Autoforum

/

Foto: Tesla

Rozvoj systémů autonomního řízení provází spousta lží a polopravd, které má veřejnost tendenci postupem času akceptovat jako realitu. Tento proces má už vlastní označení, a to hlavně díky aktivitám Tesly.

Slova o pěkném zpívání ptáčkovi, kterého lapají, se staletí neomílají pro nic za nic. Pokud zkrátka někdo hodlá někomu něco prodat - a je víceméně jedno, oč jde -, rozhodně před zájemcem o koupi nebude zmiňovat veškerá negativa té či oné věci. Jedno či dvě možná uvede, aby svým dalším slovům dodal na realističnosti. Jinak ale následuje kanonáda pozitiv, po jejichž vyslechnutí kupující pomalu nabude dojmu, že by byl blázen, pokud by obchod neuzavřel. Pokud jde ovšem o autonomní řízení, může dané rozhodnutí skončit i tragicky, a to právě kvůli onomu přehánění.

Proč tomu tak je, v nemalé míře osvětluje článek Lizy Dixon, která strávila značnou část své akademické kariéry studiem autonomních systémů řízení aut. Dle ní výrobci dychtí po zisku, kterého by mohli dosáhnout co nejkratším horizontu, a proto záměrně v marketingových materiálech nadhodnocují možnosti těchto systémů. Nebezpečí pak spočívá v tom, že s těmito frázemi přicházejí lidé do kontaktu dříve než se samotným vozem, nemohou si tedy ověřit jejich pravdivost a snáze jim podléhají. Však se zeptejte lidí, kteří obdivují Autopilot Tesly, kolikrát jej měli možnost okusit na vlastní kůži. Typicky bude odpovědí nikdy, neboť v Evropě to není ani rozumně možné.

Výsledkem je marketingová bublina, ve které potenciální klientela žije i poté, co již propagovaný vůz převzala. A co hůře, tito lidé věří více oficiálním informacím automobilek než vlastnímu úsudku či kritickým médiím. I proto Liza Dixon mluví o tzv. autonowashingu, vymývání mozku marketingem spojeným hlavně s technologiemi úrovně SAE2. Ty totiž zdaleka nelze považovat za systémy plně autonomního řízení, místo toho tu máme spíše schopnější adaptivní tempomat doplněný několika dalšími prvky.

Nejaktivnější na tomto poli je Tesly, ostatní jsou opatrnější, jde ale o špatnou vizitku pro celou branži, která ohrožuje budoucí přijetí těchto systémů veřejností. Pokud si k nim lidé vybudují odpor nyní, později budou svůj názor těžko měnit. A protože plná autonomie rozhodně není za humny, čekají nás minimálně roky, ne-li desetiletí dezinformací, na jejichž základě si lidé budou utvářet mylné názory.

Autopilot Tesly je pro vše zmíněné mnohými považován za vrchol autonomních technologií, a to jistě i díky osobě Elona Muska, jeho vizionářství a zapojení do kosmonautiky. K realitě ale má toto přesvědčení daleko, alespoň dle studie společnosti Guidehouse Insights. Ta porovnala schopnosti autonomních systémů na trhu, jenž následně promítla na stobodovou škálu. Lídrem se přitom ukázala být společnost Waymo, která dosáhla na 85,6 bodu. Za ní se pak usídlila NVIDIA s 81,7 body a Argo AI s 81,2 body. Kde je Tesla, ptáte se? Až za 11 dalšími firmami na úplném konci žebříčku s pouhými 34,7 bodu.

Tedy jinými slovy, ze všech významných firem, které autonomní systémy vyvíjejí a mají šanci je někdy dokončit, je Tesla až na posledním místě. Přesto je mnohými hodnocena jako nejlepší, ač za skutečnými špičkami oboru zaostává trojnásobně. Právě proto si mnozí majitelé za jízdy přesedávají na zadní sedadla, což někdy končí tragicky. Jen málokdo čte upozornění psaná malým písmem a zabezpečení Tesly není takové, aby lidem v takovém jednání zabránilo.

Zasáhnout by samozřejmě měly úřady, jejich přístup je v současné chvíli zejména v USA až příliš laxní. Nejspíše i proto, že falešné přísliby převzaly jako reálné rovněž politici. Pro ně je ostatně plná autonomie značně lákavá, neboť je spojena s poklesem nehod a úmrtí na ulici. A takovými výsledky se zákonodárci rádi chlubí. Nyní by jim ale nejspíše měl někdo říci, že v jejich volebním období se tak nestane a oni svou nečinností mohou způsobit více škody než užitku.

Zdroj: Jalopnik, Guidehouse Insights

Petr Prokopec