Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Někdy litujeme toho, že se k nám některá auta nedovážejí. V těchto případech to můžeme jen kvitovat.

I když se automobilky zejména kvůli žádoucím úsporám z rozsahu snaží odedávna nabízet jedno auto na co největším množství trhů současně, není stále pravidlem, že by novinka nějaké, i u nás působící automobilky představená třeba v Americe či Japonsku musela automaticky dorazit k nám. Důvody jsou různé, někdy jsou to jen odlišné choutky publika, jindy nemožnost toho či onoho vozu jednoduše vyhovět tvrdším evropským regulacím.

Mnohdy toho litujeme. Však kolik zajímavých aut se nabízí třeba v USA a u nás nikoli. A nemusíme nutně jít po amerických exotech jako je Ford F-150 či Ramech se supersilnými diesely, oficiálně si v Evropě nekoupíte třeba ani BMW M6 s manuální převodovkou, i když nese logo evropské značky a dokonce se v Evropě i vyrábí. V Japonsku je situace podobná a to jsou pořád jen dva velké trhy.

Pro nás nedostupných vozů nabízené na dalších asijských odbytištích je nespočet a jinak tomu není ani v Jižní Americe - třeba nová Dacia Sandero RS bude nabízena jen tam. A vlastně ani nemusíme chodit tak daleko - existují auta, která se prodávají i někde v Evropě, nikoli však v České republice. Však si zkuste zajít k Opelu pro Vauxhall VXR8 GTS...

Mohli bychom dát dohromady seznam aut, které by u nás automobilky měly nabídnout a plakat chvíli nad rozlitým mlékem. Na stejný stav se ale dá hledět i pozitivněji - existují totiž také vozy, které se do Evropy či České republiky nedovážely či nedovážejí a můžeme k tomu říci jen: Díky bohu. Takto vznikl seznam těchto deseti aut, o jejichž existenci často možná ani nebudete vědět. Že se k nám dovážela či dovážejí auta ještě horší než některá níže zmíněná, je věc jiná...

Anadol A8-16

Není to překlep, tohle auto se vážně jmenuje skoro jako prášky na bolení hlavy. A taky by vás z něj hlava mohla rozbolet. Je to turecký produkt a třebaže se začal prodávat v roce 1981, půjčoval si některé prvky ze starších Anadolů. Jen nikoliv technické; třeba okna a jejich rámy patří staršímu modelu z roku 1973. Zákazníci tak viděli A8-16 jako slátaninu ze starých dílů, které se Anadolu válely na skladě. Za tři roky produkce vznikla jen tisícovka A8-16, což není s podivem.

Buick Skylark

Americká značka Buick se dnes omezuje na lepení svých log na Opely. Třebaže v minulosti stavěla i velmi zajímavá auta, ne všechny její produkty byly dobré. Z těch, kterým je potřeba se vyhnout obloukem, zmiňme model Skylark v poslední generaci, vyráběné v letech 1992 - 1998. Zatímco v prvních generacích byl Skylark skutečně krásným autem, design té poslední se moc nepovedl, mírně řečeno. Motory byly relativně dobré, montoval se tu i známý Quad 4 o objemu 2,3 litru. Jenže to byl motor ze 70. let. A v prvních letech produkce byl spojen s třístupňovou automatickou převodovkou.

Ford EXP

Tenhle stroj přišel jako dvoumístné kupé Fordu po dlouhých pětadvaceti letech v roce 1981. Designem tolik neurazí, je poplatný své době a i docela zajímavý. Jenže technika tu vážně kulhá, základem je Ford Escort té doby, který už měl náhon na přední kola. Mohli jste sice mít až pětistupňový manuál, ale jediným motorem byla šestnáctistovka o 70 koních. Spolu s předním pohonem to vážně není něco, co byste chtěli mít ve dvoumístném kupé.

