Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jen bruselský idiot si může stěžovat na něco, co sám způsobil. To nyní dělá EU - brojí proti automobilkám, jež prý lžou zákazníkům o spotřebě.

Omlouvám se za jadrnější slovník, ale toto mě opravdu zvedlo ze židle. Evropská komise si nechala vypracovat studii, která ji prozradila, že současné automobily mají vyšší skutečnou spotřebu a produkují více emisí, než jejich výrobci uvádějí. Podle tvůrců studie poklesly průměrné papírové emise CO2 resp. spotřeba paliva mezi léty 2002 a 2010 z 167,2 gramů CO2 na kilometr (spotřeba cca 6,97 litru benzinu na 100 km) na 140,4 g CO2/km (cca 5,85 l/100 km), což údajně neodpovídá realitě. Z rozdílu 26,8 g/km bylo prý snížení o 9,1 g/km (cca 0,38 l/100 km) docíleno „využíváním děr v testovací proceduře” a zákazníci s tímto zlepšením nemohou reálně počítat.

Zní to velmi bohulibě, neboť taková slova jen reflektují to, co zažíváme každý den. Papírová spotřeba se ke všemu za posledních 10 roků snížila ještě výrazněji, neboť její pokles nabral ty pravé grády teprve v posledních letech, která studie vůbec nebere v potaz. Za rok 2011 činily průměrné emise oxidu uhličitého u všech aut prodaných v EU 135,7 g CO2/km (5,65 l benzinu/ 100 km), za rok 2012 (leden-září, kompletní statistiky zatím nejsou k dispozici, výsledné číslo ale bude ještě nižší) pak 131,9 g CO2/km. To odpovídá spotřebě asi 5,49 l benzinu na 100 km.

Měli bychom tu tedy mít mezi léty 2002 a 2012 pokles spotřeby o téměř 1,5 litru benzinu na 100 km (a nebo 1,32 litru nafty, emise CO2 obou paliv jsou odlišné) neboli o 21,2 procenta. Máte pocit, že se spotřeba vašeho auta, pokud jste jezdili něčím novým v roce 2002 i 2012, jde o srovnatelné vozy a nezměnili jste třeba benzinový motor za naftový, klesla o pětinu? Pokud ano, tak vám z celého srdce gratuluji, já ho nemám. A podle rychlého průzkumu mezi kolegy z redakce, kteří za posledních deset let vyzkoušeli stovky aut všeho druhu, jej nemá nikdo. Zachování statu quo je spíše úspěch - neříkám, že se nestalo nic pozitivního, vzhledem k nárůstu hmotnosti aut za stejný časový úsek ale se zázračně vyšší efektivitou reálně počítat nelze.

Takže EU vlastně říká pravdu. Zlé automobilky nás vodí za nos, skvělí bruselští úřednici to odhalili a teď nám zajistí růžovější budoucnost, jako ostatně vždy. Tomuhle vážně věříte? Pak jste úplně vedle.

Ano, normovaná spotřeba neodpovídá realitě, ale na to snad nemusíme dělat žádnou studii. Je to naprosto zjevné a zejména za poslední léta se nůžky mezi zlepšováním papírových a reálných hodnot značně rozevírají. Neplatí přitom, že automobilky tu a tam využívají děr v testovací proceduře, to bylo relevantní možná v onom roce 2011, v posledních letech už zajely do jedné velké díry s celými auty. Konstrukce nových automobilů jsou dnes do značné míry postavené na tom, aby výsledné vozy vykazovaly co nejnižší normovanou spotřebu - v praxi pak aplikované změny sice fungovat mohou, vesměs ale fungují jen někdy a jen pro někoho. Právě proto jsme svědky toho, jak má nový vůz o desítky procent nižší papírovou spotřebu než jeho předchozí generace, když si ho ale koupíte, podstatné rozdíly obvykle neodhalíte. Výjimky existují, ale jsou to opravdu jen výjimky.

Ptát se tedy nemusíme na to, zda se tohle děje, nýbrž proč se to děje. A v tomto směru má EU na hlavě pořádnou hroudu másla, neboť jsou to právě její opatření, která donutila výrobce snažit se do všemožných děr vejít a z papírové spotřeby udělat z hlediska zákazníka bezcenný cár papíru. Je to trochu složitější příběh, ale pokusím se vás jím neunavit.

