Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Také nová generace Mercedesu CLS se snaží být stylovou variací na sedan třídy E. Svému okouzlujícímu designu ale obětuje mnohé.

Mám rád Mercedes třídy E. Není to auto, ve kterém by mě zrovna bavilo jezdit (s takovým cílem jistě ani nebylo stvořeno), pokud bych ale měl sáhnout po voze, se kterým bych chtěl musel najet dva tisíce kilometrů za den křížem krážem polovinou Evropy, sáhl bych právě po něm. Konec konců, když mě loni čekala právě taková jízda, skutečně jsem to udělal.

Určitě existují i komfortnější auta o třídu výše, mluvíme-li ale o voze, který pořád ještě musíte řídit, je už jejich velikost spíše na škodu a po stránce komfortu přitom z pozice šoféra nic zásadně lepšího nepřinášejí. Pokud jde o konkurenci, nemám pocit, že by z výše zmíněného pohledu mohlo něco třídě E konkurovat - BMW řady 5 se snaží tvářit sportovněji, což je ale při „panevropské potahové jízdě” k ničemu a komfortem se Éčku nemůže rovnat. Zejména podvozek kompromitovaný runflaty je buď rozbředlý a skákavý (standardní provedení), nebo méně rozbředlý a stejně skákavý (M paket) a to příjemnému, třebaže svižnému přesunu rozhodně neprospívá.

Pak tu máme Audi A6, které se snaží být takovým „all-in-one” a možná právě proto proto u zákazníků boduje. Jenže opravdu přesvědčivé podle mě není v žádném směru - při skutečně rychlé jízdě nespolupracuje a při vysokých požadavcích na komfort nepřesvědčí. A nakonec, což pro řadu zákazníků nebude nepodstatné, se image značky Audi s třebaže permanentně budovaným Vorsprung durch Marketing nedokáže rovnat výrobci, jehož spoluzakladatel auto de facto vymyslel a který je prakticky až do dnešních dnů průkopníkem mnoha automobilových ideí a technologií.

Ne, Éčko je pro mě v této třídě jasný favorit, třebaže mé primární preference jsou o třídu níže a Mnichovu blíže. Když mám tedy slabost pro Éčkový sedan, měl bych logicky ocenit i odvozený model CLS, který by mohl nabízet totéž v jiném, stylovějším kabátě. No, mohl, jenže realita tak je trochu jiná.

I metráček může být sexy

Mercedes CLS přišel kdysi na trh s poměrně jednoduchou ambicí - otisknout do stále praktické karoserie čtyřdvéřového sedanu trochu tvarů kupé a tím nalákat zákazníky toužící po stylu „kupátka”, kteří se zároveň nechtějí vzdát praktičnosti nejklasičtější koncepce.

Znělo to jako pěkná hloupost, neboť je logické, že nakonec nedostanete ani kupé ani sedan a stejně jako výhod obou koncepcí se dočkáte i spojení jejich nikoli nepodstatných nevýhod. Jenže na trhu to k překvapení mnohých sklidilo velmi solidní úspěch. Takto koncipované auto totiž velmi dobře vypadá „and nothing else matters,” dodali by chlapci z Metalliky.

Pro CLS to platí bezezbytku, když k dnes vcelku obvyklým tvarům „medvědích” přídí přidává linii střechy ladně, skoro bez jakéhokoli zlomu přecházející do koncových partií. Ty na první pohled vypadají trochu jako hýždě ženy po čtyřicítce, ale věřte tomu, že některé starší kousky není radno předčasně odepisovat.

Když si k tomu přidáte mohutná zadní světla dále zvýrazňující onen kyprý převis, navíc nastavený ještě protáhlejším zadním nárazníkem, vypadá to všechno až přehnaně. Trochu jako skateboard - stačí šlápnout na konec zadního nárazníku a auto se na tu těžkou záď převáží. Ale ve výsledku to všechno vypadá dobře. CLS si zaručeně nezíská každého, ale lidí, kteří by utrousili něco jako „To je ale hnusný Mercedes” je asi extrémně málo, protože jsem za celou dobu testování na žádného nenarazil. Opačných reakcí jsem si přitom do deníčku poznamenal téměř sto. A to nepřeháním.

