Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Už jsme poznali různé zoufalé pokusy přisoudit tomuto druhu aut vlastnosti, které prokazatelně nemají, žádný se ale svou absurditou nepřiblížil tomuto. Dopouštět se podobných závěrů na základě pouhých očekávání v momentě, kdy ve větším počtu neexistují opravdu masově vyráběné elektromobily starší 10 let, je směšné.

V minulém roce jsme se hojně věnovali dění ve Velké Británii, kde najeli na ještě jinou formu „elektrické totality”. Tamní politici se totiž rozhodli, že budou ještě bruselštejší než sám Brusel, a proto veřejnosti skrytým, ale o to brutálnějším způsobem zajistí rozmach elektromobilů za každou cenu. Loni tedy jejich podíl na celkových prodejích každého výrobce měl dosáhnout 22 procent, pro letošek se počítá dokonce se 33 procenty. Kdo to nesplní, zaplatí 15 tisíc liber, dnes asi 450 tisíc korun, za každé prodané spalovací auto nad plán.

Ani loňská kvóta ale nebyla dodržena, a to přesto, že výrobci přišli o 4 miliardy liber neboli o přibližně 121 miliard korun na slevách za elektrická auta, která se v posledních měsících roku takto pokoušeli prodat a plán splnit. Budou tedy muset znovu platit. Pro letošek je tak ještě méně reálné, že by se cíl podařilo splnit, a tak možná dojde na snížení požadované kvóty - ovšem i zvažovaných 28 procent je kávou tak silnou, že pro některé půjde o smrtící opatření.

Vlastně tak ani není překvapením, že právě v Británii byla aktuálně zveřejněna studie, která staví elektromobily do mimořádně dobrého světla, a přisuzuje jim delší, v průměru víc jak 18letou průměrnou životnost. Jde o reálnou vědeckou práci, která byla zveřejněna mj. v magazínu Nature, lokální média jako Auto Express pak zveřejňují její závěry, jako by šlo o nějaká empirická zjištění. A ani zámořské magazíny se moc nezajímají o to, jak k tomuto závěru došla. Přitom není třeba žádných hlubokých úvah, abyste došli k závěru, že tady něco nehraje.

Běžně se průměrná živnost toho kterého auta určuje jednoduše - statisticky, empiricky, prostě se podíváte na to, jak dlouho ten který typ vozu vydrží, a z toho usuzujete, jak dlouho může vydržet ten aktuální. Pochopitelně nejde o stabilní číslo, vývoj jde dál a dál, je to ale jediná spravedlivá a objektivní metrika - dá se očekávat, že pokud dnes třeba dosavadní benzinová auta vydržela v průměru X let a dieselová Y let, ta, která si koupíte, vydrží to samé a něco navíc, popř. i o něco míň, pokud se něco nepovede.

To je fér, když ale něco takového provedete nad daty spojenými s dosavadními elektrickými auty, dojdete k závěru, který sama studie na základě známých údajů z roku 2023 připouští jako fakt - že současné baterie vydrží 8 až 10 let, pak už nejsou k užitku a náhrady jsou tak brutálně drahé, že se prostě nevyplatí auto dál provozovat koupí nového akumulátoru. Jeho životnost tím fakticky končí a nejde o žádnou teorii, případů, kdy se majitelé zachovali přesně tak, jsme zmiňovali nespočet a někdy šlo i o dost spektakulárnější show než prodej zbytku auta na náhradní díly.

Jakákoli férová studie musí skončit zde, protože nic jiného nevíme. Prostě to nevíme, máme dosavadní zkušenosti jen s dosavadními bateriemi, žádné převratně jiné nepřišly a rozsáhlejší data o životnosti aut, která přišla na trh včera, chybí. Neexistují ani žádné opravdu dlouhodobé zkušenosti, protože první masověji vyráběný moderní elektromobil byl Nissan Leaf, kterého se v Evropě v roce 2013 prodalo něco přes 11 tisíc kusů, dřív tu fakticky nebyl k dispozici. Zkušenosti s ním jsou též jednoznačné, podobně stará je Tesla Model S, s níž jsou zkušenosti ještě jednoznačnější.

Taková fakta ale elektromobilům cestičku nezametají, a tak několik autorů z birminghamské univerzity, Londýnské školy pro ekonomiku a politické vědy, kalifornské univerzity a bernské univerzity svorně tvrdí, že elektromobily vydrží časově podobně jako spalovací auta (18,4 vs. 18,7 roku) a najedou u toho dokonce průměru víc kilometrů (200 tisíc vs. 188 tisíc). Takže hotovo dvacet, chce se skoro říci: Hlupák ten, kdo vyhodil svou Teslu do vzduchu po 8 letech, však s ní mohl ještě 10 let jezdit!