Smysl normované spotřeby nezdevastovali výrobci, ale pokuty EU

Úvodem mohu říci, že v obecné rovině nemám proti určité jednotné metodice na zjišťování spotřeby paliva zhola nic. Pokud zůstane jen informací, je to prostě údaj, který někdo může brát v potaz a jiný ne. Jistě teď namítáte, že je to nesmysl a že za normovanou spotřebu snad nikdo nikdy nejezdil. Máte pravdu, ale ono je to jedno - metodiku můžete udělat jakkoli a stejně nebude reflektovat právě vaši realitu. Je to ale samo o sobě problémem?

Měření spotřeby paliva u aut podle nějaké normy smysl má, pokud ovšem zůstane v rovině informace. Pak může být dobrým sluhou. Jakmile se stane základem pro rozdávání drastických pokud, snadno se z ní stane zlý pán

Po mém soudu nikoli. Málokteré auto je schopno jezdit vysoce efektivně ve všech jízdních režimech, a tak pro nějaký musí být optimalizováno. Otázkou je, pro jaký. Racionalita zde automobilkám velela vždy jasně - norma je sice pěkná věc a nízká papírová spotřeba se dá dobře prodat, přinese to ale leda krátkodobý efekt. Mnohem udržitelnější je optimalizace s ohledem na skutečný jízdní profil zákazníka, který bude s autem dlouhodobě spokojen. A to se také roky dělo - někdy se pochopitelně mohly oba přístupy překrývat, podívejte se ale třeba na 10-20 let staré hodnoty normované spotřeby benzinových BMW, u kterých se v posledních letech normované hodnoty snižují nejrychleji. To jsou ve srovnání s dneškem hausnumera, přesto je třeba říci, že pokud s BMW pojedete jako s BMW (snad netřeba rozvádět), roztrhá takhle staré auto lecjakou dnešní novinku na hadry. Dočkáte se třeba až poloviční spotřeby při úplně stejně rychlé jízdě. A i kdyby byla jen stejná, svědčí to cosi o tom, že naladění auta nabralo jiný směr.

Jak je to možné? Ropná lobby, sabotáž, spiknutí? Ani ne, problém nastal tehdy, když se z normované spotřeby stal údaj pro určování pokut za její nadlimitní hodnoty resp. v momentě, kdy bylo jasné, že tento stav jednou nastane. V Evropě na to jdeme skrze emise CO2 (ale to je jen přímý ekvivalent, viz výše), v Americe napřímo za spotřebu nad určitou hodnotu (ne tak drasticky, zatím, ale dlouhodoběji). Teprve tento krok změnil informaci v diktát, posunul a dále bude posouvat možnost automobilek vybrat si svou optimalizaci pohonné jednotky s ohledem na preference klientů v nutnost přizpůsobovat naladění jediné normě, která je stejná pro Dacii Sandero i Lamborghini Aventador. Teprve tento posun udělal z normovaných hodnot pro zákazníky prakticky bezcennou informaci a zároveň se začal dotýkat aut samých.

Zde opravdu není na místě zlobit se na strůjce oněch norem, třebaže se realitě až tak neblíží. Myslím, že oni se snažili, třeba v USA snad až moc - podívejte se na testovací schema americké EPA, to je výplod mysli šíleného vědce, něco tak strašně složitého, že být výrobcem aut, investuji v prvé řadě do zásahu snipera, abych se podobně složitého testování zbavil. Evropský test je jednodušší (také kvůli tomu vykazuje nižší hodnoty), ale i kdyby nebyl, nejde v tuto chvíli o rozhodující záležitost. Klíčové je to, s jakou vidinou se výrobci snaží tomuto testu vyhovět.

Toto je schema testování normované spotřeby podle americké EPA. Bylo by asi dost nešťastné obviňovat jeho autory z povrchnosti...

V momentě, kdy je, nebo spíše brzy bude (zatím existují úlevy a omezení) každý gram CO2 nad hranici 130 a později 95 g CO2 na kilometr pokutovat 95 Eury neboli skoro 2,5 tisíci Kč, je naprosto jasné, že výrobcům nepůjde o nic jiného, než dosáhnout v testu co nejnižších hodnot. Je to už dnes pro úspěch vozu na trhu určující mnohem více, než pohled zákazníka na hodnotu 6,4 nebo 6,9 litru benzinu u kombinované spotřeby. Buďme k sobě upřímní, tohle je pod rozlišovací schopnost většiny klientely. Z hlediska pokut je to ale o 12 g CO2 na km více a to znamená zátěž 30 tisíc Kč u jednoho prodaného vozu. Řekněme, že půjde o auto za 300 tisíc, pak jde o 10 procent ceny. To je v rámci marží výrobců a zejména dealerů obrovské číslo a z ničeho jiného se vzít nemůže.

