Autoforum

/

Foto: Fiat

Ne snad, že bychom to nevěděli, jedna věc je ale být o něčem podobném přesvědčen, druhá to slyšet přímo od výrobce. Honda a Fiat už se nepřetvařují.

Už když šéf Fiatu začal před pár lety otevřeněji mluvit o elektrickém modelu 500e, dodával rovnou, kolik peněz automobilka prodělá prodejem jednoho každého exempláře. Mohli jste se ptát, proč tedy takové auto vůbec chce vyrábět, možných odpovědí se ale nabízela řada. Tou nejracionálnější byl „pojízdný marketing” - vyrobíme pár set aut s „nulovými emisemi” a ukážeme světu, jak jsme odpovědná společnost (vyrábějící miliony jiných aut s „nenulovými emisemi”). Je to v podstatě hloupost, mnozí lidé ale jsou hloupí a i podobné laciné gesto mohou vnímat jako významný signál.

Později se ovšem začalo ukazovat to, co svého času automobilovým odvětvím zdaleka nerezonovalo tak moc, jako dnes. Že existují plány, nebo rovnou už schválené programy, které budou na jedné straně penalizovat výrobce konvenčních automobilů za vypouštěné emise CO2 nad určitý limit a na druhé straně nejen nepenalizovat, ale dokonce odměňovat výrobce vozů, které daných hranic nedosáhnou. Zcela zvláštních výhod pak bylo dopřáno výrobcům elektromobilů, jejichž nulové emise CO2 (jakkoli reálně takové samozřejmě nejsou, jen nepřímo) znamenají velké, zpravidla nepřímé dotace na jejich výrobu.

Evropskou legislativu jsme si za poslední léta museli chtě nechtě osvojit a naše pravidelné čtenáře jistě nepřekvapí zopakování faktu, že v Evropě budou výrobci za každý prodaný elektromobil brzy zvýhodňováni započítáním 2,5násobku nulových emisí (tedy jako by prodali 2,5 auta a ne jedno) do celkového průměru svých prodaných aut. Pokud si vezmete, že nad hranicí 130 gramů (aktuálně o pár gramů vyšší, ale to tady není podstatné), se za každé prodané auto a gram CO2 platí 95 Eur, pak není těžké si spočítat, že započítání 2,5násobku vozu s nulovými emisemi znamená nepřímou dotaci (jde o úlevu na pokutách za jiné prodané modely) 2,5 x 130 x 95 Eur na každý z nich. Ve výsledku jde o skoro 31 tisíc Eur, které díky jednomu prodanému elektromobilu nemusíte platit do evropsko-unijní kasy a to už je suma, pro kterou má smysl vývoj či výrobu kdejakého elektrického nesmyslu pořádně zadotovat.

Od letošního ledna se nulové emise započítávají jen jednou, a to zjevně pořád není dost, aby to v Evropě eliminovalo všechny vícenáklady vývoje a výroby elektrických aut a dostalo je to v Evropě na konkurenceschopnou cenovou úroveň (třeba nový VW e-up! je dobrým příkladem). Jinde ale buď přidávají ještě něco navíc a rázem vše „funguje” (viz Norsko) nebo je systém rovnou nastaven „výhodněji” a výrobcům prostě nezbude než nějaký elektromobil vyrábět a prodávat. A tím se oklikou dostáváme zpět na začátek příběhu.

Onen Fiat 500e se totiž letos dostal na trh, prodává se ale jen v Kalifornii. Fiat časem hrdě hlásil: „Vyprodáno!” když však byl tázán, kolik aut tedy vlastně prodal, už mlčel. Podobná situace obchází i elektrickou Hondu Fit (Jazz) EV, která je k mání na vícero místech Spojených států, opět ale hlavně v Kalifornii. I Honda, tedy už méně hrdě, říká: „Pro letošek vyprodáno,” a nebojí se přidat i další detaily - po tři roky prodeje chce vlastně ani ne prodat, ale pronajmout (přímá koupě vůbec není možná) 1 100 Fitů EV, tedy ani ne 400 za rok. Prodávat je může 200 dealerů, kteří tak pracují s přibližně dvěma auty ročně, více jich prostě nedostanou.

Poptávka vzhledem k čerstvě snížené ceně tyto možnosti dealerů překračuje, to samé platí v případě Fiatu 500e. Sama automobilka dokonce poptávku označuje za „absolutně fantastickou”. Američané v takovém případě logicky očekávají, že poptávka převyšující nabídku povede ke zvýšení nabídky a přesně na to se ptali Hondy a Fiatu kolegové z Green Car Reports. Od obou firem se ale dozvěděli jasné: „Ne.” Ani v jednom případě nebude nabídka navýšena, i kdyby zájem byl jakkoli velký. Budou pouze přesně naplněny původní kvóty a více ani ťuk.

Tohle už se dá těžko nějak „okecat” a obě firmy šly s pravdou ven - auta považují za prostředek pro naplnění požadavků regulací, ne skutečný tržní artikl. Týká se to hlavně Kalifornie, která od letošního ledna vyžaduje po výrobcích prodej určitého množství aut s „nulovými emisemi”, jinak si automobilky musí koupit „emisní povolenky” od výrobců elektromobilů a dotovat jejich ztrátový byznys. To se asi Fiatu a Hondě nechtělo a stvořili si vlastní ztrátový podnik, řada ostatních se zřejmě rozhodla více či méně ochotně subvencovat hlavně černou díru jménem Tesla Motors. Do té jen za první kvartál letošního roku přiteklo za prodej povolenek 68 milionů dolarů, což mělo větší než velký vliv na její první hrubý kvartální zisk ve výši 11 milionů dolarů.

Jak už jsme zmínili v úvodu, není to nic překvapivého, sami si to můžete domyslet a ostatně i některé automobilky takové zdůvodněni už dříve naznačovaly. Slyšet to takto natvrdo hned od dvou z nich je ale trochu jiná káva. Kdyby tedy snad někdo pochyboval nad tím, proč se dnes na otevřeném trhu trhu takřka neuplatnitelné elektromobily vůbec vyvíjejí a vyrábějí, tady má odpověď. Nejde často ani marketing, ani o víru v budoucí uplatnitelnost podobných řešení na trhu, ani nic podobně, byť jen trochu racionálního. Jde o ryzí zelený oportunismus, auta ušitá na míru tržním regulacím, jejichž ztrátová výroba se vyplatí více než placení pokut státnímu aparátu. A budeme-li trochu paranoidní, pak jsou nechtěně šitá i na míru zájmů těch, kteří z včasné přípravy na tento stav dokáží profitovat. Pořád totiž ještě platí, že to, na čem jedni ztrácí, dává jiným vydělat...

Honda to v případě elektrického Fitu alias Jazzu vidí podobně

Zdroj: Green Car Reports

Petr Miler