Home > Rubriky a sekce > Testy aut > Článek
Rychlý test Subaru Forester 2,0 Turbo XT: tohle je SSUV
1.9.2013 | Pavel Janda | Přidat příspěvek
(+ video) Takže ideál německých řidičů? Ne tak docela. Nový Forester Turbo je SUV, z řady dnes typických aut s touto nálepkou se ale vymyká.
Přehled kapitol
Pokud alespoň trochu pravidelně sledujete mé testy, možná jste došli k závěru, že vůči SUV trpím nějakým odporem. Není to ale pravda, proti SUV jako takovým nic nemám a beru je jako auta koncepce nezbytné, nebo alespoň plně použitelné pro určitý okruh zákazníků. Co mi vadí, je přetvářka, která tato tři písmena v posledních letech obchází. Za dobré SUV považuji kompromis mezi silničním autem a off-roadem, který uspokojivě zvládá čelit oběma prostředím. Stejné označení ale nyní slýcháme v souvislosti prakticky s čímkoli, co výrobce trochu přizvedne a přidá tomu pár viditelných prvků obvykle definujících terénní vozy. Dělá z nich něco takového SUV? A dělá snad Fabii HTP sporťákem křídlo z 911 GT3? Je to jen hra, dokonale prázdná show a takové mě nebaví.
Ideové vyprázdnění označení SUV ostatně nabralo v poslední době až absurdních podob. Některé automobilky dokonce začaly používat označení „městské SUV”, což je naprostá zvrhlost. Pokus postavit městské SUV připomíná snahu sejmout otisky prstů bezrukému, takové auto do města z podstaty nepatří. Nemusí se v něm nutně ztrácet, pokud ale začnete při vývoji akcentovat tento druh využití, postavíte leccos, ale rozhodně ne SUV. Stvoříte spíše nějaký kompakt či mini stejným způsobem se akorát tvářící.
Proč o tom mluvím? Myslím, že je na čase redefinovat automobilové třídy. Vidět v jednom pytli BMW X5 a Range Rover je jako objevit Zdeňka Pohlreicha v klubu slušňáků - nutně musí jít o parazitování jednoho na pověsti vytvářené jinými. Jsou tu SUV a jsou tu SSUV a o jednom z těch druhých vám dnes krátce povím. Nové Subaru Forester, zvlášť v provedení 2,0 XT s dvoulitrovým turbobenzinem pod kapotou, si totiž nezaslouží sdílet jednu místnost s auty, která toho mnoho neumí, opak ale úspěšně předstírají. Sjel jsem si s ním relativně krátce, a tak vše odbudu stručnějšími dojmy, už teď vám ale mohu slíbit, že se k novému Foresteru alespoň jedním pořádným testem ještě vrátíme.
Subaru od podlahy po střechu
S ohledem na charakter tohoto článku nebudu vzhled nového Foresteru příliš rozpitvávat a řeknu jen, že je to zkrátka Subaru. Mám pocit, že už jsem v některém z předchozích testů zmínil, že tato značka nikdy nestvořila opravdu hezký vůz, čímž si zřejmě drží světový primát. Spousta významných automobilek je známá notoricky nezajímavými designy svých aut, alespoň čas od času ale udělá něco, co je vážně pěkné, líbivé. Subaru „takhle nízko” neklesá a své novinky dělá zásadně ošklivé, nebo alespoň nezajímavé. Od jednoho majitele jsem se ale dozvěděl, že jeho auto je tak ošklivé, až je to pěkné, což může být jeden z cílů. Od jiného pak, že automobilka chce nechat vyniknout technickou stránku věci a nehodlá vypracované tělo znevažovat takovou povrchností, jako je líbivý šat. I na tom možná něco bude...
Ať je to tak, onak, nebo ještě úplně jinak, Forester zkrátka ctí tradice. Někteří mohou namítat, že se na poměru Subaru vlastně i snaží zaujmout, po mém soudu to ale ani tentokrát úplně nevyšlo. Základní tvar karoserie je naprosto všední a z řady vystupuje snad jen příď, která je, zvlášť ve verzi XT, pokroucena do poněkud nekonvenčních tvarů. Jeden, možná hezký, možná zajímavý detail ale atraktivní design nedělá a pokud o tom pochybujete, pohled na záď vás přesvědčí. Přesto řeknu, že nový Forester není ošklivý a to je u Subaru asi vrchol možného.