Právě tato praxe způsobila, že auta se dnes optimalizují pro normy tak moc, že zákazník už se krčí kdesi v koutku. Proto také došlo k oddálení hodnot normované spotřeby od té skutečné (obojí mohlo klesnout, ale nestejně výrazně). Jistěže to musejí být automobilky, které se o tento rozdíl fakticky postarají, ale dělaly by to, kdyby pod krkem neměly modrý nůž se zlatými hvězdami? Jsem si jist, že nikoli, alespoň ne v míře, se kterou se dnes běžně setkáváme.

Pokuty od EU za nadlimitní spotřebu paliva dnes jednání automobilek ovlivňují jak nic jiného. Například Toyota GT 86 má kombinovanou papírovou spotřebu 7,8 litru benzinu na 100 km, což odpovídá 181 g CO2/km a výhledově pokutě do kasy EU ve výši okolo 120 tisíc Kč za každé prodané auto.

Kdo tady komu vlastně lže?

Za všechny příklady mohu uvést jeden vážně dobrý, facelift Mercedesu C pro rok 2011. Ten např. u verze C 350 snížil spotřebu motoru o 31 procent. Místo 9,9 litru benzinu tento vůz najednou podle stejné normy spotřebovává 6,8 litru. Copak se asi stalo? Je snad možné, aby se změnila reálná efektivita celého stroje o třetinu v rámci pouhého faceliftu, když i uvedení první verze vozu na trh jistě přecházela léta piplální inženýrů Daimleru? No jistě že není, o něco se zvýšit skutečně mohla, ale více než pár procent by byl zázrak, však technicky se toho na voze mnoho nezměnilo.

To podstatné vyplynulo z optimalizace pro normy - přidaly se vesměs softwarové úpravy jako start/stop, oblíbené delší převody a další novinky, které v eurotestu zaručeně fungují, a zázrak byl na světě. Myslíte si, že nějaký zákazník, který si koupil po tomto roce Céčko místo téhož auta před facelftem, začal bez ohledu na styl jezdit o třetinu úsporněji? Řeknu vám to rovnou: ani omylem.

Ano, tohle je opravdu lež a jen jedna z mnoha. Ale lžou skutečně automobilky zákazníkům? To si nemyslím, ony lžou normám, lžou EU, protože k tomu byly donuceny naprosto pod pohrůžkou ekonomické vraždy skrze pokuty za nadlimitní spotřebu. Z těchto lží nelze vinit automobilky, ony se pod tlakem okolností chovají racionálně. Na místě je vinit stupidní regulace a jejich strůjce, kteří se snaží efektivitu nařídit, přitom ona přirozeně vzniká i bez nich. A na rozdíl od této umělé je skutečná, beroucí ohled na lidskou rozmanitost a potřeby zákazníka toho kterého auta.

Aktuální Mercedes C je dobré auto, jeho facelift ale, při vší úctě, reálnou spotřebu o třetinu nesnížil

Tento tlak EU je tím pravým zlem, protože ovlivňuje samotné fungování auta nežádoucím směrem. Reálná spotřeba se změnila minimálně nebo vůbec, tabulková o parník, faktické fungování auta ale mohlo být při této snaze leda poškozeno uživatelsky méně přívětivou elektronikou nebo nesmyslně dlouhými převody. Pro zákazníka se toho opravdu pozitivního stalo jen velmi málo.

EU musí začít sama u sebe

Přijde mi být nehorázné, aby si EU vůbec nechávala takovou studii vypracovat, natož aby na jejím základě zaznívaly z jejího nitra názory typu: „Lidé by měli být naprosto pobouřeni. To je jen braní peněz z jejich kapes. Průmysl se záměrně vyhýbá nastaveným procedurám,” jaký citovala agentura Reuters.