Autoři studie na to ale šli jinak. Analyzovali víc než 300 milionů záznamů v britském centrálním registru, která se týkají aut z let 2005 a 2022. Ta nutně nemohou namalovat jiný než výše zmíněný obrázek, ale čarovat se s nimi dá lecjak. Výzkumníci tak došli k závěru, že s elektromobily to možná dnes není bůhvíjaké, ale výrobci stále zlepšují jejich kvalitu, a tak s každým dalším výrobním rokem klesla u elektromobilů míra poruchovosti o 12 procent, zatímco u benzinových vozů se jednalo jen o 6,7 procenta a u dieselových jen o 1,9 procenta.

Studie tedy na základě toho očekává, že když si dnes koupíte elektromobil, tak na základě dřívějšího vývoje jejich poruchovosti by měl díky pokračujícím zlepšením zvládnout v průměru 18,4 roku života s nájezdem 200 000 km. Zatímco u benzinového auta to bude 18,7 roku a 187 000 km, u dieselového pak 16,3 roku a 410 000 km.

Člověku se chce skoro zeptat po slovensky: „Sranduješ, nie?”

Opravdu ne, tohle je vážně míněný závěr, ze kterého autoři malují ještě odvážnější sekundární závěr. Sice znovu připouští jediný známý fakt, tedy že s elektromobily je spojena výrazně vyšší emisní zátěž při výrobě (zhruba o 50 procent) ve srovnání se spalovacími vozy, tato jejich zcela domnělá dlouhověkost ji ale snadno vykompenzuje. „Proto mohou přispět v klimatickém boji,“ říká Robert Elliott, jeden z autorů studie. Dle něj tak zákonodárci mohu lépe spřádat své plány, jak co nejvíce elektromobily podpořit a protlačit je k masám.

Je to neuvěřitelná absurdita, výsměch zdravému rozumu, šlendrián a také tmářství. Neboť je to dopředné bránění pokroku, o kterém nikdo nikdy neví, kam nás může zavést. I kdybychom vzali vážně předpoklad, že vývoj spolehlivosti různých typů aut byl dosud takový, nikde, ale nikde není psáno, že stejně lineárně bude pokračovat další dekádu nebo dvě. Je to naprosté vaření z vody.

I pokud opustíme faktická zjištění, která svědčí o diametrálně odlišné než očekávané životnosti, nikdo nedokáže rozumně předjímat, co se bude dít za rok, dva nebo deset. Nikdo neví, co přijde, co kolik bude stát a co postaví cokoli jiného do jakého světla. Jak můžete vědět, že se vám vyplatí udržovat elektromobil v provozu dalších 18 let, když nemáte tušení, co za jiné nápady přijde, kolik budou stát nové baterky, kolik budou stát nová auta jiného ražení, nevíte nic. Pořád platí, že budoucnost je velkou neznámou, a pokud třeba za pár let někdo vymyslí, jak protlačit nová spalovací auta všemi regulacemi při ceně 200 tisíc korun, a krmit je syntetickým palivem za 20 korun za ligr, nikdo nebude udržovat jiné vozy při životě ani 10 let, natož pak 18.

Neříkáme, jak to bude, my to také nevíme, může to být i úplně naopak. Ale říkáme, že tvrzení o tom, že to někdo jiný ví, jsou naprosto nepodložené odhady, na jejichž základě nelze činit kupní rozhodnutí, utvářet politiku podpory toho či onoho nebo předpovídat efektivitu dlouhodobého provozu jakékoli řešení. Držet se dnes reálně můžeme pouze faktů, která hovoří nejen o výše zmíněném, ale také popisují elektrická auta nikoli jako ta nejspolehlivější, ale naopak obvykle ta nejméně spolehlivá.

Co si tedy ze studie vzít? Snad jen to, jak snadné je dnes zabalit věštění z křišťálové koule do vědeckého hávu a vytvářet na jeho základě dalekosáhlé závěry. Když se podíváme na komentáře pod články zmíněných i nezmíněných médií, které se této studii věnovaly, je evidentní, jak těžké je lidi „zblbnout“ a utáhnout je na vařené nudli. Téměř nikdo taková tvrzení „nebaští“. O to víc se divíme, jak snadné je utáhnout na nudli ona média. Je stejný šlendrián si celou studii nepřečíst s neseznat, na jak vratkých základech stojí.

Zdroje: Auto Express, Carscoops, Nature, PNAS

Petr Prokopec