Velmi podobně by šlo hovořit o interiéru, i ten se na poměry značky posunul vpřed a architekturou, materiály i elektronikou je tím nejlepším, který jste kdy v Subaru mohli poznat. Jenže srovnání s tím vůbec nejlepším na trhu neodvratně promítá film, v němž vlak s nápisem „špičkový interiér” Subaru dokola ujíždí. Japonskému „bytečku” nechybí fortel, přehlednost jakási sympatická jednoduchost, použitými materiály ale dojem neudělá a použitá elektronika mi navzdory očividné snaze stále připomíná něco dodatečně naroubovaného, nesourodého, vzájemně nespolupracujícího. Zkrátka něco, s čím se od začátku vývoje tak úplně nepočítalo.
Co by mohlo vadit více, interiér Foresteru není útulný, pořád si v něm připadám spíše jako v dřevorubecké ubytovně. Relativně plochá sedadla, použité čalounění, plasty, nebo třeba i systém ventilace, který úplně postrádá středové či boční výdechy pro cestující vzadu prostě nedělá bůhvíjaký dojem ani na řidiče, ani na posádku. Zvlášť poslední zmíněný prvek je dnes prakticky běžný už v kompaktech a propracovává se i níže. V relativně velkém SUV, které ještě vyšší stavbu než kdy dříve dokáže prodat i uvnitř a nabídnout dostatek prostoru pro čtyři dospělé, byste něco takového jistě očekávali. Prostě interiér vesměs funguje, je lepší, než býval, ale pořád je co zlepšovat. Ani tentokrát očividně nebyl u Subaru nebyl na seznamu priorit.
Dvoulitrové turbo zaujme hlavně charakterem
Prioritou FHI obvykle bývá technika, a tak se pojďme raději podívat na ni, neboť je do značné míry úplně nová. V prvé řadě jde o motor, další generaci dvoulitrového benzinového turba, které v tomto případě generuje výkon až 177 kW neboli 240 koní. Vzhledem k tomu, že je motor neodvratné skryt za automatickou převodovku typu CVT, nedám ruku do ohně za všechno, co dále zmíním, ale vzhledem k tomu, jak se automat chová (dostaneme se k tomu), jsem přesvědčen, že zrcadlo pohledu na projev motoru příliš nekřiví.
Co bych ocenil především, je charakter. Už vidím ty salvy šutrů letící směrem k mé hlavě z tábora subaristů, ale pokud si dám dohromady své zkušenosti s předchozím dvouapůllitrem ve WRX STi, pak šlo vlastně o docela průměrné turbo s dosti omezeným spektrem použitelných otáček, velkými prodlevami a nemalou spotřebou. Litrový výkon 120 koní přitom dnes omluvou za toto chování být nemůže, 110 koní na litr v nové Octavii RS má stokrát civilizovanější projev a 140 koní na litr v současné Astře OPC též. Nový motor má, alespoň v tomto naladění, znovu 120 koní na litr, ve srovnání se svým starším „kolegou” je ale o světelný rok dále.
Agregát se zejména podstatně ochotněji sbírá z nižších otáček. Ani tentokrát sice na volnoběh kostky netrhá, je ale příjemně použitelný i ve dvou nebo třech tisících ot./min a jeho výkon postupně, prakticky lineárně stoupá až do šesti tisíc otáček. Nedává přitom najevo známky těžkosti a na pokyny vydávané plynovým pedálem reaguje bez většího zaváhání. Sympatický byl i zvukový projev, jakkoli šlo v případě Foresteru o decentnější verzi syrovosti čtyřválcového boxeru. O motoru víte, víte, co dovede, ale neruší vás. V neposlední řadě musím s ohledem na aktuální trendy ocenit, že zvuk je skutečný, vždy, reproduktory zůstávají vyhrazeny autorádiu.