Ve studii sice zaznívá i to, že automobilky používají rovněž některé nestandardní podmínky, jako testování na površích kladoucích nerealisticky nízký odpor, ale tohle přece není to, co papírovou spotřebu snížilo o desítky procent, aniž by se ta skutečná podstatně změnila. Jsou to oportunistické změny v konstrukci samotného auta, které nůžky rozevřely a které automobilky dělají jen a pouze kvůli snížení pokut odváděných Evropské unii. EU je ten zloděj, který křičí, aby byl pachatel dopaden a snaží se vinu svést na jiné. Odpovědnost přitom nese Unie sama.

Nebo si snad myslíte, že by auta jako Lexus GS 250 nebo Opel Astra 1,4 Turbo (a to jsou jen extrémní případy, postižený je dnes skoro každý vůz) měly převodovky podobné té v Chevroletu Corvette, kdyby výrobci mohli o použité technice rozhodovat svobodně a volit racionálně optimální řešení? Že by skoro všechna auta byla povinně vybavena trvale nevypínatelným systémem start/stop, který může náklady na provoz auta leckomu i zvýšit? Že by vznikaly devíti- nebo i desetistupňové automaty, které už reálnou provozní efektivitu podstatně nezvyšují, přitom stojí zákazníky další peníze, které reflektují jejich vývoj a výrobu? Že by automobilům byly ad absurdum „zmenšovány” motory, i když tento přístup v reálném světě nepřináší očekávané výsledky?

Povinný start/stop, superdlouhé převodovky nebo bezhlavý downsizing motorů jsou v prvé řadě oportunistickou reakcí na jednání EU - více pomáhají normované spotřebě než reálné efektivitě.

A to jsou v podstatě jen povrchnosti. Vznikla by snad i celá auta jako Opel Ampera, která mají údajnou spotřebu 1,2 litru benzinu na 100 km, i když reálně jezdí za 7? Na tohle ani Evropská unie nemůže říci, že nějaký výrobce „využil díry”, on jen udělal to, k čemu byl EU přímo vybízen a o čem sama Unie musela vědět, že se na základě jejích pobídek stane. A že to s realitou pochopitelně nemá nic společného. Když si zítra koupím Amperu a budu jezdit za 7 litrů, půjdu si stěžovat do Opelu? To bych musel být blázen, autorem pokřiveného zrcadla je sama EU.

Pokud vám to nedochází, je to v principu totéž, jako učebnicový případ z ekonomické literatury - daň z nemovitosti založená na počtu oken, která byla v minulosti zavedena v několika evropských zemích. Lidé pak pochopitelně začali stavět domy s minimálním množstvím skutečných oken, aby se daním vyhnuli, stavby ale byly obdařeny okny falešnými, aby dům alespoň nevypadal hloupě. Kdyby si pak státy nechaly udělat studii, na jejímž konci by stálo „stavitelé domů šidí jejich kupce, když jim nabízejí domy s propustností světla, která neodpovídá z vnějšku viditelnému počtu oken”, co byste si o nich asi mysleli?

To samé je dnešní chování EU. Je to její „daň ze spotřeby paliva”, která donutila automobilky dělat všechno proto, aby se jí vyhnuly. Že využívají všech možností, aby to učinily, poškozují tím výsledný produkt a ve výsledku i zákazníka, je logický dopad, který netřeba studovat. A stejně tak je zřejmé, kdo za něj nese odpovědnost.

Pokud chce EU tento dopad eliminovat, musí změnit svůj přístup k věci a odstranit zmíněné drastické pokuty, které nutí výrobce chovat se iracionálně. Pokud EU jen změní metodiku, jak má v úmyslu, nedosáhne ničeho jiného, než že budou hledány a nalezeny jiné díry, které povedou k témuž, k čemu nás dovedla dosavadní praxe, akorát jinými cestami. EU ostatně sama předem přiznává, že nový způsob měření spotřeby, který chce zavést do roku 2016, „nezalátá všechny díry” a že pouze „zmírní” dopad některých volnějších interpretací, neboť „jisté tolerance jsou nutné z praktických důvodů”.

Jinými slovy: nezmění se nic a EU se dnes jen snaží zlepšit si svou image před „prostým lidem” a ukázat, že jsou to ty „ošklivé automobilky”, které jej vodí za nos. Nevěřte jí to, není to pravda, za dnešní stav je odpovědná v prvé řadě sama EU a její představitelé.

Lidé jako José Manuel Barroso jsou těmi, kteří drží v ruce otěže. Svalovat vinu za vlastní pochybení na jiné je po mém soudu uboze průhledné svatouškovství

Zdroje: Reuters, EPA, Europa.eu

Walter Kraft