Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Není zase tak neobvyklé pochybovat o tom, zda nahrazení aut se spalovacími motory bude přínosem a pokud, tak jak velkým. Jonathan A. Lesser ale říká, že půjde o naprostou katastrofu.

V současné době nezuří v automobilovém světě lítější boj než ten, který mezi sebou svádí zastánci spalovacích motorů a přívrženci elektromobilů. Každá strana má své argumenty a my vás rozhodně nehodláme tlačit do toho či onoho tábora. Koneckonců bez okolků přiznáváme, že elektromobily mají na své straně řadu pozitiv. Stejně tak ovšem i negativ, byť se o nich mluví o mnoho méně.

Nyní tu ovšem máme studii Jonathana A. Lessera, šéfa konzultantské společnosti Continental Economics, dle které elektromobily rozhodně nejsou spásou pro životní prostředí. Naopak mají pro svět znamenat katastrofu, což asi jejich zastánce rozlítí k nepříčetnosti. Mnozí tak velmi pravděpodobně Lessera odsoudí jako „nýmanda“, který mluví o věcech, jimž absolutně nerozumí. Jenže realitou je pravý opak.

Lesser má za sebou více než 30letou kariéru v poradenství nejen pro firemní sektor, ale i pro americkou vládu. O jeho expertízy se opírá federální energetická regulační komise, stejně jako mnohé soudy. Vysokoškolský titulů dosáhl v matematice i ekonomii, mimo to vypracoval i mnohé vládní studie energetických strategií i dopadu průmyslu na životní prostředí. Stoprocentně tedy ví, o čem mluví.

Ve své poslední práci Lesser poukazuje na skutečnost podloženou daty americké energetické administrativy EIA. Ta spojuje růst elektromobilů s nárůstem emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a pevných částic. To je více než překvapivé tvrzení, které jde přesně proti názorům zastánců elektromobilů. Stojí za tím samozřejmě především výroba elektrické energie, která je převážně produkována spalováním fosilních paliv - v USA i celosvětově.

Mnohý by mohl namítnout, že do budoucna se podíl obnovitelné energie zvýší. Lesser ovšem vychází z výhledu administrativy EIA do roku 2050, elektřinu generovanou solárními či větrnými elektrárnami tedy do své studie započítává. Přesto dodává, že pokud elektromobily budou provozovány stejným způsobem jako auta se spalovacím motorem, pak kvůli zdroji energie uškodí okolí daleko více.

Americký expert sice přiznává, že pokud by lokálně byly vyměněny všechny vozy se spalovacími motory za elektromobily, pak v daném místě dojde v prvé chvíli ke zlepšení ovzduší. Nicméně to samé by se stalo, pokud by starší benzinová (a v rámci Ameriky ve velmi malé míře i dieselová) auta byla nahrazena moderními vozy, jež disponují účinnějšími anti-emisními systémy.

Navíc v případě aut se spalovacími motory je v celkovou produkci emisí započítána i výroba pohonných hmot, tedy provoz všech rafinerií. I ten je rok od roku čistší, stejně jako u benzinových a dieselových jednotek. V rámci produkce elektřiny ovšem platí, že pokud chcete energie hodně a navíc ve špičce, pak se vždy primárně získává spalováním fosilních paliv.

Dalším problémem je dle Lessera infrastruktura. Ta se sice konstantně rozrůstá, nicméně ani do budoucna nebude dostatečná - ne za situace, kdy nedojde k radikálnímu průlomu v technologii baterií. Počítat bude totiž třeba i nadále s delší dobou, než jakou zabere tankování. To by možná řadě lidí nevadilo, nicméně spíše než o čas tu jde o plochu.

Je totiž třeba si uvědomit, že během kupříkladu 20 minut se na čerpací stanici může vystřídat i pět aut, které natankují plnou a jež následně již nezabírají prostor ostatním. U elektromobilu ale zkrátka bude danou plochu okupovat po celou dobu jen jeden vůz a zdaleka neodjede s plnou.

Díky tomu stačilo v roce 2012 pro mobilitu celé Ameriky 156 tisíc čerpacích stanic. Aby ovšem dle Lessera elektromobily pokryly tytéž potřeby motoristů, bylo by v roce 2025 potřeba až 279 tisíc dobíjecích stanic. Jde navíc o odhad velmi umírněný, neboť jen samotná Kalifornie, kde jsou elektromobily nejrozšířenější, by jich do roku 2020 potřebovala až 220 tisíc.

Tato čísla vychází z předpokladu, že ve Spojených státech budou elektromobily představovat zhruba 18 procent na celkovém vozovém parku. Tohoto stavu ovšem má být dosaženo až v roce 2050, čili v době, kdy by počet dobíjecích stanic musel být již tak enormní, že by prakticky nic jiného neexistovalo - tedy pokud nedorazí ona přelomová technologie.

I přes přibližně pětinový podíl elektromobilů na celkovém vozovém parku ovšem nemáme očekávat výrazně nižší emise CO2, ty mají poklesnout o méně než 1 procento. Tuto redukci přitom nemáme šanci na klimatu ani poznat, výsledkem všech těchto snah o ochranu životního prostředí tak vlastně bude jen větší množství zastavěných ploch.

Ve finále tu máme již jen účet za onu elektrifikaci, který je více než enormní. Jen Kalifornie má v rámci dotací na elektromobily vyplatit na 100 milionů dolarů (cca 2,15 mld. Kč). Jde přitom hlavně o peníze chudších lidí, kteří koupí obyčejných aut zatížených tzv. emisními kredity platí elektromobily těm bohatším. A dokládá to i pohled na průměrné roční příjmy zákazníků. Kupříkladu lidé, kteří si kupují Tesly, vydělají ročně v průměru 293 200 USD (6 313 800 Kč). Oproti tomu příjem běžného Američana jezdícího ve voze se spalovací jednotkou činí průměrně 56 516 USD (1 217 000 Kč).

Pokud tedy dle Lessera kdokoliv čeká, že masové rozšíření elektromobilů přinese jen a pouze benefity, dočká se hrozivého zklamání. Nejenže to nepřinese nic dobrého, výsledkem bude převážně zhoršení současného stavu, jak ukazuje i grafika z jeho studie níže. Je to samozřejmě jen jeden názor, který se může dočkat velkého množství protiargumentů. Nicméně pokud si jej necháte chvíli rozležet v hlavně, zjistíte, že ona studie má vlastně reálný základ. A o to hrozivější pak vlastně je, neboť zákonodárci nás chtějí elektromobily zahltit stůj co stůj...

Petr Prokopec