Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Některá řešení patří k autům skoro neodmyslitelně, jiná se snaží jejich používání zpříjemňovat vcelku nově. Přesto budou nahrazena jinými.

Svět se neustále mění - někdy k lepšímu, někdy k horšímu. Důvody jsou různé, málokdy s nimi ale něco naděláme. Jednou jsou třeba v módě ostré hrany aut, později zas zakulacené a za pár let se ostré hrany zas vrátí. A stejně tak se vyvíjí i výbava aut - není to zase tak dávno, kdy v našich končinách bylo luxusem mít v autě rádio s kazetovým přehrávačem. Dnes s takovou výbavou nekoupíte do jediného nového auta.

To ale neznamená, že by za tu dobu výbavy z vozů ubylo. Naopak, v dnešní době můžete mít v nových autech tolik věcí, že spousta je jich už jen pro zlost. U řady dalších prvků standardní či příplatkové výbavy pak zkrátka platí, že donedávna zažívaly nebo i dnes zažívají boom, přesto budou rychle vytlačeny jinými.

Máme tu pět příkladů, které dnes v autech jsou, ale do budoucna s nimi příliš nepočítáme. Nahradí je jiné technologie, a to ve chvíli, kdy budou nějakou optikou levnější nebo pro posádku komfortnější. Těžko říci, kdy tyhle věci zmizí, výhled v řádu jednotek ale zřejmě není nemístný. Možná budete mít jiný názor, v takovém případě se neváhejte zapojit do diskuze. Tady je pětka, se kterou se ztotožňujeme.

1. Fyzická vnější zpětná zrcátka

Zrcátka jsou dnes neodmyslitelnou součástí každého auta, protože se jejich pomocí díváme za sebe. Jenže jsou to také aerodynamicky problematické věci, které konstruktérům dělají vrásky na čele - na jednu stranu by zrcátka chtěli udělat co nejmenší, aby měla i minimální odpor vzduchu, na druhou stranu ale musí zachovat solidní výhled z vozu. Za normálních okolností toto dilema nemá jednoznačné východisko, se stále se zvyšujícími pokutami za nadlimitní emise CO2 resp. spotřebu paliva se ale jedno rýsuje.

Zrcátka v dohledné budoucnosti nahradí kamery, které budou promítat obraz na displeje někde v autě - možná pod A-sloupky, možná na sklo, kde jsme jejich obraz zvyklí vnímat dnes. V jakém časovém horizontu se to stane, je otázkou, ale bude to zcela nepochybně chvíle, kdy někdo bude schopen tuhle technologii vyrobit s dostatečnou spolehlivostí a zároveň za méně peněz, než by bylo nutno zaplatit na pokutách za nadlimitní emise CO2, kdyby na autě byla normální zrcátka. V tuto chvíli je má ze sériově vyráběných aut jen Volskwagen XL1, kde šlo o nízkou spotřebu za každou cenu. Moment, kdy se to vyplatí třeba na Golfu, nemůže být daleko, musí-li dnes automobilky platit Evropské unii 95 Eur za každý nadlimitní gram za každé prodané auto. A v USA není situace zase o tolik lepší...

2. Vestavěné navigační systémy

Navigace v autě byla ještě před pár lety ternem; v první dekádě 21. století to byla výbava, za kterou spousta lidí připlácela i částky blížící se 100 tisícům Kč. Je to totiž velmi užitečný pomocník - kdykoliv můžete zadat jakoukoliv adresu, na kterou vás auto samo a obvykle docela přesně navede. Už tehdy sice existovaly externí navigace za zlomek peněz, nikdy ale nefungovaly tak elegantně jako ty vestavěné.

Cena těchto systémů sice v průběhu let klesla, pořád jsou ale drahé. Navíc mají stále své limity - aktualizace map je poměrně složitá, potřebujete nové DVD s mapovými podklady nebo je do paměti systému nějak nahrát v servisu. Někdy může aktualizace probíhat i online, pakliže je ale vůz připojen k vnějšímu světu, chybí už jen krůček k tomu, aby vestavěná navigace ve své klasické podobě byla eliminována zcela.