FSO Polonez

Jak špatně to může dopadnout, když chcete v roce 2002 prodávat auto, které je technicky příbuzné jinému stroji z roku 1961? Vzhledem k tomu, že rok 2002 byl posledním rokem, kdy polský stroj s názvem FSO Polonez byl k mání, představu si každý udělá. Začal se prodávat už v roce 1978, tedy „pouhých” 17 let po Fiatu 125p, se kterým je příbuzný. Za tak dlouhé roky výroby Polonezu může Polsko „vděčit” centrálnímu plánování. Jen se divíme, že tohle auto skončilo až v roce 2002 a ne třeba v roce 1992.

Mitsubishi Debonair (AMG)

Že japonská auta 80. let vypadají jako krabice na kolech, jsme zvyklí. Jenže model Debonair, vlajková loď automobilky, krabicovitost poslal ještě o kousek dál. Přitom předchozí generace byla elegantní zadokolkou, připomínající americké koráby 60. a 70. let. Tato druhá generace je navíc už předokolka. Uvnitř je nicméně spousta místa a pod kapotou byl základem dvoulitrový vidlicový šestiválec. A také existovala verze upravená u AMG, která se ale nepyšnila ničím lepším než standardním třílitrovým motorem a dokazuje, že i v Affalterbachu mají své dny.

Nissan Murano CrossCabriolet

Definici slova crossover dotahuje ad absurdum Nissan s modelem Murano CrossCabriolet. Je to přesně to, jako co to vypadá, tedy SUV s dvěma dveřmi a plátěnou střechou. To kdybyste se nemohli rozhodnout, zda chcete jezdit bez střechy či terénem, který by ale nemohl být příliš náročný. Ano, Jeep Wrangler také můžete mít bez střechy a dokonce jdou odmontovat dveře, ale tam je to dáno historickým vývojem. A Range Rover Evoque Cabrio aspoň zvládne trochu náročnější terén, i když je to skoro stejná hloupost jako Murano CrossCabriolet. A také Evoque není tak zoufale ošklivý.

Pontiac Aztek

Tomuto stroji jsme věnovali samostatný článek, protože je to tak dobrý případ drahého, neuvěřitelně ošklivého a nekvalitního auta, na jaký člověk jen tak nenarazí. Nápady, které za Aztekem stály, přitom byly velmi dobré, interiér je variabilní a promyšlený i na dnešní poměry. Jenže základ tohoto auta je Opel Sintra, vážně špatné auto, a kvalita zpracování je úděsná. A design je kapitolou samou pro sebe.

Suzuki X-90

K dalším pokusům o stavbu křížence kabria s SUV patří Suzuki X-90. Tohle auto je založené na Vitaře, takže tu terénní schopnosti jakž takž jsou. Jenže tu jsou jen dvě místa k sezení, protože tvůrci odstranili zadní část kabiny, a není to ani úplně kabrio. Navíc má záď křídlo, na které se můžete dívat hodinu, ale stejně jeho přínos nepochopíte. V celkové ošklivosti tohoto vozu ale vůbec nevyniká.

Tata Magic Iris

Indický automobil Tata Nano je sám o sobě dost kuriozitou, ale také má být především levný, takže se to dá omluvit. A Magic Iris je s cenou asi 40 tisíc korun ještě levnější. Je to mikrododávka, která prý ve správné konfiguraci pojme pět lidí. Kolik z nich bude sedět na střeše, nevíme. Měli bychom ale obavu o to, jak bude vypadat prudké brzdění, protože Kouzelná Duhovka vypadá jako by se chtěla převrátit i pokud stojí. Dodejme, že pohonem je 0,6litrový diesel o 11 koních.

Toyota WiLL Vi

Tahle malá Toyota s divným názvem z roku 2000 se nevyráběla ani dva roky a je snadné vidět proč. Snažila se o retro design a odkaz na 50. a 60. léta v Japonsku, jenže se to tak úplně nepovedlo a spíš se díváme na něco, co by mohlo podle představ z roku 1995 jezdit v roce 2045. Pod kapotou byla třináctistovka a 4st. automat.

Inspirace: Autoblog.nl

Marek Bednář