V případě charakteru je paradoxem, že snížení objemu přineslo tyto změny, ale je to zkrátka tak. Tohle je rázem turbo, které se svým projevem může řadit k tomu lepšímu a je třeba nepominout ani jiný podstatný faktor - agregát má výkonu na rozdávání. Cifra 240 koní coby vyjádření maxima jeho možností tak úplně neříká, co všechno dokáže, s autem cvičí prakticky v jakékoli rychlosti velmi přesvědčivě. Však se podívejte na přiložené video s akcelerací a tohle je prosím skoro 1 700 kilogramů vážící SUV s ne zrovna subtilní karoserií. Teď si tento motor představte třeba v Impreze... Hmm, něco takového mé docela láká.
Co u přeplňovaných Subaru nikdy nepatřilo k přednostem, je spotřeba paliva. Nedá se říci, že by se u Foresteru XT řadila mezi pozitiva, její výše je ale přinejmenším o něco méně tíživá. Už apetit 5,6 litru benzinu z tradičního economy runu, který jsem ze zvědavosti i během kratšího svezení absolvoval, naznačuje cosi o slušné provozní efektivitě. Podobně lze hovořit o spotřebě mezi 10 a 12 litry, která je obvyklá při běžném, svižnějším použití nesnažícím se primárně o co nejnižší přísun paliva k motoru. Jako u každého turba, také u tohoto nároky pochopitelně razantně stoupají, pokud výše míří vaše požadavky na dynamiku. Při měření akcelerace a maximální rychlosti se průměrná spotřeba zasekla i na 50,0 l/100 km a nebylo to proto, že by byla taková, ale protože palubní počítač více neukáže. Nicméně něco takového je při jakémkoli dlouhodobém využití neopakovatelný extrém a troufnu si říci, že hodnoty kolem 25 litrů, kterých jsem dosahoval při aktivní silniční jízdě, nejsou nemístně vysoké. A ostatně ani ty nebudou pro budoucí majitele úplné obvyklé. Nakonec jsem i sám svých pár set ujetých kilometrů zvládl s průměrem 13,2 l/100 km, a to vzhledem k dynamickým a občas i využívaným možnostem auta není příliš.
Následující >1 / 3
Diskuze Přidat příspěvek
Bleskovky
- Extrémní silniční hypersport legendárního konstruktéra F1 zajel rekord Silverstone, všechna ostatní auta za sebou nechal o parník
dnes - Slavného hudebníka štve stav silnic tak moc, že se chce zbavit své sbírky nejlepších Ferrari
19.11.2024 - Kontroverzní Ferrari, které teď má i Leclerc, je dokonce horší než předchůdce, ač se pyšní slavným označením
18.11.2024
Nejčtenější články
- Nová Škoda Fabia RS existuje, akorát si tak neříká. Má 190 koní, koupit si ji bude moci jen stovka lidí
22.10.2024 - Druhé nejlevnější SUV Mercedesu láká jako ojeté ještě nižší cenou, už po pár letech ho trápí obří propady hodnoty
22.10.2024 - Sověti svého času neměli auta, se kterými by dobyli Sibiř, a tak přišli s těmito monstry, měla zcela unikátní techniku
22.10.2024 - Splňte plán, nebo zemřete: Šéf popsal, jak automobilky musí přestat prodávat auta, aby mohly dál prodávat auta
23.10.2024 - Prodeje nových aut v Evropě se dál propadají. Žádaná auta už se ani nevyrábí a vnucování těch nechtěných to nespraví
23.10.2024
Živá témata na fóru
- Politický koutek 11.21. 21:21 - Brus
- Policejní kontroly a měření 11.21. 18:24 - řidičBOB
- Rychlodotazy 11.21. 16:10 - audis
- Co se stalo, děje a chystá na Autoforum.cz 11.21. 09:19 - jerry
- Řidiči, co to mají v ruce... 11.20. 23:40 - AIvar
- Onboard videa 11.20. 22:57 - řidičBOB
- BMW Divize 11.20. 10:33 - pavproch
- Detektory policejních radarů 11.19. 20:36 - mafel