémy, které pravidelně zmiňujeme - od ekologické náročnosti výroby a nejasné ekologické bilance provozu ve středně- a dlouhodobém horizontu přes nejasnou ekonomickou výhodnost se započítáním ztráty hodnoty až problematickou praktickou využitelnost - stačí se na věc podívat jedinou optikou. Elektrický pohon aut obecně není nový, nikdy ale nedosáhl jakkoli masivního rozšíření a chybí nám tak spousta dat spojená s jeho dlouhodobým používáním.

Můžete nasimulovat milion věcí, můžete si představovat uživatele od Sahary po Severní pól a stejně nikdy nedomyslíte, co reálně a za jakých okolností budou lidé s těmito vozy dělat a jakým způsobem na to budou reagovat v průběhu času. Co z nich zbude za 5, 7, 12 let? Průměrné stáří auta v Česku je dnes přes 15 let, to je tak strašně dlouhá doba, že absolutně není možné říci, co z dnešních elektrických aut za tu dobu bude. U aut se spalovacími motory je to jasné - takto starý vůz může být klidně dodnes konkurenceschopné, dokonce žádané BMW M3 E92 s 420 koňmi výkonu.

Nechat věcem volný průběh, problémy nevzniknou, nebo jich aspoň nebude tolik. Přirozeně by se nikdy nestalo, aby konzervativní firmy jako VW Group řekly: „A všichni ruce nahoru!” do výroby poslaly nespočet elektrických modelů bez ohledu na téměř nulovou poptávku po nich ve 2/3 Evropy (a ještě větší části celého světa) a čekaly, co se bude dít. K tomuto ale dnes dochází a bez dlouhodobých zkušeností vám k tomu, co z vašeho nového Volkswagenu ID, Škody Enyaq nebo třeba BMW iX zbude za 15 let, může říci automobilka jediné: Nic. Nemá o tom šajn.

Představu si ale naštěstí můžeme udělat sami na základě toho, co je z podobně starých elektroaut dnes. Říkáme podobně, protože nic velkého se v roce 2006 nebo 2007 nevyrábělo, takový Nissan Leaf je ale v produkci od roku 2010 a jeden exemplář z roku 2012 si koupil Rory Reid, bývalý moderátor Top Gearu a dnes člověk, který má na starosti pořady o autech vyráběné pod hlavičkou britského Auto Traderu. Dělá nyní seriál o ojetých elektromobilech a s ohledem na představy svého zaměstnavatele i panující nálady ve Velké Británii je k nim patřičně pozitivní. Fakticky ale jeho koupě Leafu nic moc pěkného nemaluje.

Jeho vůz najel za 9 let necelých 72 tisíc mil, tedy ani ne 116 tisíc km. Ojetina po 9 letech a takové kilometráži, to je pro spoustu lidí voňavka, představte si sotva pořádně jetou Octavii 2,0 TDI z konce cyklu druhé generace. Takové auto stálo jako nové v roce 2012 od 508 900 Kč, dnes jej seženete okolo 230 tisíc Kč, pokud pomineme nejlevnější kusy na trhu. To je pokles hodnoty okolo 300 tisíc a 60 procent, budeme-li předpokládat, že si lidé koupili různé verze s různými pořizovacími cenami. Pořád je to ale nejen neopotřebované, nýbrž plnohodnotné auto, které pořád bude mít naprostou většinu ze svých 140 koní a dojedete s nimi na světa kraj, dokud vám nedojde nafta. A prvnímu majiteli sloužilo 9 let za nějakých 35 tisíc za rok z hlediska ztráty hodnoty.

I Roryho Leaf prý působí jako nový a dá se tomu věřit, problém je ale jak cena, tak využitelnost. Na cenu se tedy dá koukat z pohledu kupujícího pozitivně, vůz jej stál jen 4 500 liber, což je asi 135 tisíc Kč. Jde o skoro o 100 tisíc míň než kolik by jej stála ona Octavia, ale co za ně dostal? Baterii s kapacitou 24 kWh, která měla původně stačit na beztak malých 166 km, teď ale Rory věří, že s ní zvládne 80 km. Osmdesát kilometrů. A to je otázka, zda to bude realita, detailní test jej teprve čeká. Pak může auto 10 hodin nabíjet, protože nabíječka CHAdeMO je v podstatě mrtvá větev vývoje a zbývá vám jen domácí dobíjení třemi kilowatty.

Nemáme pocit, že by to byl skvělý kauf z pozice kupce ojetiny, ale budiž, dá se to vzhledem k ceně a britské realitě vnímat lecjak. O poznání tragičtěji vyznívá bilance pro prvního majitele - ten si koupil tento vůz za 30 tisíc liber, tedy asi 900 tisíc Kč. Nyní jej prodal, za oněch 135 tisíc Kč, jen na pořizovací ceně tedy tratil 765 tisíc korun a 85 tisíc za rok. Ani s novým autem nikam pořádně nedojel a jeho dojezd se jen zkracoval.

To má být budoucnost? Děkujeme za ni, ale snad se raději smíříme s minulostí a nenecháme ji hanit ani z ekologického pohledu. Ona devítiletá Octavie II bude jezdit dalších 10 let a pak možná dalších 10. Leaf tou dobou nebude existovat a pokud ano, tak leda za cenu výměny baterie, do které bude muset být znovu investována spousta vzácných kovů a dalších materiálů. A ta stará skončí kdo ví kde.

Omlouvat pak nic nejde ani tím, že elektromobily jsou dnes dál, a situace je tedy jiná. To jistě jsou, ale to je právě ono - proto je Leaf skoro nepoužitelný a skoro bezcenný. Vývoj pokročil, půjde dál a současné modely budou za 9 let stejně marné jako Leaf dnes. Však vymanit se z toho nedokáže ani Tesla, jak jsme si ukazovali nedávno.

Zaplavit těmito auty svět dnes, v této fázi vývoje a s aktuálními „znalostmi” o jejich budoucí existenci nemá s ekologií nic společného. A především to nemá nic společného se zdravým rozumem - vývoj techniky musí probíhat přirozeně s ohledem na všechny myslitelné faktory, ne pod taktovkou politiků vidících jen nulové emise CO2 u neexistujících výfuků.

Zdroj: [https://www.youtube.com/channel/UC7Dh_sbcNd4BCXQkAqPM1AQ AutoTrader@Youtube]

Petr Miler