Autoforum

/

Foto: Infraleuna, tiskové materiály

Palivo budoucnosti? I tento incident ukazuje, že už teď máme k dispozici lepší a efektivnější možnosti. Ačkoli vodík může být uživatelsky příjemnější alternativou k bateriové elektromobilitě, úskalí efektivity a bezpečnosti jeho skladování jsou nepřehlédnutelná.

Jsme přesvědčeni, že jakmile se objeví ve vší komplexnosti zásadně lepší řešení pohonu aut, než jaká představují ta dnes dostupná, prosadí se téměř okamžitě samo. Čeho jsme tedy nyní svědky, není žádná evoluce, je to politický diktát, který tlačí do popředí řešení více či méně horší, která se sama neúspěšně pokoušela prosadit už mnohokrát.

O bateriové elektromobilitě mluvíme skoro každou hodinu, a tak na tomto místě nemá smysl dlouze opakovat její přednosti a nedostatky. Na jednu stranu sice můžeme kvitovat, že je efektivní v oblasti přeměny elektrické energie na tu pohybovou, ale to je tak všechno. Efektivita výroby samotné elektřiny je zvláštní téma, k tomu je tu její přenos, transformace, dobíjení a v neposlední řadě ukládání. Dokud nemáme k dispozici lepší baterie než takové, které jsou ekvivalentem velmi palivové nádrže na 10 až 20 litrů nafty, přičemž i takové množství energie doplňujete v nejlepším případě desítky minut, není to k ničemu.

Právě proto jsou vkládány nemalé naděje do vodíku, který může posloužit i elektromobilům skrze palivové články. Řeší ale v podstatě jen poslední zmíněný problém (dá se snadno a rychle dotankovat a posloužit s patřičnou nádrží jako relativně vydatný zdroj energie), jinak neřeší nic (pořád se musí vyrábět z elektřiny) a nové problémy přidává, neboť je nutné jej složitě a energeticky náročně skladovat zkapalněný, tedy zchlazený.

Leckoho tak už napadlo, že by jej bylo možné spalovat v (prakticky) dosavadních motorech, které by byly pouze upraveny na spalování vodíku. Je to funkční a čisté řešení, to ano, odpadají další problémy se spalovacími články a na ně navazujícími prvky (pořád to nejde úplně bez klasické baterie), problém se skladováním ale zůstává uvnitř aut i mimo ne. Vždy nám tak vytane na mysli otázka: Proč vlastně vodík? Je to v tomto případě pořád jen syntetické palivo, které ale umíme vyrobit i v podobě, kdy vůbec není nutné upravovat existující motory, budovat nové čerpací stanice a především se potýkat se složitým skladováním. Sami nejspíš víte, že třeba taková nafta je jako palivo velmi stabilní a můžete ji nedbale převážet v plastovém kanystru skoro bez ohledu na okolní teplotu apod. Syntetická nafta je to samé. A zkuste si to s vodíkem...

Že vodík umí být „prevít”, ukazuje incident, který s menším časovým odstupem vytáhli na světlo světa kolegové z Auto Bildu. V technologickém parku ve městě Leuna totiž došlo u firmy Infraleuna na výbuch kamionu převážejícího vodík. A mateřská společnost Linde až do prošetření incidentu pozastavila distribuci vodíku po Německu, aby se podobný problém neopakoval.

Právě to je důvod toho, že i když je vodíku obecně dostatek, síť čerpacích stanic v Německu je momentálně paralyzovaná a jeho dostupnost na některých místech je omezená. Přičemž vše jen připomíná rizika spojené s tímto plynem - převáží se zchlazený v natlakovaných bombách, které se mohou snadno změnit v bomby skutečné. I když Infraleuna poněkud úsměvně hovoří o tom, že při incidentu došlo jen k deflagraci, což je z definice „šíření výbuchu hmotou výbušniny stoupající rychlostí nedosahující rychlosti detonace”. To jsme si oddychli...

Jak dlouho bude distribuce vodíku s pomocí kamionů firmy mimo provoz, nebylo upřesněno. Jejich výpadek nicméně zatím neměl vliv na ceny. Incident měli navíc hasiči společnosti Linde velmi rychle pod kontrolou a obešel se bez zranění. Poukázal však na to, že pokud bychom se v budoucnu měli na vodík spoléhat ve větší míře než nyní, je třeba vyřešit zásobování. Mimo to ani jeho výroba není energeticky nenáročná. Pročež jsme znovu u toho, že jde o řešení, které může fungovat někde a nějak.

Máme pocit, že to je další slepá větev vývoje, sázka na špatného koně, který se jeví být nekonkurenceschopným už vedle starých klusáků, kteří jsou tu dávno s námi. Tak proč přepřahat? Když už vsadit na méně efektivní řešení, které alespoň eliminuje emise CO2, pakliže mají být takovým zlem, syntetická paliva se jeví být celkově násobně efektivnější cestou, u které je problematická jen jejich výroba.

Němci to tak ale asi nevidí, a tak pro zásobování vodíkem už schválili nový plán, jenž počítá s vybudováním „páteřní sítě“ obsluhující zhruba 9 tisíc kilometrů příslušných dálnic a silnic. Vzniknout má být roku 2032, přičemž zásobovat má nejen řidiče osobních a nákladních aut, ale rovněž vodní či leteckou dopravu. Podle nás vyhozené peníze. Snad z toho aspoň nebudou další kamiony vyhozené do vzduchu...

Zdroje: Auto Bild, Infraleuna

Petr Prokopec