Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

U konvenčních aut je to běžné - za pár minut u benzinky načerpáte palivo klidně na tisíc km. Někteří to slibují i u elektromobilů, je to ale nesmysl.

Elektromobily trápí od prvních dnů jejich existence (a že už je to hodně dávno...) jeden zásadní problém - akumulátory. Jsou moc velké, moc těžké, moc dlouho se nabíjí, moc stojí, málo vydrží a obtížně se recyklují. Nic jiného rozvoji elektrických aut nikdy nestálo v cestě, už dávno je jinak bylo možné udělat lepší než ta konvenční - tišší, výkonnější, efektivnější, spolehlivější, méně náročná na údržbu. Bez dostupného, malého, rychle nabitého a trvanlivého nebo aspoň snadno recyklovatelného akumulátoru je to ale všechno k ničemu.

I když se za oněch více jak sto let odehrál nemalý pokrok, pořád není dostatečný. Elektromobily jsou drahé, nepraktické a nebo obojí, a tak se v podstatě čeká na zázrak. Mnozí takový slibují, a tak jsme každou chvíli svědky velkých prohlášení o vynálezu či dokonce brzkém příchodu nového typu akumulátoru, který tohle všechno vyřeší a když nic jiného, půjde jej alespoň bleskově nabít tak, aby s autem bylo možné ujet přinejmenším vysoké stovky km.

Mezi posledními s takovým prohlášením přišel Henrik Fisker, dánský průkopník na poli designu i techniky, který se ovšem v „elektrickém světě” vždy trochu ztrácel ve stínu Elona Muska. Teď z něj chce vystoupit a pod jménem své nové společnosti, která již v lednu na veletrhu CES v Las Vegas ukáže produkční elektromobil EMotion, přijít i s revolučními akumulátory.

Jde o baterie s tuhým elektrolytem a třídimenzionálními elektrodami. Zejména díky těmto aspektům mají nabídnout 2,5krát vyšší hustotu než lithium-iontové akumulátory, tedy na skoro třetinovém prostoru dovolí uskladnění stejného množství energie. Také mají zaručit dojezd přes 800 kilometrů a extrarychlé nabíjení, které jim má zabrat jen minutu. Tankování na benzinkách by tak rázem bylo nejen srovnatelné, ale rovnou i zdlouhavé. Kolikrát už jsme to slyšeli...

Fisker to ovšem myslí vážně a tvrdí, že tyto baterie budou k dispozici v roce 2023, do té doby je potřeba vyřešit zejména problémy s poněkud náročnou a hlavně nákladnou výrobou, stejně jako se samotnou technologií. Všech nesnází si je ale firma vědoma, přičemž prý již ví, jak eliminovat slabý výkon v nízkých teplotách, stejně jako prý dokáže zformovat objemné elektrody do extrémně tenkého a vysoce aktivního materiálu. Jenže ne každý těmto slovům věří.

Podle profesora Wernera Tillmetze z Centra pro výzkum solární a vodíkové energie z německého Badenska-Württemberska, se jedná o naprostý nesmysl. „Podle mého názoru jde jen o snahu vymanit se ze stínu ostatních či o oslnění investorů, přesně podle hesla 'Dokážeme to lépe než Asiaté'. Číňané, Japonci a Korejci jsou totiž lídři v klasické lithium-iontové technologii, která je stále lepší. Navíc jsou extrémně rychlí při zavádění nových technologií,“ říká Tillmetze.

„Nicméně k věci. Na pokrytí vzdálenosti 800 km jsou potřeba baterie o kapacitě asi 120 kWh. Aby je přitom bylo možné nabít za minutu, potřebujete příkon 7 000 kW. To je ale zcela nerealistické a hned z několika důvodů nemožné. Takové oznámení zkrátka není založeno na reálných možnostech,“ dodává německý expert, který má za sebou práce na vývoji palivových článků pro Daimler a v minulosti také pracoval na alternativním pohonu pro firmy jako Ballard Power Systems.

V mnohém s ním souhlasíme. Už mnohem méně optimistická prohlášení jsou mimo realitu právě kvůli nedostupnosti takového elektrického výkonu. 7 000 kW, to je asi 7 % kapacity slušné tepelné elektrárny využitých jen pro nabíjení jednoho jediného auta. Je to třeba i 3 500 praček bežících najednou. Dovedete si představit, jak silný by musel být kabel, aby přenesl potřebný proud? Fiskerovy baterie možná půjde teoreticky nabít za minutu, v reálu se toho ale nikdy nedočkáme, něco takového prostě není uskutečnitelné, ani zdaleka.

Je docela pravděpodobné, že do roku 2023 dojde k mnoha změnám, nicméně tak zásadní zlepšení infrastruktury očekávat jednoduše nelze - pár současně „tankujících” řidičů by pokládalo celé elektrické sítě. Kromě toho Tillmetz nevěří ani oné teorii - podle něj v případě baterií trvá vždy minimálně deset let, než se dostanou do operační fáze. Aktuálně přitom stále ještě nejsme na vrcholu u lithium-iontových akumulátorů, ty s pevným elektrolytem jsou navíc složitější.

Jelikož ovšem v případě „li-ionek“ není dle německého experta dosahováno takového pokroku, jaký byl očekáván, je třeba sáhnout po zcela nových technologiích. Baterie s pevným elektrolytem jsou dnes považovány za nejslibnější, jejich vývoji se kromě Fiskera věnuje třeba i Continental. Německá firma ale o žádných senzacích nemluví, jen uvádí, že do technologie investovala nemalé prostředky.

Čeká nás tedy v rámci elektromobility zásadní průlom, se kterým bude stát hlavně osoba Henrika Fiskera? Tak, jak si to Fisker maluje, rozhodně ne, taková věc není uskutečnitelná. Závěrem tedy jen dodáme Tillmetzovu zmínku, jenž se týká problémů Tesly. Dle něj totiž značka „změnila pro Model 3 formát baterií. Články vyrábí Panasonic a předpokládám, že právě ten má počáteční problémy s nastartováním automatizace výroby. Ty ale budou relativně rychle vyřešeny,“ věří německý profesor.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec