Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Kodiaq RS byl od počátku rozpačitý model, už způsob jeho vzniku působil jako z nouze ctnost. Přechod na benzinový pohon byl něčím podobným, nakonec tedy není divu, že auto neohromuje nikoho, ani jinak škodovkám nakloněné Brity.

Ještě před několika lety se zdálo, že spojení „sportovní SUV“ je něco jako oxymóron. Jenže jakmile začali zákazníci po vozech s vyšší stavbou karoserie a zvýšeným podvozkem bláznit stále víc, začali se jim i výrobci víc a víc přizpůsobovat. Na svět tak přišly modely jako BMW X6 M či Mercedes-AMG G63, které postupně začaly doplňovat dokonce supersportovní novinky typu Lamborghini Urus a Ferrari Purosangue. Poslední zmíněný vůz přitom dle všeho nemá na okruzích zaostávat za svými placatějšími příbuznými, skutečně jej tak za sportovní SUV můžeme považovat. I když Ferrari označení SUV u tohoto modelu striktně odmítá, prý je to FUV, třída sama pro sebe.

Dnes se nicméně nebudeme zabývat automobilkou se vzpínajícím se koníkem ve znaku, místo toho zamíříme k té, která má v logu okřídlený šíp. Také Škoda se totiž snaží u své nabídky SUV kráčet sportovním směrem, a proto již v roce 2018 představila Kodiaq RS. Na rozdíl od takové Octavie však mladoboleslavští nesáhli po benzinovém dvoulitru, pod přední kapotou tak skončil čtyřválec 2,0 TDI. Naladěn byl na 240 koní výkonu a 500 Nm točivého momentu, což sice jsou zajímavá čísla, ovšem jejich protipólem je 1 919 kg hmotnosti.

Tohle auto nás nikdy neohromilo a když svého času stejnou variantu otestovali kolegové z britského Car Throttlu, nadšením nepěli. Sami připomínají, že Škoda nepřistoupila k vývoji auta dvakrát poctivě a znaky RS nalepila jen na lehce upravený standard - třeba šasí bylo stejné jako u varianty Sportline, značka jen s pomocí softwaru přitvrdila adaptabilní tlumiče. Prostě to nebylo RS, dílo škodovky volalo po reparátu. Nástupce v podobě faceliftované verze mohl vnímaní změnit, zvlášť když dostal silnější benzinový motor 2,0 TSI. S tím přišla také hmotnost nižší o 60 kg, přičemž k dané redukci navíc došlo na přední nápravě. To zní dobře, ve výsledku ale Kodiaq RS TSI působí ještě nesmyslněji než provedení s motorem TDI.

Do zatáček se sice auto vrhá s větší ochotou, to ano, jen to z něj ale RS pořád nedělá. Spíše než vzrušující a bleskurychlé je tohle SUV jízdně příjemné a rychlé. Jenže nadchnout dokáže vlastně jen ve chvíli, kdy s ním jedete „normálně“. V takový moment ale zatoužíte po dieselovém motoru, neboť benzinová jednotka vás dokáže svléknout z kalhot již během prvního dlouhého přesunu a autu ve výsledku nic dramaticky lepšího nedává. Možná je tak nakonec lepší sáhnout po obyčejnějším Kodiaqu s vrcholným TDI a ušetřit za pořízení i palivo.

Pojem „sportovní SUV“ tak sice obecně již protiklad není, ovšem v případě Škody s ním nelze až tak moc počítat. Což možná vysvětluje, proč automobilka u dieselového provedení posadila za volant královnu Ringu Sabine Schmidt a následně se pochlubila rekordem ze severní smyčky pro sedmimístná SUV. S pomocí marketingu totiž následně dokázala realitu alespoň trochu ohnout ve svůj prospěch. U nástupce pak mělo benzinové ústrojí přinést ještě lepší výsledek, škodovka už ale raději mlčí.

Plány spojené s tímto modelem zjevně neklaply na jedničku, vrcholný Kodiaq zůstává nejrozpačitějším moderním RS - zatímco Octavie RS pořád dělá těmto písmenům čest, Kodiaq působí jako to, čím vlastně ve skutečnosti je, variantou Sportline. A to není dost, i proto Britové bez okolků říkají, že koupi auta nemohou nikomu doporučit.

Jsme tedy nyní ještě více zvědavi, čeho se dočkáme v případě druhé generace stejného modelu, který se představí během několika málo dalších týdnů. Značka sice nadále počítá se spalovacím pohonem, ovšem důraz nyní klade hlavně na elektrifikované ústrojí. Kombinace přeplňované jedna-pětky a elektromotoru pak sice nabídne vyšší výkon (až 272 koní), s tím však bude spárována vyšší hmotnost. A co je podstatné, u takové Octavie toto ústrojí nefunguje tak dobře jako čistě benzinové, u Kodiaqu to stěží bude lepší.

Zdroj: Car Throttle

Petr Prokopec