V našem případě sexy vzhled dále podporoval paket AMG s velkými 19" koly a povedená červená barva. Co na snímcích není až tak dobře k vidění (snaha ale byla), vůz využívá jako světelné zdroje výlučně LED a když se s ním rozjedete za stahujícího se šera, vypadá na silnici jako Empire State Building ve vánočním nasvícení. Někdo to jistě může mít za kýčovité, k jakési „sexiness” (napadá někoho český ekvivalent?) tohoto auta to ale docela sedí.

Teď si k tomu přidejte, že vůz má skoro dvě tuny (je to spíše tuňáček než metráček...), pět metrů a krásné rakouské dívky, které jej viděly tak z dvaceti metrů, vás přesto tipují na „echt deutsch” štramáka v novému kupé nebo kabrioletu. Uznávám, že tohle prostě pro CLS nemohlo dopadnout lépe, jakkoli mně osobně takové přednosti vůbec neoslovují.

Ale za jakou cenu

Problém je v tom, že mince s jednou stranou neexistuje a také tyto výhody CLS vyvažuje podobná řádka nevýhod. A na první narazíte hned v interiéru.

Ne snad, že by vůz uvnitř slevil ze své snahy okouzlit, to ani v nejmenším. My jsme měli k dispozici provedení kombinující čalounění černou a béžovou kůží, které doplňovalo obložení palubní desky z decentního tmavého dřeva a kopice příplatkové výbavy.

Aby vás cholera honila po poli, pokud byste si i po usednutí do kožených, ventilovaných, adaptivních a masážních sedadel za zvuku audiosystému harman/kardon na něco stěžovali. A to je jen taková libůstka navrch, vepředu máte i spoustu místa, všechno podstatné po ruce (rýpalové nebudou mluvit kumulaci všech ovladačů do levé páčky pod volantem nebo ruční brzdě, která je vlastně nožní - je to prostě Mercedes) a myslím, že na předních sedadlech bude jen málokomu špatně. Jenže neměl by tak velký a těžký, stále de facto sedan, nabízet víc?

Měl, ale nenabízí. Zatímco výchozí třída E je plnohodnotným vozem pro čtyři, CLS je auto pro dva. Jako vzrostlejší muž si sám za sebe CLS vůbec nesednu, to prakticky není možné, i když přední sedadla jsou vykousaná jako u první generace Octavie. A pro hlavu je místa ještě méně. Něco takového se vám dnes stane leda v nějakém podměrečném kompaktu, zde se bavíme o velké limuzíně. CLS zkrátka není skutečný sedan, i uvnitř je to kupé - auto, do kterého dozadu naložíte leda děti a pokud by si v něm měli udělat pohodlí čtyři dospělí, pak leda eskymáci, kteří už se 300 let pořádně nenajedli, a tak nerostou.

Vnitřní prostor je navíc jen jedna věc, jsou tu i jiné záležitosti. Třeba aby vůz vypadal jako kupé, má také bezrámová okna. Nemohu říci křivého slova na aerodynamický hluk v kabině, je až do omezovače zanedbatelný. Ale to platí prakticky u každého zánovního auta s tímto řešením dveří. Stejně tak obvykle platí, že za pár let je vše jinak. I to je oběť, kterou bude třeba zaplatit za pojetí karoserie bez dalších pozitivních efektů.

Vůz se uvnitř snaží vše narovnat další světelnou show, a tak v interiéru svítí skoro všechno včetně přechodů mezi palubní deskou a jejím obložením. Vypadá to dobře, ale není to málo, pane Benzi? Myslím, že auto šlo vymyslet i jinak, aby se jako kupé více tvářilo a ve skutečnosti jím méně bylo. CLS se vlastně to, co říkají písmena v jeho názvu - kupé CL se čtyřmi dveřmi. A to je i možná v CL místa víc...

I když ten tralalák padá mi, hlavně že vyhrávám barvami...