Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

I James Bond ví, že nikdy se nemá říkat opravdu nikdy. Šéf Ferrari je ale přesvědčen o tom, že v případě Ferrari a elektromobilů si to může dovolit.

Prezident Ferrari Luca di Montezemolo minulý týden pro magazín Engadget prohlásil: „Nikdy se nedočkáte elektrického Ferrari, protože nevěřím v elektrická auta. Myslím si, že nepředstavují podstatný krok vpřed pro životní prostředí z hlediska znečištění nebo emisí CO2.”

Postoj pana di Montezemela naprosto chápeme a sdílíme. Elektromobily dnes nejenže nejsou s to nabídnout uživatelsky rozumnou alternativu ke konvenčním autům, ale ani z provozního hlediska nejsou schopny přijít se zásadně efektivnějším a tedy ani ekologičtějším fungováním oproti dnes používaným vozům. Žel bohu jsou nám představovány v opačném světle, nejčastěji tak, jako by neprodukovaly žádné emise a okolí svým provozem nezatěžovaly ani trochu. Ostatně jen před pár dny jsme podrobněji komentovali podobnou lež, která obchází tzv. plug-in hybridy.

Jsme tedy rozhodně rádi, pokud se alespoň někdo z šéfů významných automobilek dokáže chovat racionálně a slepě nenásledovat sebenesmyslnější iluze evropských nebo amerických regulátorů. Na druhou stranu vůbec nejsme přesvědčeni o tom, že Montezemolovo „nikdy” bude mít dlouhého trvání.

Evropské úřednictvo si totiž umí naplnění svých vizí řádně pojistit a v tomto případě na to šlo obzvláště chytře. Stačí kombinace obrovských pokut za nadlimitní emise CO2 platné od 1. ledna 2012 (de facto 95 Eur za každý gram nad limit jednoho prodaného vozu), pohlížení na elektrické vozy jakožto na bezemisní (0 g přímých emisí CO2 na km bez ohledu na to, že i pří výrobě elektřiny většinou vznikají tytéž emise) a počítání pokut z průměru emisí CO2 celého prodávaného portfolia vozů.

Co to ve výsledku znamená? Příklady táhnou: pokud např. budete vyrábět jen jeden vůz s emisemi CO2 ve výši 260 g/km (auto s kombinovanou spotřebou okolo 10 litrů benzinu na 100 km, tedy žádný kamion), budete muset za jeden každý prodaný kus odvést do evropské kasy něco přes 12 000 Eur, tedy 300 000 Kč. To je hodně peněz, uvážíme-li, že může jít klidně o sporťák za 1,5 milionu korun. Zdraží vám jej to o 20 procent a to jej na trhu může vyřadit ze hry.

Pokud ale spolu s tímto autem budete vyrábět jakýkoli elektromobil, třeba malé a dobře prodejné auto a budete jej schopni prodávat alespoň ve stejném počtu jako váš „užraný” sporťák, pak se průměrné emise vaší flotily sníží na 130 g/km. Počítejte s námi: 260 gramů za sporťák, 0 gramů za elektromobil, to dá dohromady 130 gramů na jedno auto a pokuta je nulová. Máte tak v tu chvíli možnost investovat jakoukoli nižší částku než 300 000 Kč do podpory prodeje jednoho každého elektromobilu, aby se vám to vyplatilo. A to by bylo, aby se nepodařilo udělat slušný malý elektromobil do města s cenou okolo 300 tisíc a třeba dvousettisícovou subvencí od automobilky. Ta pořád ušetří sto tisíc a na „trhu” (tomu už se přece nedá říkat trh...) bude konkurenceschopnější.

Když se k tomu přidají další subvence (řada evropských států již dnes podporuje elektromobily i na straně poptávky, o Americe a jejích státech ani nemluvě), může se stát z jinak naprosto nesmyslného a neprodejného vozu realita silnic všedních dnů. I proto si nejsme jisti, jestli bude Ferrari s to tvrdý tlak těchto regulací a subvencí dlouhodobě ustát. Nakonec i někdo z vedení koncernu Fiat přijde na to, že když Ferrari udělá malé elektrické auto - říkejme mu třeba Ferrari ElectroCygnet - a bude jej prodávat za pár set tisíc korun (asi ne za 300, aby bylo patřičně exkluzivní a nedevalvovalo značku), bude se firmě dýchat na trhu snáze, protože to samé budou dělat ostatní a dostanou rázem citelnou konkurenční výhodu vyjádřenou částkami v řádu stovek tisíc ušetřených na pokutách za každé prodané auto.

Dle našeho soudu je tato uměle vytvořená motivace tak obrovská, že jí zkrátka nepůjde dlouhodobě odolat a vlastní principiální odpor půjde stranou. Ostatně, není to tak dávno, co „nikdy” říkali šéfové divize BMW M o použití přeplňovaných motorů. Dnes již prakticky nedělají jiné, sami musí vědět o obtížné ovladatelnosti takového motoru, kterou odhalil náš nedávný test modelu 1 M Coupe a stejně se touto cestou vydali. Proč? Protože finanční motivace (také přeplňování přináší úsporu paliva v eurotestech a tedy i nižší pokuty za emise CO2) byla příliš vysoká.

Montezemollo krom toho dodal, že automobilka pilně pracuje na hybridním modelu, který podle ní budoucností je. Tomu my se nebráníme, ostatně nedávno jsme možnou skutečnou efektivitu sportovních hybridů zmínili v představení BMW i8, ale jak dlouhá cesta vede od hybridu k elektromobilu? Čas ukáže, jsme ale přesvědčeni, evropská hydra udolá i zásady šéfa Ferrari, bohužel.

Šéf Ferrari se tváří zásadově, ale před pár lety by jistě řekl ne i na téma pohonu 4x4 a karoserii blízké kombíku. Tento posun si navíc automobilka vybrala sama...

Zdroj: Engadget

Walter Kraft