Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Vedle M5 je tohle auto na první pohled k smíchu - motorem i hmotností se blíží dieselové mašině. Ale když dojde na akci, musí i em-pětka v lecčems krotit své ambice.

Psal se 26. leden roku 2012 a z celého světa se v krátkém sledu ozvala řada tupých ran. Představeny tehdy byly první naftové modely BMW M a to někteří nedokázali přejít jinak než výstřelem do vlastního spánku. Jiní ale při stejné při stejné příležitosti začali otevírat šampaňské.

Nevím, do jaké skupiny se řadíte vy, dost možná ani do jedné, faktem ale je, že BMW tím tak trochu legitimizovalo spoustu úsměvných snah všemožných garážových ladičů předchozích let. I když nejvíce kontroverzní novinka nese jméno M550d, řada lidí ji okamžitě začala nazývat M5d a to nebylo vůbec nic nového. Už v době příchodu prvních silnějších dieselů (3,0d) totiž začala mít řada majitelů pocit, že takové eMko už nemůže jet lépe. A podobné dojmy ještě umocnilo pozdější entré dvakrát přeplňovaného motoru 35d.

A tak vznikaly hlavně M3d (330Cd E46, 335d E92), M5d (535d E60, později i F10) a ačkoli 1 Md jsem zatím neviděl, nedivil bych se, kdyby si ji někdo z takové 123d Coupe stvořil. Bylo to k smíchu, jakkoli snaha některých zašla dále než za pořízení pár nových nálepek u dealera BMW. Všem těmto výtvorům obvykle chyběla spousta výkonu (M3d E46 - 139 koní, M3d E92 - 134 koní, M5d E60 - 221 koní, M5d F10 - v nejlepším případě 247 koní) a i když jim tu a tam pomohl nějaký ten „hustý chip”, stále zoufale postrádaly charakter skutečných M. Shodou okolností jsem měl možnost svého času jednu takovou „M3d” poznat vedle skutečné M3 E46 a ačkoli nejela špatně, vedle lehkonohého a precizního eMka působila jak dřevorubec na speedu - „já tou sekerou někam fláknu a on ten les spadne”.

Je ironií osudu, že první „skutečné naftové M” od BMW nevypadá na první pohled ani trochu lépe. Taková M550d má jen 381 koní a to je proti M5 F10 zase o 179 koňských sil méně. Má nehorázných 1 970 kilogramů pohotovostní hmotnosti v základním provedení a ani standardně dodávaný pohon všech kol nepůsobí zrovna jako výhra. A řeknu vám bez okolků, první jízdní dojem je podobně rozpačitý.

Tisíckrát si před jízdou řeknete: „Nesrovnávej to s M5,” ale stejně vás po prvních pár kilometrech za volantem nenapadne nic jiného než že jde o parodii na M5. Ačkoli hodnota zrychlení z 0 na 100 km/h je u M550d parádní, je dána hlavně pohonem všech kol. V jakémkoli jiném klání M5 zpráská svou dieselovou sestřičku jak prašivého psa. I když skoro 400 koní pod kapotou není málo výkonu, vedle M5 tohle auto prostě nejede a ani pocity z jízdy nejsou vůbec srovnatelné. Brutální dynamika poctivého eMka s podobně brutálně naladěnými reproduktory (dříve výfuky) okouzlí i ty nejotupělejší řidiče všemožných sporťáků a něco takového M550d neumí, i když také v ní se reproduktory snaží. Prvních 150 kilometrů jízdy jsem bez nějakého většího okouzlení ujel se spotřebou blížící se 20 litrům nafty na 100 kilometrů a přesto s dynamikou, která se M5, jenž na téže trati kdysi vzala 24 litrů na sto, nemohla zdaleka rovnat.

Byl jsem tehdy docela přesvědčen, že tohle auto je k ničemu, zvlášť když se i cenou M5 až nebezpečně blíží. Jenže není všechno špatné, co se na první pohled netřpytí a dnes na M550d hledím docela jinak. Proč? Hlavně tomu se budu věnovat na dalších řádcích.

Mašina mezi psem a vlkem

O vzhledu M550d venku ani uvnitř nejde říci mnoho nového. Je to takový mezistupeň mezi dvěma už tak obtížně odlišitelnými stupni. Pokud řekneme, že 520d s M paketem představuje psa, který štěká, ale nekouše a M5 vlka, který vás preventivně sežere, i když se právě najedl, pak M550d je něco mezi oběma z nich.

Má velmi podobný styling všech klíčových částí, podle nichž jsme si zvykli tyto verze odlišovat. Prvky jako nárazníky nebo vnější prahy jsou zkrátka z jednoho vrhu a jen bystrý obdivovatel hlavně eMkových BMW pozná, co má před sebou. Pokud mezi takové nepatříte, pak vám jako vodítko mohu posloužit nedávným testem menší M135i, která je specifická úplně těmi samými detaily jako M550d.

Stejná situace se opakuje i v interiéru, kde se můžete spolehnout na sportovní sedačky, volant či pedály a pokochat se dílčími vizuálními specifiky (jako vnitřní prahy s nápisy M550d). Vlastně ani nevím, jestli jsou tyto části úplně stejné jako u M5 a paketu M, ale ať už ano, nebo nikoli, působí prostě stejně.

K vzhledu M550d tak podotknu jen tolik, že se mi zatím zamlouval nejvíce ze všech pětkových BMW F10, které jsem dosud měl v ruce. Asi vám budu těžko vysvětlovat, proč by se mi M550d měla líbit více než M5, neboť to nedokážu vysvětlit ani sám sobě, ale dost možná za to mohou dva faktory - barva a kola. Pro modrou mám obecně slabost a ta, do které jsou oděny vozy z řady M Performance, je prostě sexy. Navíc, a to je možná podstatnější, v tmavším odstínu vypadal vůz menší, v bílé působila M5 vzhledem ke svým rozměrům už trochu obludně.

A kola, to berte jako ryzí projev mého vkusu, či nevkusu, jak chcete. Minimálně jejich tmavě titanové lakování, jedno to ze specifik nových „poloM”, ale mohu zmínit jako teoreticky obecně přijatelný důvod k oblibě.

Ať už se vám ale nová M550d líbí, nebo ne, její vzhled není nic nového. Její odlišnosti působí spíše dojmem „aby nějaké byly”, než že by je vůz z funkčního hlediska vedle jiných ostřejších pětek jakkoli potřeboval.