Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Toyota se vrací do dříve opuštěných pozic a s Aurisem kombi chce lovit v rodinných vodách. Může uspět?

Mohlo by se zdát, že se automobilový svět neustále vyvíjí. Přibývají různé modely vyplňující i ty nejmenší skulinky na trhu a nabídka jednotlivých výrobců neustále bobtná. Přesto existují stálice, na kterých to celé stojí. Bez sedanů by neexistovala střední třída, pod pojmem kompakt si zase většina představí hatchback. Těm i výše zmíněným sedanům obvykle kryje záda odvozené kombi. Sice to platí „jen” na evropském trhu, ale ten je tak velký, že přání zdejších taťků od rodin nelze ignorovat.

Nejen taťkové, také manažeři místních firemních flotil je mají téměř jako povinnou volbu. Obchodní zástupce už dnes nejezdí s kufrem a nezkoumá jízdní řády, místo toho nafasuje kombík, obvykle nižší střední třídy, do něj naloží propagační materiály a vzorky a vyrazí na lov zákazníků. Tohle si velmi dobře uvědomuje každá evropská automobilka a všechny nabízejí kombíky odvozené od svých základních kompaktů. Dokonce se přidali už i Korejci, jen u prodejců japonských značek bylo v tomto ohledu ticho po pěšině.

Toyota přestala nabízet malé kombi spolu s koncem poslední Corolly, Honda ještě dříve. Změna nastává až letos, velké „H” v ženevě představilo designově zajímavý koncept Civic Tourer, Toyota na evropském trhu právě začala prodávat Auris Touring Sports. Už od počátku se netají tím, že právě firemní flotily jsou jejím hlavním cílem. Odpovědné osoby chce zaujmout nejen velkým a propracovaným prostorem pro zavazadla, ale také nabídkou tří druhů pohonu.

Jaké jsou tedy šance, že jí prodloužený Auris pomůže splnit plány na navýšení tržního podílu na 5% v roce 2014? A bude mít hybridní pohon šanci na uplatnění ve fleetech? Odpověď na tyto otázky, a nejen na ně, jsem hledal při prvních jízdách na Mallorce.

Přerostlá záď kazí pěkný profil

Auris aktuální generace se u nás už objevil a kolega ho považoval za „Překvapivě sexy”. Pochválil příď a zbytku vytkl nenápaditost. V podstatě se s ním shoduji, jen řešení zádě mi u hatchbaku přijde podivné. Trojúhelníkovitý D-sloupek s navazujícím boubelatým rohem nárazníku působí při pohledu z boku jako obkreslená tykev. To není zrovna sexy útvar. Prodloužená verze vznikla v podstatě jen natažením zadního převisu hatchbacku, a přestože se zbavila onoho D-sloupku, zaoblené „půlky” na spodních rozích jí zůstaly.

Paradoxem je, že to jsou opravdu jen nafouklé části nárazníku, které nemají praktický účel a dle mého názoru zádi spíše škodí. Marně se snaží svisle orientované odrazky spolu s imitací difuzoru vyvedené v piano černi a okrášlené chromovanou lištou v nejzranitelnějším místě o změnu dojmu, nárazník i tak působí přefoukle a těžce.

Naštěstí ale lze na Auris Touring Sports nahlížet i z jiných stran, třeba příď se bez okolků dá považovat za velmi pohlednou. Její výhodou je, možná to bude znít paradoxně, nekomplikovanost. Na zajímavě tvarované světlomety střídmých rozměrů s napojenými vstupy vzduchu okrášlenými chromovanými lamelami navazuje klínovitě stoupající jednoduchá kapota bez kudrlinkovitých prolisů.

Také z profilu vypadá dlouhý Auris dobře, dle mého názoru dokonce výrazně lépe než základní hatchback. Prodloužená, mírně klesající linie střechy vůz opticky snížila a spolu se subtilním D sloupkem výrazně odlehčila. K dynamickému vzhledu přispívá i velký sklon čelního skla a celkový obrys bočního prosklení. Vadou na kráse je jen onen zadní nárazník...

Interiér zn. 2 + děti a kufry

Toyota ve svém impériu má značku, která umí udělat zajímavý interiér na úrovni německé prémie. Jenže zatímco Lexus GS může konkurovat BMW řady 5 a „IeSko” i překoná řadu 3, Auris se Golfu zdaleka nevyrovná. Jen bych jinými slovy opisoval to, co kolega zmínil již v testu hatchbacku, naše postřehy jsou stejné a oba se shodneme na tom, že interiér Aurisu jednoduše nezaujme, třebaže ani neurazí.

Přesto přidám několik postřehů. Toyota se chlubí tím, že se v Aurisu sedí nízko. Na dnešní poměry tomu tak opravdu je, přesto je to spíše taková přirozená poloha, než něco extrémního. To jen vysoká horní hrana palubní desky může navodit dojem, že člověk zapadl do nějakého kokpitu. Právě ona bude pro mnohé důvodem, proč si nízkou polohu sedadla neužijí. Budou si ho muset řádně přizvednout, aby viděli nejen oblohu, ale také silnici před autem.

V úvodu jsem zmínil, že Toyota u nás s prodlouženým Aurisem cílí také na firemní flotily. Armádě obchodních zástupců se bude hodit velký kufr, ale k tomu se dostaneme až za chvíli. Při cestě z prostorných a pohodlných předních sedadel musím nejdříve přejít přes lavici pro pasažéry. S tou se pojí jedno velké ale. Zadní sedadla jsou pohodlná s docela příjemným sklonem opěradla a délkou sedáku, jenže je u nich málo místa na nohy. Za 180 cm vysokého řidiče se ještě usadí stejně vysoký pasažér, další posun předních sedadel vzad už znamená zásadní omezení místa pro nohy zadních cestujících. Dětem to asi vadit nebude, vzrostlému dospělému už ano.

Největší změnou ve srovnání s hatchbackem samozřejmě je nárůst délky o 285 mm. Ten byl celý využit na zvětšení zavazadelníku, jehož základní objem je 530 l. Pod podlahou se přitom skrývá několik dalších schránek - dvě po stranách za podběhy, jedna dělená přímo za zadními sedadly a jedna centrální velká uprostřed. Její víko lze snížit a tím o objem schránky zvětšit kufr. Jinou možností je uložit do ní, v případě, že ji nepotřebujete, roletu kufru. V případě potřeby převozu velkých objektů jednoduchým zatažením za páky po stranách kufru sklopíte zadní opěradla a dostanete prostor o objemu 1658 l a maximální délce 2047 mm. Díky ní a zcela ploché podlaze lze uvažovat i o provizorní přemněně na lůžkový vůz. Velmi užitečnou vychytávkou je stahovací síť, kterou lze kufr od kabiny oddělit v obou polohách zadního opěradla.