S nástupem smartphonů si všichni nosíme navigaci v kapse, navíc takovou, která je zdarma a nepotřebuje žádné aktualizace, protože stahuje mapy z internetu. Z aplikačního, datového i cenového hlediska je to perfektní řešení a jakmile bude zdokonalené spárování mobilu s infotainmentem auta na principu Androidu Auto nebo Apple CarPlay (třeba i v tom smyslu, že data bude umět posílat také auto navigaci, aby se neztratila ani při nedostupnosti družicového signálu), navigace z aut začnou mizet zcela.

Vestavěné navigace v autech dlouhou kariéru neudělaly, přesto budou v dohledné době nahrazeny. Půjde o završení procesu, který dnes už lze v mnoha autech sledovat - vestavěné navigace pracující s Google Maps jsou blíže plně mobilnímu řešení

3. Porty USB

Připojení mobilu pomocí USB je stále relativně novinkou a je hojně využíváno, protože můžete z mobilu pouštět hudbu nebo ho nabíjet. Jenže obojímu zvoní hrana - připojení přes Bluetooth či WiFi je stále běžnější a dnes si s ním poradí i systémy typu Android Auto, které donedávna kabel vyžadovaly. Stále běžnějším se navíc stává i bezdrátové dobíjení - jakmile obě tyto věci budou masivně využívány, jsou dny USB portů v autech sečteny.

USB-porty se zdají být novinkou, vše ale směřuje k tomu, aby se stale přežitkem - ať už z hlediska připojení, tak z hlediska dobíjení

4. Palubní Wi-Fi

Wi-Fi hotspoty v autech jsou také celkem novinkou, podle nás jde ale o slepou větev vývoje. Hotspot samotný je fajn, ale potřebujete ho nějak připojit k internetu, což chce SIMku s datovým tarifem, za který musíte platit. Auto přitom víc než 90 % života stráví zaparkované, kdy tenhle internet nevyužíváte. A data dnes člověk má v mobilu, který může bez problémů používat i v autě a dovolit přes něj připojit jak samotný vůz, tak kohokoli z posádky - každý novější mobil ze sebe hotspot umí udělat. Palubní Wi-Fi v autech jsme poznali a nikdy jej pořádně nevyužili, byla to pouze hračka. Je jen otázkou času, než upadne v zapomnění.

Palubní Wi-Fi je módní záležitost, která upadne v zapomnění

5. Dotykové displeje jako hlavní ovládací prvek

Tohle je dnes velká móda. Dotykový displej se jeví jako nejlepší možnost ovládání infotainmentu, takže se někteří výrobci na něj v rámci šetření snaží nacpat co nejvíc funkcí. Funguje to u mobilu, jenže u auta, kde se musíte věnovat především řízení a které se za jízdy neustále pohybuje, je dotykový displej za jízdy prakticky jen k zlosti. Za takové situace jsou lepší tlačítka, která po chvíli používáte automaticky, protože si pamatujete jejich rozmístění.

BMW, Audi a třeba i Mazda se zatím drží tradice a na středový tunel dávají tlačítka k ovládání infotainmentu. Klimatizaci nechávají na starost tlačítkům a kolečkům, které budou pro tenhle účel vždycky lepší, než jakýkoliv dotykový displej. Bugatti Chiron a nové Audi TT se už dotykového displeje jako středobodu palubní desky vzdaly a jsme přesvědčeni, že je ostatní auta budou následovat. Neznamená to, že dotykové displeje nutně zmizí zcela (je to pořád dobrý způsob třeba pro ovládání navigace, můžete se třeba snadno posouvat po mapě), ustoupí ale do pozadí jako podpůrný ovládací prvek, kterým ostatně donedávna byly.

Ovládání všeho přes centrální displej je odsouzeno k zániku - je to iracionální, módní záležitost a ty nikdy nemají dlouhého trvání. Někteří výrobci si jen musí projít svou „teslí érou”, aby poznali, že to tak je.

Podobně koncipované dotykové displeje nemohou v autech přežít

Inspirace: Car Buzz

Marek Bednář