Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Šéfové Ferrari turba kritizují, před veřejností je ale hájí. V8 turbo prý má i podmanivý zvuk a je efektivní.

Debata o Ferrari a turbodmychadlech se vede už dlouho a ještě notnou dobu tu s námi bude. Jistě, F40 měla osmiválec se dvěma turby a také to bylo po dobu pár let nejrychlejší auto na světě. Jenže tehdy, v 80. letech, byla turba cestou k vyššímu výkonu. Dnes je přeplňování spíše prostředkem k dosažení nižší normované spotřeby a výkon budiž benefitem. Ostatně, proč atmosférické motory dnes z trhu mizí, jsme podrobně probírali nedávno.

Stranou nemůžeme nechat, že jsme si během posledních pětadvacet let zvykli na nová a vpravdě úchvatná Ferrari s uječenými a charakterními atmosférickými motory, které bylo potřeba skutečně ždímat, aby předvedly, co všechno umí. Nová Ferrari s turbodmychadly tak nejsou nijak lákavou představou, protože ve srovnání s jen pár let starými stroji selhávají jak zvukem, tak i třeba odezvou na pokyny vydávané plynovým pedálem. A nakonec ani spotřeba u nich při opravdu ostré jízdě není nižší, právě naopak.

To není náš výmysl, přímo jeden z technických manažerů Ferrari nedávno hovořil o tom, že turba jsou zlo a popsal i všechny podstatné důvody. Už tehdy jsme ale věděli, že nástupce či spíše evoluce modelu 458 Italia bude mít turbodmychadla a automobilka tak hraje dvojí hru - na jednu stranu turbomotory potajmu odsuzuje, ve skutečnosti jimi ale své vozy stejně osadí. Definitivně to o pár dnů později potvrdil oficiální debut 488 GTB, které jsme si nedávno mohli také prohlédnout na oficiálním videu. V něm pořád čekáte, kdy už skončí hudba a řidič na to pořádně šlápne a vy uslyšíte 670 turbokoní těsně před omezovačem otáček, ale nic takového se nekoná. Motor si jen tak pobrukuje svou smutnou melodii v rytmu nuceného plnění.

Ferrari mohlo říci i oficiálně něco ve stylu „takhle jsme to nechtěli, ale prostě jsme museli”, jenže to by asi mnoho nadšení mezi potenciálními zákazníky nevyvolalo. Vyjádření automobilky Ferrari na adresu turbodmychadel tak nekončí a teď tu máme i oficiální komentáře k tomu, jak to s turby 3,9litrového osmiválce ve 488 GTB skutečně je.

Výrobce motor brání, prý je odezva na sešlápnutí plynu pouhých 0,8 vteřiny na třetí rychlost v otáčkách 2 000 za minutu. Pravda, jsou to na tento motor docela nízké a ne zcela typické otáčky, ve vyšších bude odezva rychlejší, přesto nemáme pocit, že by tu bylo něco k chlubení. Osm desetin sekundy je na něco jako odezva plynu vážně hodně dlouhá doba, skoro celá sekunda, zkuste si ji odpočítat sami ve své mysli. Vyjádření je to o to podivnější, když automobilka na jiných místech svých tiskových materiálů praví, že „tento 3,9litrový motor je nejvíce na výkon orientovanou jednotkou vzpínajícího se koně s nulovým turbolagem a unikátním, podmanivým zvukem.”

Z těchto slov stříká marketing na všechny strany a skoro máme problém jim věřit i ten objem. Ale nejvíc do očí bijí slova „nulový turbolag”, protože 0,8 vteřiny a 0,0 vteřiny je dost velký rozdíl. Když byl Amedeo Felisa, výkonný ředitel Ferrari, v Ženevě tázán na to, jak Ferrari definuje turbolag, uvedl, že to je „čas, který motor potřebuje, aby se dostal z klidového stavu na 80 % točivého momentu”. Pokud bychom „tubrodíru” definovali rozdíl mezi dodávkou nulové a plné síly, bude zmíněná doba ještě delší.

Je pravděpodobné, že se Ferrari zmatečně vyjadřuje záměrně, protože nechce lhát, ale zároveň nechce přiznat, že je nový v určitých ohledech horší než ten předchozí. Je jisté, že ví, jaká je pravda, přesto o zvolené cestě nepochybuje. „Přeplňování je nejefektivnější řešení pro budoucnost,” zopakoval Felisa. „Konkrétní řešení závisí na konkrétním autě - dočkejte času. Kvůli spotřebě musíme turba používat,” dodal, ač jeho kolega nedávno právě spotřebu při zátěži typické pro sportovní auto zmiňoval jako minus. Felisa dále vyloučil přeplňované dvanáctiválce, prý nedávají smysl. „Mohli bychom dát dvanáctiválci turbo, ale to bychom se posunuli někam k 1 000 koní,” přemýšlí šéf Ferrari a naráží tím na fakt, že 6,3litrová V12 v modelu F12berlinetta má 730 koní i s atmosférickým plněním.

Další budoucnost motorů Ferrari je také zatím přinejmenším nejistá. Dvanáctiválce s největší pravděpodobností zůstanou, možná k nim ale přibude v nějaké formě elektřina. Neočekávejme přímo Prius, elektromotory by třeba mohly být zabudovány v převodovkách a jen pomáhat s rozjezdem. Anebo by Ferrari mohlo jít cestou mikrohybridů, tedy strojů, které mají baterie hybridu, ale v podstatě jen k rozšíření start-stopu a čistě na elektřinu jezdit nemohou. Zde však pouze spekulujeme.

Budoucnost Ferrari také může zahrnovat různé motory v jednom autě, jak Felisa naznačil, a to možná ještě letos. Nečekejte nic na způsob 488 GTO s atmosférickou V12, bohužel, ale spíš něco jako faceliftovaný model FF, do kterého bude možno si pořídit V8 s elektrickými turby anebo V12 s nějakou formou hybridní technologie.

Příští rok by se mohl objevit facelift zmíněné F12berlinetty, nakolik ale zůstane u atmosférického motoru bez elektrické asistence, je zatím příliš brzy spekulovat. A v roce 2017 by se měla dostat na svět nová generace Californie, kde s přeplňováním a/nebo elektřinou můžeme počítat určitě. Do roku 2020 mají také některé stroje dostat downsizovaný šestiválec, u kterého se spekuluje o objemu 2,9 litru a výkonu okolo 500 koní. Možná se tak můžeme těšit na nové „baby Ferrari”.

Felisa nicméně věří, že se značce podaří udržet dvanáctiválec v nabídce i navzdory přísným emisním limitům roku 2020. Podle Sergia Marchionneho, hlavy koncernu FCA, bude vztah limitů k Ferrari nestandardní, protože na tuto značku regulátoři nahlížejí jako na maloobjemovou po stránce výroby. Co přesně tohle může znamenat, se zatím musíme nechat překvapit, jisté pokrytectví Ferrari ale až tak překvapivé není - že automobilky dělají, co vlastně nechtějí a s bruselským samopalem u hlavy to nakonec prezentují nastolenou cestu jako ideální, bohužel není nic nového...

Tip: Projděte si všechny novinky ženevského autosalonu 2015, máme pro vás i galerii živých fotografií přímo z Ženevy.

Zdroj: Motoring

Marek Bednář